Čínské státní rafinerie – PetroChina, Sinopec, CNOOC a Zhenhua Oil – pozastavily nové námořní nákupy ruské ropy. A některá ze světových médií uvádějí, že dovoz ruských energetických surovin omezuje také Indie.
„Futures na ropu včera rostly o několik procent, a navazují tak na předchozí zisky po zprávách z Číny. Čínské státní ropné společnosti PetroChina, Sinopec, CNOOC a Zhenhua Oil se minimálně krátkodobě zdrží nákupů ruské ropy přepravované po moři kvůli obavám ze sankcí,“ uvedl pro FinTag vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
Tuto středu uvalil americký prezident Donald Trump sankce na dvě nejvýznamnější ruské ropné firmy Rosněfť a Lukoil. Tyto společnosti zajišťují vývoz ruské ropy a ropných produktů zhruba z poloviny. Sankce se ale dotýkají i dalších ruských firem. Mimo jiné zakazují transakce ostatním firmám s ruskými ropnými společnostmi. Trumpova administrativa to vysvětlila tím, že Rusko neprojevuje snahu k ukončení války na Ukrajině.
„Hlavní zprávou na finančních trzích byl včera skokový nárůst cen ropy. Ropa Brent zdražila po oznámení amerických sankcí na ruské ropné společnosti asi o pět procent na necelých 66 USD/barel,“ popisuje dopad sankcí na trhy ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
Podle něj šlo o nejvyšší denní nárůst od červnového konfliktu na Blízkém východě mezi Íránem a Izraelem. Doplnil, že lehce se zvyšovaly také výnosy napříč dluhopisovými trhy, kde svou roli patrně sehrály obavy z proinflačního dopadu dražších pohonných hmot.
Dopady sankcí v našem regionu
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se dotknou americké sankce na ruské firmy i společností v našem regionu. To hlavně prostřednictvím bank. Za příklad dává maďarský petrochemický podnik MOL, který má věcně v gesci dovoz ruské ropy do Maďarska a na Slovensko jižní větví ropovodu Družba.
„MOL by tak prakticky neměl jak za ruskou ropu legálně zaplatit, a to nejen v dolarech, ale ani v eurech,“ říká Kovanda s tím, že představa, že by banka finančně vypořádala obchod s firmou pod americkou sankcí je nereálná.
Západní finanční systém technologicky zastarává, uvedl Putin
„Ovšem MOL nezveřejňuje, od kterých přesně společností ruskou ropu nakupuje. Pokud by se jednalo zcela či z drtivé většiny o jiné ruské podniky než zmíněné dva nově sankcionované, například o Tatněfť, Trumpovy sankce by zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska ohrožovat přímo neměly,“ doplňuje Kovanda.
Upozorňuje, že zejména východní část Česka a Morava jsou stále z velké míry zásobovány ropnými produkty, například motorovou naftou, ze Slovenska. Tu tamní podnik Slovnaft, dcera zmíněného maďarského MOL, od letoška musí zpracovávat z neruské ropy. Avšak zastavení dodávek ruské ropy by zvedlo ceny nejen v Maďarsku a na Slovensku, ale také v Česku, tvrdí.
Zmiňuje dále dopad sankcí na německou dceru Rosněfti, podnik Rosneft Deutschland. Ta vlastní rafinérie ve východní části Německa, které také palivy zásobuje. Německá vláda nepřistoupila k jejímu znárodnění. Má ji po ruské invazi na Ukrajinu v nucené správě. Avšak Trumpovy sankce se vztahují i na Rosneft Deutschland.
„Zhoršení zásobování palivy východní části Německa by představovalo další tlak na růst cen v celém středoevropském regionu, tedy i v Česku,“ uvádí Kovanda.
Sankce Trumpa komentoval už i Putin
Důvod amerických sankcí na ruský ropný průmysl v den jejich oznámení uvedl americký ministr financí Scott Bessent.
„Vzhledem k Putinově odmítnutí ukončit tuto nesmyslnou válku uvaluje ministerstvo financí sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, které financují válečnou mašinérii Kremlu,“ uvedl Bessent a dodal: „Nyní je čas zastavit zabíjení a okamžitě vyhlásit příměří.“
Nutnost zastavit boje a vyhlásit příměří přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský. Reakce z Moskvy přišla ale vzápětí. Ruský prezident Vladimir Putin americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje.
Trump si předchází Putina kvůli Číně. Anebo bude válka i s Čínou?
Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko. Řekl to ruské tiskové agentuře TASS. Výrazný vliv na ruskou ekonomiku podle šéfa Kremlu sankce mít ale nebudou, doplnil.
„Žádná země a žádný národ vážící si sám sebe nikdy nic nerozhodují pod tlakem. A Rusko má to privilegium, že se může považovat za součást této skupiny zemí a národů vážících si sebe sama,“ měl uvést Putin.
–DNA–
Rusko ani s novými sankcemi nepadne. Když v r. 2014 grázlovský Západ uvalil zničující sankce (rubl klesl o 30 %) na Rusko, pomohl finanční injekcí Ruský židovský kongres, případně může pomoci Evropský židovský kongres. Jinak by i on sám nemohl existovat. Rusko má také zásoby zlata. Může zvyšovat státní dluh, zestátnit západní firmy, nebo si půjčit. Ty různé státy omezují dovoz ruských uhlovodíků dočasně.
Ruská ekonomika funguje také takto: Centrální banka Ruska chce zvyšovat úroky. Nyní půjčuje za 17 %. Putin reagoval tak, že vytvořil sektor ekonomiky, kam Centrální banka nedosáhne. A tento sektor zajistil to, že ekonomika přežívá. Ruskou ekonomiku drží nad vodou vysoká státní kultura. Nezaměstnaný člověk je veden jako pracující v šedé ekonomice a tyto osoby vytvářejí vnitřní HDP. Vytvářejí potřebnou produkci. Aby Západ zničil Rusko, musel by zlikvidovat stínový sektor ekonomicky. Proto nepřátelé Ruska chtějí, aby nezaměstnaní platili za zdravotní péči. Zavedli i 4denní pracovní týden. Po ovoci poznáte je.