Na výzkum a vývoj bylo v Česku v roce 2024 vynaloženo téměř 147 miliard korun. Na meziročním nárůstu těchto výdajů o 7,2 miliardy korun se podílely hlavně podniky pod zahraniční kontrolou. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].
V roce 2024 meziročně vzrostly výdaje na výzkum a vývoj [VaV] v Česku o 5,1 procenta na 146,9 miliardy korun. Na podnikový VaV se vynaložil loni dvojnásobek finančních prostředků než ve vysokoškolském a vládním sektoru dohromady. Firmy pod zahraniční kontrolou se na celkových výdajích podnikatelského sektoru podílely ze dvou třetin.
„V roce 2024 šlo v Česku na výzkum a vývoj prováděný ve firmách pod zahraniční kontrolou, to především z automobilového a IT průmyslu, 63,3 miliardy korun. To je nárůst meziročně o 4,5 miliardy korun,“ uvádí ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ Martin Mana.
Financování z veřejných zdrojů v roce 2024 dosáhlo 52,3 miliardy korun. Z této částky připadalo 43,1 miliardy korun na veřejné národní zdroje a 9,2 miliardy korun na dotace EU. Finanční prostředky z EU získaly převážně instituce veřejného sektoru.
Vůči HDP výdaje na VaV stagnují
Výdaje na výzkum a vývoj ve vztahu k českému hrubému domácímu produktu [HDP] i přes nominální růst stagnují. Jejich podíl loni dosáhl hodnoty 1,82 procenta HDP. Nejvyšší byl tento poměrový ukazatel v Česku v roce 2020, kdy se výdaje na výzkum a vývoj rovnaly 1,95 procenta HDP.
„Průměr EU v posledních pěti letech přitom dosahuje přibližně 2,3 procenta HDP a v Německu a Rakousku převyšuje 3 procenta,“ říká Marek Štampach z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Znalostní ekonomika v Česku je vtip. Ukazuje to trend u patentů
I tak zůstává VaV významným sektorem. Jen celkový počet pracovníků ve výzkumu a vývoji se za poslední čtyři roky pohybuje okolo 123 tisíc. Loni šlo na mzdové náklady těchto pracovníků 88,6 miliardy korun. Což je meziročně o 7,6 miliardy korun více.
Naopak pořízení nových budov, strojů, technologií a další kapitálové výdaje loni klesly o 0,9 miliardy korun na 10,8 miliardy. Tyto investiční výdaje tvořily v minulém roce jen sedm procent z celkových výdajů na VaV. Před deseti lety, kdy vrcholilo čerpání finančních prostředků z EU použitých na výstavbu výzkumných center, to bylo 21 procent.
Praha jako hlavní centrum výzkumu
Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu je hlavní město. Loni se v Praze vynaložilo na VaV celkem 60,1 miliardy korun. To znamená 41 procent výdajů na VaV vyčleněných pro celé Česko.
„Více než deset miliard korun se vynakládá každoročně i ve dvou dalších krajích. V Jihomoravském kraji, kde to v roce 2024 bylo celkem 25,2 miliardy korun, a ve Středočeském kraji s 18,4 miliardy korun,“ doplňuje Štampach z ČSÚ.
Podle něj počet pracovníků v segmentu VaV poslední čtyři roky stagnuje. V přepočtu na plné úvazky strávené výzkumně vývojovou činností se jednalo loni o 86,9 tisíce osob. Podíl žen se pohybuje okolo 30 procent a je jedním z nejnižších mezi státy EU. / Podrobné údaje k tématu jsou dostupné na webu ČSÚ v aktualizovaných časových řadách.
–RED–
