Západní finanční systém technologicky zastarává, uvedl Putin

8020
putin
Foto: Investment forum Russia Calling!

Ruský prezident Vladimir Putin se dopustil na investičním fóru Russia Calling v Moskvě nechtěného. Poukázal na rychlý vývoj technologií ve financích. A ten je podle něj takový, že ukončí monopol západních bank ve finančním světě.

„Je zřejmé, že západní finanční systém technologicky zastarává. Tak dlouho usíná na vavřínech, zvyká si na monopoly a exkluzivitu, na nedostatek skutečných alternativ, na zvyk nic neměnit, že se stává archaickým,“ uvedl Putin.

Dodal, že monopol velkých západních bank kvůli technologické revoluci v následujících letech zanikne. Dalo by se usuzovat, že ví, o čem mluví. Už loni Západ Rusko odpojil kvůli jeho agresi na Ukrajině od mezinárodního platebního systému SWIFT. Ale je to i jen pár měsíců, kdy generální tajemník OSN António Guterres navrhoval ruskému prezidentovi, aby výměnou za nepřímé připojení ruské zemědělské banky Rosselchozbank do tohoto systému kývl na prodloužení dohody o vývozu obilí z Ukrajiny přes Černé moře.

Romancov: Že USA krachují, tvrdí ruští komunisté od roku 1917

Mezinárodní platební systém Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication [SWIFT] využívá více než 11 tisíc bank z více než 214 zemí světa. Síť SwiftNet vlastní a provozuje společnost Société à responsabilité limitée Cooperative se sídlem v Belgii. A vlastní ji vybraní účastníci systému. Historicky první zemí vyloučenou ze systému se stal na nátlak USA 17.3. 2012 Írán. Do systému se vrátil až o čtyři roky později.

„Ze všech možných postihů Ruska zůstává nejobtížněji proveditelné vypnutí platebního systému SWIFT. A to kvůli obchodu s plynem mezi Ruskem a EU,“ tvrdili ještě před válkou na Ukrajině v článku Vojenský konflikt na Ukrajině není pravděpodobný mnozí analytici.

Rusko odolává sankcím Západu, uvedl Putin

Obcházení klasických finančních systémů prostřednictvím nových technologií ale není jediná oblast, kde si Vladimir Putin věří. Podle něj ruská ekonomika odolává sankcím, které na ni uvalily západní státy. V letošním roce ruský hrubý domácí produkt [HDP] vykáže růst kolem 3,5 procenta.

„Dnes už je HDP vyšší než před útokem v podobě západních sankcí,“ řekl Putin, podle kterého je ruská ekonomika exportně orientovaná.

Podle ruského ministerstva financí deficit ruského státního rozpočtu dosáhne jednoho procenta HDP. Rozpočtový plán vlády přitom počítá s deficitem dvě procenta HDP a někteří ekonomové začátkem roku čekali, že schodek rozpočtu dosáhne až pěti procent.

„Vyšší ceny ropy a příjmy z daní letos pomohly ruské vládě rozpočtový deficit snížit. A přicházejí další příjmy z odvětví mimo ropu a plyn, ekonomika funguje a tempo růstu nám umožňuje mluvit o vyšších rozpočtových příjmech,“ uvedl ministr financí Anton Siluanov.

Rusko vyváží ropu za tržní ceny. Podle Ukrajiny sankce nefungují

Loni HDP Ruska klesl o 2,1 procenta, ale ruská ekonomika je už letos v černých číslech.  Ruské hospodářství těží z citelného zvýšení výdajů na zbrojení v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Rusko bojuje s vysokou inflací

Nepříznivé dopady ale mají na ruskou ekonomiku vysoké úrokové sazby tamější centrální banky na úrovni 15 procent. Banka má inflační cíl na čtyřech procentech, míra inflace je ale kvůli vysoké domácí poptávce výrazně vyšší. Očekává se, že koncem roku bude nad sedmi procenty. V Rusku se nedostává pracovní síly, míra nezaměstnanosti klesla na 2,9 procenta. Což je minimum za dobu měření.

„Putin rozpouští finanční rezervu, zvyšuje vojenské výdaje a zároveň chudším Rusům zvyšuje penze, platy a poskytuje jim různé benefity, jako například dotované hypotéky. Všichni nakupují za dotované ceny,“ popsala situaci v Rusku v článku New York Times Anna, která nedávno splatila jednu ze svých pěti hypoték.

Ruské ekonomice, která těží z války na Ukrajině, hrozí přehřátí

Ruská centrální banka předpovídá, že inflace v Rusku letos dosáhne 7,0 až 7,5 procenta. HDP podle ní stoupne o 2,2 až 2,7 procenta. A uvedla, že data za třetí čtvrtletí naznačují, že ekonomika roste rychleji, než očekávala. Což dál zvyšuje inflační tlaky. Ruská ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,5 procenta. Tempo růstu zrychlilo ze 4,9 procenta ve druhém čtvrtletí.

Vývoj veřejných financí v Rusku

Putin, stejně jako při dalších příležitostech, přesto vyzdvihl zdraví ruské ekonomiky a státních financí. Zmínil například, že deficit státního rozpočtu v listopadu opět klesl, to za prvních 11 měsíců letošního roku na 878 miliard rublů [cca 214 mld. Kč]. To je asi 0,5 % HDP. O měsíc dříve schodek činil 1,24 bilionu rublů [cca 315,9 mld. Kč / 0,7 % HDP].

Podle ruského ministerstva financí deficit ruského státního rozpočtu dosáhne jednoho procenta HDP. Rozpočtový plán vlády přitom počítá s deficitem dvě procenta HDP a někteří ekonomové začátkem roku čekali, že schodek rozpočtu dosáhne až pěti procent.

Slováci stejně jako Maďaři chtějí dál ruskou ropu

Státní duma, což je dolní komora ruského parlamentu, ale schválila největší rozpočet federální vlády, který počítá se zvýšením výdajů přibližně o 25 procent. Rekordní částky budou směřovat do obrany. Celkové výdaje v příštím roce mají činit 36,66 bilionu rublů a rozpočtový deficit 0,8 procenta HDP.

Ředitel evropského odboru Mezinárodního měnového fondu [MMF] Alfred Kammer uvedl, že krátkodobý hospodářský růst v Rusku nyní sice podporují rozsáhlé vojenské výdaje, dlouhodobější vyhlídky ruské ekonomiky jsou ale pochmurné.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here