Dánové mají pravdu: Pokud bude americký prezident požadovat další území, jako je třeba Grónsko, následují jeho příkladu i ostatní. Uvádí to v článku Greenland could become biggest car crash in transatlantic relations bruselský list Politico.
Na severní frontě klid. Alespoň se to tak zdá. Několik měsíců uplynulo od doby, kdy americký prezident Donald Trump vyjádřil svoje ambice získat Grónsko, ať takovým, či onakým způsobem. Ticho kolem této aféry ale neznamená, že se záležitost uklidnila. Trumpova obsese anektovat zmrzlou půdu pořád trvá.
Jeden z dánských činitelů se totiž obává, že Trump chce být po Andrew Johnsonovi, který roku 1867 koupil Aljašku, prvním prezidentem, který zvětšil americké území. A to bez ohledu na předcházející smlouvy o bezpečnosti a obchodu. Grónsko by mohlo být největším karambolem Trumpa 2.0 v transatlantických vztazích.
Dánové se rovněž obávají, že jejich evropští partneři v NATO a EU nechápou, jak vážně jsou ohroženy vztahy s USA, globální respekt k suverenitě a mezinárodním hranicím, pokud se nevzdá Trump svých ambicí.
Zájem Trumpa o Grónsko je racionální, vyplývá z rozhovoru s amerikanistou
Výjimkou je francouzský prezident Emmanuel Macron. Dánské a grónské představitele potěšil tím, že zopakoval, že nezávislost území není ani na prodej ani k převzetí. Ostatní lídři si ale dali pozor, aby nepopudili horkokrevného prezidenta USA. Zvlášť když se rozhovory o vzájemném obchodu a americké podpoře evropské a ukrajinské bezpečnosti zdály konečně ubírat k pozitivním koncům. Místo toho považují Trumpovy plány na anexi Grónska za odvedení pozornosti nebo za vtip.
V Kodani se tomu nikdo nesměje
Zástupci Dánska věří, že Trumpova posedlost Grónskem je jak iracionální, tak nefalšovaná. Iracionální proto, že bezprostřední nebezpečí Grónsku ze strany Ruska nebo Číny nehrozí a s případným nebezpečím by si NATO poradilo. Navíc průzkum grónských ložisek minerálů a vzácných zemin je americkým investorům umožněný, jen málokterý z nich ale projevil zájem.
Dánští činitelé také ale věří, že Trumpovy teritoriální ambice jsou reálné. I když nejsou podložené realitou. Trump považuje rozlehlá a liduprázdná zahraniční území na severovýchodu za možný prostor pro zvětšení Ameriky. Za nemovitost, která by podle Monroeovy doktriny měla patřit Zemi svobody.
Americký prezident se se stejným apetitem dívá na Kanadu. Avšak uvědomuje si, že anexe území, kde žije 40 milionů obyvatel, by byla nemožná, nebo přinejmenším nikoli v krátkodobém horizontu, uvádí Politico. Podle něj uchvácení velkého ostrova čítajícího populaci středně velkého města [56 000 Gróňanů] a z 80 procent pokrytého věčným ledem by bylo jednodušší.
A kde je suverenita nebo sebeurčení?
Když byl Trump v lednu minulého roku na téma území Grónska dotázán, odpověděl následovně: „Jsem si jistý, že Dánsko bude souhlasit.“
Nedbal na mínění Gróňanů. Z nich 89 procent tvoří Inuiti a 85 procent z nich to odmítlo.
A tak jsou podle listu Politico dánští představitelé přesvědčeni, že Trumpův Bílý dům o něčem takovém stále uvažuje. Což dokládá květnová zpráva uveřejněna ve Wall Street Journal. Ta uvádí, že se americké výzvědné služby pokoušely vyhledávat Gróňany, kterým Trumpovy plány nevadí.
Dánsko v srpnu povolalo i amerického diplomata, aby prodiskutovalo závažné a znepokojivé informace o třech amerických občanech. Ti byli obviněni z příprav Trumpova plánu ohledně operací v Grónsku. Jejich úkolem, jak informoval dánský rozhlas, bylo vyvolávat nenávist proti Kodani.
Dánská vláda však neočekává vojenskou invazi. Očekává invazi dolarů. Buď ve formě přímé nabídky velké sumy každému Gróňanovi, nebo jako prostředek, jak získat vliv či lokální politiky. Kodaň se obává, že by tato tichá voda nevzbudila adekvátní reakci Bruselu a unijních partnerů.
Politici Dánska jednali o tomto nebezpečí v evropských zemích s různým výsledkem. Potěšil je Macronův přístup, který Grónsko navštívil. A aniž by Trumpa zmínil, udělil mu „lekci“ o významu mezinárodního práva a pravidel jednání se spojenci.
Kodaň hledá podporu
Kodaň se snaží získat podporu Berlína a unijních institucí, které by se měly zaručit za bezpečnost Grónska a vypracovat program na jeho ekonomický rozvoj.
Analýza: Francie je na mizině. Pro její dobro musí Macron odejít
V důsledku hlasování Grónsko před 50 lety sice vystoupilo z Evropského společenství. Gróňané si ale podrželi dánskou státní příslušnost. A tím pádem i evropský pas. To jim umožňuje užívat si to nejlepší z obou světů – vysoký stupeň politické autonomie a přístup evropských investic a ochrany.
Invaze podle Trumpa by toho byla pravým opakem, píše Politico. Lhostejné americké investice podniknuté bez ohledu na původní kulturu. Přístup Ameriky k Inuitům na Aljašce je dostatečným varováním pro inuitskou populaci v Grónsku, uvádí bruselský server.
Po krátkém zklidnění Trumpovy severské expanzivní strategie by měli Evropané začít brát obavy svého dánského spojence vážně.
Macron: Zajišťuji kontinuitu a stabilitu a budu v tom pokračovat
Někde v pozadí se transatlantický, nebo arktický střet jeví jako nevyhnutelný. Trumpova představa je vyzvání mezinárodního práva upravující nedotknutelnost území a nenarušitelnost hranic. A Dánové mají pravdu. Pokud americký prezident vstoupí do Grónska, pak jeho příkladu následují další predátoři, uzavírá list Politico.
Pro FinTag přeložil Michal Achremenko
