Státní rozpočet skončil na konci ledna přebytkem 32,4 miliardy korun. Důvodem přebytku je rozpočtové provizorium omezující tempo výdajů státu. Ty meziročně klesly o 13,9 procenta. Dnes o tom informovalo Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
Naopak příjmy stouply podle zprávy MF ČR o více než 12 procent, a to díky meziročnímu růstu inkasa daní a pojistného o 7,9 miliardy korun. Přispělo také 13,3 miliardy korun v podobně meziročně vyššího příjmu z EU.
„Spíše dočasný charakter mají pravděpodobně také zvýšené příjmy z EU fondů, které mohou být dány pouze dočerpáváním předfinancovaných projektů z loňska,“ okomentoval aktuální data analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Saldo státního rozpočtu za leden 2026
[Zdroj: MF ČR]
Za meziročním zlepšením salda o 43,7 miliardy korun, respektive o 30,3 miliardy korun po odečtení prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů stála především specifika rozpočtového provizoria omezující výdaje státu dvanáctinou loňského rozpočtu.
„Na výdajové straně pak přebytku rozpočtu pomohlo rozpočtové provizorium. Zatímco loni byla v lednu vyplacena zhruba šestina objemu plánovaného pro regionální školství a čtvrtina pro soukromé školství, letos to bylo pouze dvanáctina požadovaných prostředků. Provizoriem byly též významně limitovány výdaje na vysoké školství nebo podporu výzkumu,“ doplnil Jaromír Gec.
Příjmy státního rozpočtu podrobněji
Bilance příjmů a výdajů na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů stejně jako v minulých letech dosáhla v měsíci lednu kladné hodnoty a po jejím očištění činil přebytek 11,1 miliardy korun.
„Česká republika si jako čistý příjemce prostředků z EU nemůže dovolit opakovat fiasko s čerpáním z let 2022 nebo 2025, kdy zůstaly nevyčerpány desítky miliard, které pak bolestivě chyběly v naší ekonomice. Proto si naše vláda vzala evropské peníze jako svou prioritu a výsledkem jsou o 13 miliard korun vyšší příjmy než loni na konci ledna. Nejedná se o rekordní lednové evropské příjmy, ale spíše návrat k normálu,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová [ANO].
Příjmy státního rozpočtu za leden 2026
[Zdroj: MF ČR]
Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 12,1 procenta [+19,6 mld. Kč]. Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 5,0 % [+4,0 mld. Kč]. Vzrostl i výběr pojistného [+5,8 %, +3,8 mld. Kč] a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů [+122,6 %, +13,3 mld. Kč]. Objem pojistného meziročně vzrostl o 5,8 % [+3,8 mld. Kč].
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti [+7,8 %, +1,0 mld. Kč] se v meziročním srovnání promítá růst mezd a platů. V případě daně z přidané hodnoty [+3,9 %, +1,6 mld. Kč] se pozitivně promítne růst nominálních výdajů domácností. A rostlo i inkaso spotřebních daní [+5,6 %, +0,9 mld. Kč].
Výdaje státního rozpočtu podrobně
Objem celkových výdajů stanovený na měsíc leden byl vyčerpán na 82 procent. Pro jejich tempo [-13,9 %, -24,0 mld. Kč] byl určující vývoj běžných výdajů [-17,6 %, -30,0 mld. Kč] tlumených specifiky provizoria spočívajících mimo jiné v dočasně nižší úrovni financování zejména školství a výzkumu, vývoje a inovací.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+3,8 %, +3,0 mld. Kč] se nejvíce podílely výplaty důchodů [+3,1 %, +1,9 mld. Kč]. Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 procenta.
Výdaje státního rozpočtu za leden 2026
[Zdroj: MF ČR]
Z dalších dávek nejvíce vzrostly příspěvek na bydlení [+0,3 mld. Kč] a nemocenské dávky [+0,3 mld. Kč]. Stouply i náklady na příspěvek na péči [+0,2 mld. Kč] a dávky pěstounské péče a zaopatřovací příspěvky [+0,2 mld. Kč]. Čerpání ostatních dávek nijak nevybočilo od vývoje předchozího roku.
„U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, probíhá do dubna 2026 přechodné období a objem její výplaty prozatím dosáhl pouze 0,1 miliardy korun,“ uvedli zástupci MF ČR.
Příspěvek na výkon státní správy byl 1,1 miliardy korun. A zůstal na stejné úrovni jako loni.
Transfery nejen do územních rozpočtů
Neinvestiční transfery územním rozpočtům [-54,0 %, -21,1 mld. Kč] představovaly hlavní příčinu meziročního poklesu běžných výdajů. Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 16,4 miliardy korun [-20,8 mld. Kč] zahrnující prostředky na platy pedagogických pracovníků na základních a středních školách.
Výrazný pokles běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím [-71,7 %, -12,1 mld. Kč] souvisel také s rozpočtovým provizoriem a promítl se především do nižšího objemu příspěvků poskytovaných vysokým školám a transferů zaměřených na podporu výzkumu, vývoje a inovací.
Naopak nejvíce vzrostly odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, meziročně byly vyšší o 1,3 miliardy korun [+23,9 %], a obsluha státního dluhu. Ta představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 1,7 mld. Kč [+1,3 mld. Kč].
Vláda schválila návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 mld. Kč
Měsíční platba veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce byla od 1. ledna 2026 valorizačním mechanismem navýšena z 2 127 Kč na 2 188 Kč. To představuje nárůst o 2,9 procenta.
Kapitálové výdaje státu v objemu 8,3 mld. Kč [+6,0 mld. Kč] bývají v lednu tradičně nízké, uvádí MF ČR. To souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Do uvedené částky se promítly nejvíce dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury ve výši 4,4 miliardy korun [+4,4 mld. Kč] a dále výdaj na pořízení budovy Harfa Business Center – B do vlastnictví Finanční správy ČR [2,0 mld. Kč].
–RED–
