I přes mezinárodní úsilí o prodloužení dohody o vývozu ukrajinského obilí uzavřené pod patronátem OSN dohoda končí. Rusko se nadále staví k jejímu prodloužení odmítavě. Ukrajina hledá cesty, jak uniknout z černomořských přístavů.
Jednání o vývozu obilí pokračují. Na stole je i návrh Ruska dohodu prodloužit výměnou za napojení jedné z významným ruských bank do systému SWIFT. Nejnovější vývoj mapuje v článku The Black Sea grain deal is all but dead. What next? bruselský list Politico. Podle něj požadavky na prodloužení dohody Black Sea Grain Initiative, která umožňuje bezpečný vývoz ukrajinského obilí, se ozývají od Spojených národů přes pomocné agentury až po unijní ministry zemědělství. Mezinárodní výbor pro záchranu [IRC] varoval před katastrofickým dominovým efektem, který by zasáhl celosvětový trh, pokud se dohody nedosáhne.
„Dohoda je již zastavena. Její ukončení je jenom formalita,“ uvedl Michael Magdovitz, komoditní analytik Radobank.
„Ruské zboží proudí poměrně stabilně, ale černomořský koridor pro Ukrajince nefunguje tak, jak by měl,“ dodal.
Otázka, kterou si podle něj nyní kladou Ukrajinci, už nezní, zda bude dohoda Black Sea Grain prodloužena, ale jak se bez ní obejít. Loni jim dohoda umožnila vyvézt zhruba 33 milionů metrických tun obilí a olejnatých semen. Dala tak šanci ukrajinským farmářům a vyřešila nejistotu zásobování potravinářskými surovinami zemí na jižní polokouli. V mírových dobách Ukrajina, jeden z největších vývozců obilí a slunečnicového oleje, ale nakládala v černomořských přístavech na lodě každý měsíc okolo pěti milionů metrických tun obilí a olejnatých semen. „Kouzlo ukončení dohody” tak spočívá v hledání možností, jak snížit závislost na černomořských přístavech.
Evropská unie zaplatí škody
Ukrajina už má jiný plán, jak ochránit své lodě s obilím. Vytvořila garanční fond v objemu 500 milionů dolarů [10,6 mld. Kč] na krytí případných škod a výdajů. Fond má fungovat jako „státní pojišťovna.“ Informaci potvrdil Mykola Gorbačov, prezident Ukrajinské obilné asociace.
„Pokud třeba Rusko na lodě zaútočí, škody uhradí stát,“ nastínil řešení Gorbačov s tím, že kompenzace bude podle dohody s FAO [Organizace pro výživu a zemědělství OSN, pozn. red.] vyplácet Evropská komise. Ukrajina je bude později splácet.
Evropská komise s takovým řešením souhlasí. K jejím hlavním cílům patří pokračovat ve vývozu ukrajinské produkce, uvedl mluvčí Komise. Český ministr zemědělství Marek Výborný [KDU-ČSL] zdůraznil nutnost prodloužení obilné dohody.
„Ukrajinské obilí nesmí zůstat v Evropě,“ popsal hlavní zájem evropských zemí.
EU a Spojené národy už plně odpověděly na stížnost Ruska, že „utajené“ sankce Západu poškozují jeho vlastní vývoz potravinářských surovin a hnojiv. Což je i důvod, proč dohodu neobnoví. K ničemu to ale nebylo.
„Dobrovolně jsme několikrát tuto takzvanou dohodu prodloužili. Mnohokrát. Ale čeho je moc, toho je příliš,“ řekl Putin v rozhovoru pro televizi.
Podle dohody uzavřené mezi Tureckem, Ukrajinou a Ruskem se lodě prověřují a tyto tři strany plus OSN musí lodě před vyplutím a při připlutí kontrolovat. Rusko již od 26. června mnoho lodí ale neschválilo a ty tak nevypluly. Kyjev ho proto obviňuje z úmyslného zdržování kontroly.
Jednání s Tureckem a Rumunskem
Istanbulská jednání mezi tureckým prezidentem Recepem Tayyip Erdoganem a ukrajinským prezidentem Volodymirem Zelenskym zavdala podnět ke spekulacím, že pokud by Rusko odmítlo povolit bezpečnou plavbu lodí přes Černé moře, mohly by vozit obilí turecké lodě. Vasyl Bondar, ukrajinský velvyslanec v Turecku, to však odmítá.
„Turecko nikdy nepůjde do otevřené konfrontace s Ruskem,“ uvedl pro bruselský list Politico.
Ukrajina rovněž zkoumá alternativní možnosti dopravy přes Černé moře. Nejbližším mořským přístavem je Konstance v sousedním Rumunsku. I to je jedna z možností, jak by nahradila zablokované ukrajinské přístavy.
Ukrajinské obilí rozložilo unijní trh, píše The New York Times
Podle Cezara Georgie z rumunské konzultační agentury AGRIColumn to ale není řešení. Konstance vyexpeduje maximálně 25 milionů tun obilí a olejnin ročně. Navíc za podmínky využití nejlepší možné logistiky a příznivého počasí. Pokud by Ukrajina měla efektivně přesměrovat svůj černomořský vývoz přes Konstanci, musela by se podle Georgie kapacita přístavu zvýšit dvojnásobně.
Možnost vývozu ukrajinského obilí přes tento přístav zavrhuje také Gorbačov.
„Pokud budeme vyvážet přes Konstanci, zablokujeme vývoz rumunského obilí,“ uvedl a dodal: „Na to rumunská vláda samozřejmě nepřistoupí.“
Rumunsko je jednou z pěti evropských zemí, které zakázaly dovoz ukrajinského obilí.
Přeprava obilí přes Dunaj
Druhou částí ukrajinského plánu je proto podle Gorbačova zvýšení objemu vývozu přes Dunaj. Předpokládá, že touto cestou by se měsíčně vyvezly asi dva miliony tun, když před válkou toto množství činilo několik stovek tisíců tun. Objem by se mohl zvýšit až na čtyři miliony tun obilí. Pokud Rumunsko ale dovolí Ukrajině využívat její teritoriální vody.
Podruhé ti hajzlové snad už nepřijdou, doufá ukrajinský farmář
Což umožňuje dohoda o vývozu obilí. Kontrakt umožnil ukrajinským farmářům vyprázdnit sklady s úrodou z minulého roku a připravit je na letošní sklizeň. Rovněž poskytl Ukrajině čas k nalezení alternativních tras. Konec platnosti dohody tak neznamená návrat ke stavu z března 2022, kdy ukrajinský vývoz obilí klesl téměř na nulu.
„Musíme hledět vpřed, kdy většina zboží, pokud ne veškeré, bude vyvážena přes Dunaj,“ uvedl Magdovitz.
Michal Achremenko
p.s. a co takhle recipročně za blokování dopravy v Černém moři uzavřít s odkazem na “speciální operaci NATO a nebezpečí kolize” pro všechny ruské lodi Bospor, La Manche, Suez a nebo úžiny mezi Dánskem a Švédskem ??
To by samozřejmě šlo, ale muselo by dojít k mezinárodnímu uznání Ruska jako agresora se shodou na jeho potrestání a musela by být shoda také v tom, že mezinárodně není osud Ukrajiny nikomu lhostejný. Ani jedno však neplatí, tak je to neproveditelné. To jsou totiž spojené nádoby. Nesmíte dát na prohlášení, která běžně slyšíme, ale musíte sledovat stopu činů. Ty jasně ukazují, jak svět politiky uvažuje.