Americký dolar nadále neochvějně zůstává světovou rezervní měnou číslo jedna. Přesto jeho podíl v držení centrálních bank dlouhodobě mírně klesá. Překvapuje, že ne ve prospěch dalších tří tradičně nejvyužívanějších rezervních měn.
A těmi jsou euro, japonský jen a britská libra. Aktuální informace o pozici dolaru jako hlavní světové rezervní měny shrnují v textu „Dollar Dominance in the International Reserve System“ autoři Mezinárodního měnového fondu [MMF] Serkan Arslanalp, Barry Eichengreen a Chima Simpson-Bell.
Ti upozorňují, že téma dlouhodobé dominance dolaru jako hlavní rezervní měny nyní zvýraznily zvýšené úroky americké centrální banky. FED od loňského července drží sazby v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2001. Tato skutečnost tak láká mnohé z investorů právě do aktiv denominovaných v dolaru. Což má ale na druhé straně negativní dopady na ostatní měny. Projevují se poklesem jejich hodnoty. A tak například i americký list The New York Times nedávno upozornil, že dvě třetiny měn ze 150, které sleduje agentura Bloomberg, letos meziročně proti dolaru výrazně oslabily.
Téma dolaru jako hlavní světové měny nedávno přiživila americká banka JPMorgan Chase & Co. Podle ní podíl dolaru ve světových měnových rezervách spadl loni pod 59 procent. Ještě v roce 2020 činil podíl dolaru skoro 62 procent a v roce 2015 dokonce 65 procent. Jsou tu ale další faktory, které doplňují mozaiku. Jedním z nich je, jaká jiná rezervní měna, když ne dolar.
Dolar pohledem MMF
Autoři MMF ve svém textu upozorňují, že roli v celé problematice nehraje jen vývoj americké fiskální politiky a ekonomiky, ale i aktuální rozkolísání geopolitické situace. To, že dolar vytrvale mírně ztrácí v rezervách centrálních bank, potvrzují i oni. A překvapivé podle nich je, že se to neděje ve prospěch nejvíce využívaných rezervních měn. Naopak podle nich dolar ztrácí ve prospěch měn, jako jsou australský dolar, čínský jüan, jihokorejský won, singapurský dolar či severské měny. Ty představují švédskou, norskou, dánskou a islandskou korunu.
Posilování USD [vpravo] vůči jeho pozici rezervní měny v % [vlevo]
[Zdroj: MMF]
Analytici MMF dovozují, že tyto netradiční rezervní měny nabízejí centrálním bankám a vládám možnost diverzifikace při solidních výnosech. To, že se o této skutečnosti příliš nemluví, vysvětlují masivním přelivem soukromých investorů právě do aktiv denominovaných v dolaru. Fakta podle nich ale hovoří jasnou řečí. V posledních dvou desetiletích poklesl podíl amerického dolaru na globálních rezervách centrálních bank.
Objem tradičních rezervních měn [vpravo] vs. objem netradičních rezervních měn [vlevo]
[Zdroj: MMF]
Autoři MMF upozorňují i na to, že aktuální statistiky mohou být zkreslené, protože ne všechny státy důsledně informují o stavu svých devizových rezerv v systému COFER [Currency Composition of Foreign Exchange Reserves]. Také ale zdůrazňují, že nemusí jít o velké zkreslení, protože 93 procent globálních devizových rezerv připadá všehovšudy na 149 zemí. Z nich se podrobně věnují Číně, Rusku a Švýcarsku.
Dolar vs. Čína, Rusko a Švýcarsko
Co se týče čínského jüanu, analytici uvádějí, že jeho aktuální oslabování může zdatně maskovat jeho posilování v rezervních fondech centrálních bank. A Čína, jak dodávají, dělá vše, aby svou měnu prosadila v mezinárodním finančním systému.
Podíly jednotlivých měn na rezervách centrálních měn v mld. USD
[Zdroj: MMF, COFER]
Na druhé straně ale konstatují, že držení čínské měny renminbi [jüan, pozn. red.] v rezervních systémech ostatních zemí za poslední dva roky kleslo [viz tabulka výše, pozn. red.]. Co se týče samotného dolaru, pak zmiňují Švýcarsko, které velkou část svých devizových rezerv přesunulo v minulosti do eur. A stranou nenechávají ani Rusko, které má podle nich přirozený zájem americkou měnu nenakupovat/nepodporovat.
„I když ale vyloučíme Rusko a Švýcarsko z údajů zveřejněných centrálními bankami v letech 2007 až 2021, zjistíme, že celkový trend odklonu od dolaru se jen málo změní,“ uvádí autoři MMF.
Západní finanční systém technologicky zastarává, uvedl Putin
A pokračují: „V roce 2022 jsme identifikovali 46 ´aktivních diverzifikátorů´, tedy zemí s devizovými rezervami v netradičních měnách ve výši alespoň pěti procent. Patří mezi ně velké vyspělé ekonomiky a rozvíjející se trhy, včetně většiny zemí skupiny největších ekonomik G20. A v roce 2023 se k tomuto seznamu připojily nejméně další tři země. Je to Izrael, Nizozemsko a Seychelská republika.“
Dolaru „škodí“ i zlato
Jsou tu ale i další trendy. Je to rostoucí zájem o zlato. To i kvůli tomu, že mnohé země se potýkají s různými druhy sankcí. K nimž patří například i zmrazení rezervních aktiv mimo jejich země. To spolu s rostoucí geopolitickou nestabilitou žene vzhůru poptávku centrálních bank a vlád po zlatu.
„Tyto faktory mohou stát za další akumulací zlata řadou centrálních bank rozvíjejících se trhů,“ uvádí ve své analýze s tím, že i přes výše uvedené zůstává podíl zlata na rezervách jednotlivých států stále nízký.
Držba zlata v oficiálních rezervních aktivech v milionech trojských uncí
Na druhé straně zase tak nízké i podle nich ale nejsou. Zásoby zlata v rezervách centrálních bank a vlád se dostaly na úroveň doby před koncem studené války v roce 1989. Přičemž poptávka po zlatu přichází zejména z rozvíjejících se ekonomik.
Závěrem analytici MMF upozorňují, že aktuálnímu trendu mírného odklonu od dolaru v rezervních fondech centrálních bank nahrává i rozvoj nových technologií. V celém tomto tématu odkazují na projev zástupkyně generálního ředitele MMF Gity Gopinath z letošního 7. května: Geopolitika a její dopad na globální obchod a dolar.
Daniel Tácha
tak nějak si říkám co to je dolar měna země která cca každých 100 dní navyšuje svůj dluh cca o 1 bilion dolarů a obsluha tohoto dluhu je za obdobnou dobu 100 miliard dolarů a díky úrokové sazbě toto vše bude růst a růst prostě spirála smrti pomalu čekám kdy tito zachránci demokracie vyhlásí nikomu nic nedlužíme a můžete si …… a nebo druhá možnost je smazat to opravdu velkou válkou no holt bude zábava až nám oči z toho budou přecházet