Úrokové sazby v Rusku jsou na 16 %. A možná ještě porostou

1616
v_Rusku
Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová / Foto: Bank Rossij

Centrální banka v Rusku zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 16 procent. Inflační tlaky podle jejího sdělení zůstávají vysoké. Rizikem pro inflaci jsou podle ní i vyšší vládní výdaje, než se očekávalo.

Rozhodnutí ruské centrální banky je v souladu s očekáváním analytiků. Ti uváděli, že inflační tlaky umocněné nedostatkem pracovních sil, vysokým objemem úvěrů a slabým rublem donutí centrální banku prodloužit nynější zpřísňování měnové politiky. Tento úsudek potvrdila guvernérka banky Elvira Nabiullinová na tiskové konferenci.

„Zvýšení sazeb o jeden procentní bod a ponechání sazeb se ukázaly jako v podstatě jediné zvažované možnosti. Ale objevily se rovněž ojedinělé návrhy na výraznější zvýšení,“ uvedla Nabiullinová.

Podle guvernérky si stabilizace inflace poblíž čtyřprocentního cíle banky vyžádá vysoké sazby po dlouhou dobu. Rizikem pro inflaci jsou podle ní i vyšší vládní výdaje.

„Proinflační rizika zůstávají ve střednědobém horizontu značná,“ řekla, ale i dodala, že cyklus zpřísňování měnové politiky se blíží ke konci.

Ruská centrální banka zahájila nynější cyklus zpřísňování měnové politiky v červenci, základní sazba se od té doby už více než zdvojnásobila. Nyní banka předpokládá, že inflace za celý letošní i příští rok bude činit přibližně 7,5 procenta.

Inflace je v Rusku problém

Podle některých pozorovatelů je ale tato hodnota podhodnocená. Agentura AP například argumentovala údaji ruského statistického úřadu Rosstat z 1. listopadu. Ty ukazují značný nárůst cen některých potravin oproti roku 2022. Například zelí zdražilo o 74 procent, pomeranče o 72 a okurky o 47 procent, uvádí AP.

„Pokud budeme hovořit v procentech, pak se pravděpodobně ceny zvýšily o 25 procent. Jde o maso, základní produkty – mléčné výrobky, ovoce, zeleninu, uzeniny. […] Někdy nad prudkým nárůstem cen jen žasnu,“ citovala AP Roxanu Cheltkovovou, která nakupuje v jednom z moskevských supermarketů.

Nedůvěru v uvolnění měnové politiky ruské centrální banky vyjadřují i ekonomové. Ti napadají zejména slova o tom, že je banka blízko konce zvyšování sazeb.

Ruské ekonomice, která těží z války na Ukrajině, hrozí přehřátí

„Stále si myslíme, že přijde další zpřísňování, protože inflační tlaky dále narůstají,“ říká ekonom společnosti Capital Economics Liam Peach.

Hlavní sazba se podle něj do konce příštího roku v Rusku zvýší na 17 procent. Naopak analytik banky JP Morgan Anatolij Šal se domnívá, že aktuální zvýšení úroků bylo zřejmě poslední. Do konce příštího roku naopak očekává snížení sazby na úroveň kolem deseti procent.

Skutečností je, že úrokové sazby v Rusku už loni koncem února stouply i na 20 procent. Banka tak podpořila kurz rublu po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Později však základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta.

Jaký je vývoj v Rusku

Podle ekonomů zvyšování sazeb v Rusku nejenže zchlazuje inflaci, ale brání i propadu kurzu rublu. Ten se nyní pohybuje kolem 90 rublů za americký dolar. Slabá ruská měna udržuje vysoké náklady na dovoz, ale i podporuje export.

Rusko na slabém rublu rozhodně profitovat nebude

To  se děje za situace, kdy hrubý domácí produkt [HDP] Ruska roste a nejspíš letos přesáhne tři procenta. Ruský prezident Vladimir Putin na nedávném investičním fóru Russia Calling v Moskvě dokonce uvedl, že HDP dosáhne 3,5 procenta.

„Dnes už je HDP vyšší než před útokem v podobě západních sankcí,“ řekl Putin, podle kterého je ruská ekonomika exportně orientovaná.

Podle ruského ministerstva financí navíc deficit ruského státního rozpočtu dosáhne jednoho procenta HDP. Rozpočtový plán vlády ale počítá s deficitem dvě procenta HDP a někteří ekonomové začátkem roku čekali, že schodek rozpočtu dosáhne až pěti procent.

Vyšší ceny ropy a příjmy z daní letos pomohly ruské vládě rozpočtový deficit snížit. A přicházejí další příjmy z odvětví mimo ropu a plyn, ekonomika funguje a tempo růstu nám umožňuje mluvit o vyšších rozpočtových příjmech,“ uvedl ministr financí Anton Siluanov.

Západní finanční systém technologicky zastarává, uvedl Putin

Na druhé straně ruský parlament ale již schválil rozpočet na roky 2024 až 2026. V něm vyčlenil na obranu rekordní částku. To například Maxim Blant, ruský ekonomický analytik působící v Lotyšsku, považuje za náznak toho, že ceny budou nadále prudce růst.

„Prostě nevyřešíte otázku inflace v podmínkách, kdy vojensko-průmyslový komplex dostává neomezené finanční prostředky. Kdy dostane vše, oč požádá, kdy podíl tohoto vojensko-průmyslového komplexu na ekonomice roste velmi rychlým tempem,“ uvedl pro AP Blant.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here