Prezidenti a premiéři členských zemí EU dnes [1.2.] jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur [cca 1,2 bil. Kč] na další čtyři roky. Ukrajina již nyní inkasuje v přepočtu bilion korun finanční pomoci ročně.
Schválení další finanční podpory Ukrajině oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Zpráva přišla bezprostředně poté, co v Bruselu začal mimořádný summit EU věnovaný této otázce. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá své veto z prosincové vrcholné schůzky.
„Máme dohodu. Všech 27 lídrů se shodlo na 50miliardovém balíku dodatečné podpory. Zaručuje to pevné, dlouhodobé, předvídatelné financování pro Ukrajinu,” napsal Michel na sociální síti X.
Podle diplomatických zdrojů se v závěrech summitu změnily dva odstavce již dříve navržené dohody. Jeden zmiňuje právě možné budoucí přezkoumání pomoci Kyjevu.
„Pokud to bude třeba, za dva roky Evropská rada vyzve Komisi, aby předložila návrh na přezkum v souvislosti s novým víceletým finančním rámcem,” uvádí nový odstavec.
Dále se o penězích pro Ukrajinu podle dohody povede každoroční debata. Ovšem bez možnosti, že by Maďarsko mohlo pomoc vetovat. Zda by to znamenalo možnost veta po těchto dvou letech, není zatím jasné.
Jednání o pomoci Ukrajině se účastnil i Viktor Orbán
Podle informací unijních diplomatů dorazil Michel na jednání zástupců unijních států a bezprostředně poté unijní lídři odsouhlasili dohodu. Dnešnímu zahájení summitu předcházelo ale už mnoho bilaterálních schůzek jak ve středu večer, tak dnes ráno. Větší setkání uspořádal právě předseda Evropské rady. Přičemž na zveřejněné fotografii je vidět, že se jednání účastnil i maďarský premiér Viktor Orbán. Ale třeba i italská premiérka, německý kancléř, francouzský prezident či šéfka Evropské komise.
Ukrajina letos získala v přepočtu bilion korun finanční pomoci
Program dlouhodobé finanční pomoci Kyjevu je součástí úpravy víceletého unijního rozpočtu pro období 2021 až 2027 a sestává z půjček v objemu 33 miliard eur [cca 821 mld. Kč] a 17 miliard v grantech [cca 423 mld. Kč]. Válkou sužovaná Ukrajina peníze nutně potřebuje na zajištění základních funkcí státu včetně platů vojáků, úředníků nebo penzistů.
Proti pomoci se několik měsíců vymezovalo Maďarsko. Premiér Orbán na prosincovém summitu úpravu víceletého rozpočtu zablokoval. V posledních dnech za odvolání svého veta požadoval mimo jiné to, aby se finanční pomoc musela každoročně znovu jednomyslně potvrzovat. Také vznášel požadavky ohledně čerpání peněz z unijních fondů, které má Budapešť zablokované kvůli sporům ohledně fungování právního státu či boje proti korupci.
Podpora Ukrajině z USA je zatím nejasná
Prozatím největším podporovatelem Ukrajiny zůstávají Spojené státy. Ty ale od loňského prosince řeší, jak dál Ukrajinu podpoří. Zatímco administrativa prezidenta Joe Bidena hodlá dál posílat na Ukrajinu peníze i vojenský materiál, republikáni, kteří ovládají Sněmovnu reprezentantů, další pomoc blokují. Mimo jiné ji podmiňují vyřešením problémů s nelegální imigrací, s níž se USA dlouhodobě potýkají. Dohoda naráží na potíže i v americkém Senátu, jakkoli ten ovládají demokraté.
Situace na mexické hranici se stala neúnosná. Řešení nepřichází
Rozhovory o migraci a další podpoře Ukrajiny trvají několik měsíců a podle agentury AP se už zdálo, že se v Senátu blíží k úspěšnému konci. Problémy ale přetrvávají a zejména z dohody o migraci unikají na veřejnost pouhé části. Skupina senátorů, která o dohodě jedná, doufá, že její text bude hotový tento týden. Avšak konzervativci tvrdí, že opatření nejsou dostatečně účinná, aby imigraci omezila. Předseda Sněmovny Mike Johnson dokonce uvedl, že návrh zákona bude mrtvý dřív, než se dostane do Sněmovny. Pokud tedy to, co uniklo na veřejnost, je pravda, řekl.
–ČTK/RED–
