Česko stejně jako po II. světové válce absorbuje masu Ukrajinců

Historie se opakuje. Po druhé světové válce byla židovská komunita v tehdy znovuobnoveném Československu v rozvalu a bez lidí. Do republiky tak přišly tisíce ukrajinských Židů, aby zaplnily prázdná místa. Mířily hlavně do pohraničí.

Teď, o téměř 79 let později, se Česko znovu otevírá Ukrajincům s tím, že už v něm nejspíš zůstanou natrvalo. Tentokrát těm, kteří k nám začali přicházet z Ukrajiny ve chvíli, kdy jejich zemi vojensky napadlo Rusko. V mnoha ohledech tak berou za své proklamace českých, ale i ukrajinských činitelů o tom, že Ukrajinci jsou v ČR jen dočasně. Že se vrátí na Ukrajinu, jakmile to situace dovolí.

„Režim dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky bude fungovat i nadále. Někteří z nich u nás chtějí žít dlouhodobě a získat jasnou perspektivu. Proto nabízíme ekonomicky aktivním uprchlíkům z Ukrajiny možnost získat dlouhodobý pobyt podobný tomu, jaký mají ostatní cizinci ze třetích zemí,“ uvedl včera [3.4.] ministr vnitra Vít Rakušan [STAN].

Jedním z hlavních důvodů spočívá podle něj v tom, že tuzemští zaměstnavatelé lépe využijí pracovního potenciálu Ukrajinců. A to se podle něj pozitivně odrazí v [loni rekordních, pozn. red.] příjmech státního rozpočtu i důchodového a zdravotního systému.

Vláda připravuje zvláštní program pro návrat Ukrajinců

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vydalo Česko téměř 600 000 dočasných ochran občanům Ukrajiny. Z nich podle statistik Ministerstva vnitra ČR [MV ČR] zaniklo 261 264 ochran. V Česku je tak nyní celkem 338 736 Ukrajinců s dočasnou ochranou. K tomu je třeba ale připočíst ty Ukrajince, kteří u nás pobývali před válkou. Těch bylo podle dat MV ČR zhruba 200 000.

I když nepůjde o přesné číslo, protože mnozí z Ukrajinců, kteří byli v Česku před válkou, si zažádalo o vízum dočasné ochrany, nebo se i vrátilo domů bojovat proti nepříteli, i tak to značí, že v desetimilionovém Česku nyní žije přes půl milionu Ukrajinců. A každý týden přijdou zhruba tři tisíce dalších. Česko tak přijalo nejvíce Ukrajinců v přepočtu na obyvatele v EU. Podle Eurostatu hostí zhruba 32,5 Ukrajince na tisíc obyvatel. Průměr EU činí i spolu s Českem 9,1 Ukrajince na tisíc obyvatel.

Počty Ukrajinců na českém trhu práce

V České republice tedy aktuálně žije 338 736 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Z nich podle dat Úřadu práce ČR [ÚP ČR] ke konci letošního ledna pracovalo 121 338 osob. Nejvíce ve Středočeském kraji [21 591 osob], v Plzeňském kraji [6 795 osob] a v Praze [14 855 osob]. Z toho vyplývá, že z Ukrajinců s dočasnou ochranou v Česku nepracuje většina, tedy 217 398 osob. Avšak ani tato čísla, jak ukazují průzkumy, nemusí mít přesnou vypovídací hodnotu. To proto, že mnozí z Ukrajinců a Ukrajinek v Česku pracují nelegálně. Alespoň tak to nedávno uvedla Mezinárodní organizace pro migraci [IOM].

IOM se odvolala na svůj průzkum mezi Ukrajinci, ze kterého vyplynulo, že víc než pětina ukrajinských uprchlic v Česku, které tu pracují, nemá písemnou pracovní smlouvu. Mnohé další pracují na dohody o pracovní činnosti či provedení práce s limitovaným výdělkem. Což je zbavuje povinnosti odvádět pojistné, ale zároveň jim umožňuje čerpat humanitární dávky a další podpory.

Velká část Ukrajinek a Ukrajinců pracuje v Česku načerno

Oficiální práci podle průzkumu měly v Česku tři čtvrtiny pracujících žen a 88 procent mužů z Ukrajiny. Neoficiálně bez písemné smlouvy pracovalo 22 procent žen a devět procent mužů. Tři procenta lidí na otázku neodpověděla. Do zaměstnání chodilo 43 procent pracujících uprchlic a 64 procent uprchlíků. Téměř pětina žen a devět procent mužů řekla, že fungují jako „denní pracovník“. Vydělávali si třeba na brigádách.

„Šestnáct procent dotázaných žen, které mají práci, uvedlo, že jejich příjem nestačí na pokrytí každodenních výdajů. U mužů to byla pouze tři procenta,“ uvedla IOM.

Po Lex Ukrajina 6 přichází Lex Ukrajina 7

Otázka je, jak s poměry v česko-ukrajinské praxi zamíchá aktuální návrh ministerstva vnitra, a sice sedmá verze zákona zvaného Lex Ukrajina. Novela nabízí ekonomicky soběstačným Ukrajincům v Česku získat pobytové oprávnění v podobě zvláštního dlouhodobého pobytu. Toto oprávnění ale nenahrazuje režim dočasné ochrany, ten pokračuje dál, tvrdí MV ČR.

„Ukrajinští uprchlíci tak budou moci lépe plánovat svoji budoucnost a dále se začleňovat do české společnosti. Současně ale pobytový status uprchlíky nijak neomezuje, aby se po skončení války případně vrátili na Ukrajinu,“ říká k novele Adam Rözler z tiskového oddělení MV ČR, který ale i jedním dechem dodává: „Novinka se týká primárně těch ukrajinských uprchlíků, kteří se chtějí v České republice dlouhodobě usadit“.

Počet držitelů dočasné ochrany v krajích

[Zdroj: MV ČR]

Novela zákona nyní míří do meziresortního připomínkového řízení. Prozatím počítá s tím, že přechod z dočasné ochrany do dlouhodobého pobytu uskuteční pouze ti Ukrajinci a Ukrajinky, kteří budou žít v ČR minimálně dva roky. Současně budou ekonomicky soběstační a bezúhonní. Bezúhonnost značí, že osobu v minulosti soud neodsoudil za trestný čin. Osoba nepáchá přestupky a plní své zákonné povinnosti.

„Většinu podmínek bude ověřovat přímo Ministerstvo vnitra ČR pomocí dat získaných z informačních systémů. Postup tak bude velmi jednoduchý a bude podobný procesu elektronické registrace k prodloužení dočasné ochrany,“ vysvětluje Rözler.

Jednání o informacích z Ukrajiny kvůli dávkám stále váznou

Těm ukrajinským uprchlíkům, kteří nezažádají o dlouhodobý pobyt nebo nesplní dané podmínky, nadále zůstane dočasná ochrana. Pro tu na evropské úrovni platí časové omezení do března 2025. Avšak jeho další prodloužení Evropská unie schválí s největší pravděpodobností už letos ve druhém čtvrtletí.

Daniel Tácha