Politická jistota nabízí Japonsku příležitost k restartu ekonomiky

V Japonsku se uskutečnily 8. února předčasné parlamentní volby. V nich drtivě vyhrála vládnoucí Liberálně demokratická strana [LDP] pod vedením premiérky Sanae Takaičiové, jež sama iniciovala předčasné volby.

Předvolební kampaň se soustředila na ekonomiku, reformu přistěhovalectví a bezpečnostní politiku. Tato témata zcela ovládla LDP, která získala ve volbách do dolní komory japonského parlamentu 316 ze 465 křesel. To je historicky nejvyšší počet křesel pro jednu stranu v poválečném Japonsku. LDP je navíc v koalici s Japonskou stranou inovace, jež ve volbách získala 36 křesel. Vládnoucí strany tak mají v japonské dolní komoře drtivou většinu. Naopak opoziční Středová reformní aliance ve volbách utrpěla porážku a v dolní komoře ztratí zhruba polovinu ze 172 současných křesel. Co přinese jasné vítězství LDP a většina v parlamentu vládnoucí koalice japonské ekonomice se zamýšlí na FinTag hlavní ekonom společnosti Portu Jan Berka. A má za to, že existuje velice reálná šance, že se japonské premiérce Takaičiové podaří nastartovat nejen japonskou ekonomiku, ale i snížit brutální zadlužení země. Více už v jeho analýze.

—

Výsledek předčasných parlamentních voleb v Japonsku vnesl na tamní trhy pozitivní náladu. Japonské akcie vzrostly. Kurz jenu po prvotní volatilitě posílil a výnosy státních dluhopisů po úvodním výkyvu klesly. Ještě několik týdnů před volbami byla situace, zejména u kurzu jenu a dluhopisů, přesně opačná.

To, že Liberálně demokratická strana, kterou vede historicky první japonská premiérka Takaičiová, ve volbách získala více než dvoutřetinovou většinu, zaručuje pohodlné rozhodování o zásadních tématech. Sem patří snížení vybraných daní a navýšení výdajů, například na obranu a do strategických oblastí, včetně technologií. Fiskální expanze se navíc odehraje v prostředí, kdy úrokové sazby dále porostou a bilance centrální banky bude pokračovat ve velmi pozvolném poklesu.

Schůzka s japonským velvyslancem ukázala, kde má Česko problém

Pokud vás při tomto popisu ekonomického prostředí napadne, že by reakce zejména dluhopisů měla být opačná, nejste vůbec vedle. Fiskální expanze, růst sazeb a snižování bilance jsou opravdu kombinací rizik vyšších výnosů a potenciálně slabšího kurzu. Zde je však potřeba vzít v potaz, co „je za tím“.

A co je za tím?

Předně jde o vyjasnění politické situace, v níž má Takaičiová a její strana většinu. Pokud by tomu tak nebylo a bylo potřeba hledat kompromisy v jednání s ostatními stranami, riziko by byla ještě silnější fiskální expanze, kterou mnozí političtí konkurenti prosazovali.

Trhy uklidnilo i to, že avizovaná úprava daní, kde se mluví zejména o zrušení osmiprocentní daně z přidané hodnoty u potravin, má být dočasná, konkrétně po dobu dvou let. Neměla by přitom vést k emisi dodatečného dluhu, jak opakovaně premiérka upozornila. Zdroje vláda načerpá z přehodnocení dotací, speciálních daňových opatření i z nedaňových příjmů, včetně těch plynoucích ze značné zásoby devizových rezerv. To vše si ale rovněž vyžádá pokračující růst japonské ekonomiky. Pokud by japonská ekonomika ale rostla výrazně pomaleji, vznikl by problém na úrovni daňových příjmů.

Strategie Takaičiové, jak sama tvrdí, v tomto ohledu stojí na zodpovědné proaktivní fiskální politice. Cílí na to, aby se Japonsko probudilo ze stavu chronického nedostatku investic.

Americká cla Japonsko nutí balancovat mezi USA a Čínou

Fiskální expanze by zde měla sehrát podpůrnou roli. Levnější potraviny jsou pozitivní zprávou pro disponibilní důchody japonských domácností. Výdaje na obranu rovněž přispějí, obvykle však nemají tak silný fiskální multiplikátor jako zvýšení investic do oblastí, které mohou být potenciálním zdrojem silnějšího růstu produktivity.

Zadlužení Japonska pohledem investorů

Z pohledu mnoha investorů stojí Japonsko na prahu strukturální změny. A ta by mohla ekonomiku posunout na vyšší level. V tom má však co překonávat. Výše japonského dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu [HDP] přesahuje 230 %. A je světově nejvyšší.

To ale není novinka. Investoři se tak více než na absolutní výši dluhu zaměří na to, zda růst ekonomiky pokryje průměrné náklady dluhu a postupně přispěje ke snižování primárního deficitu. Ten se od roku 2020 posunul z 8,4 procenta HDP na zhruba 0,9 procenta v loňském fiskálním roce. Uvádí to říjnová projekce Mezinárodního měnového fondu citovaná agenturou Bloomberg.

Výše uvedené úsilí se docela jistě promítne do trhu s japonskými státními dluhopisy. Ty se dlouhodobě potýkaly s měnící se strukturou domácí poptávky. Jejich nedávný výprodej však přispěl k tomu, že mnohé japonské instituce, například japonské banky, přesunuly část zahraničních investic zpět právě do domácích státních dluhopisů.

Je škoda, že se k nim prozatím nepřidal japonský státní penzijní fond, který spravuje prostředky ve výši téměř 1,9 bilionu dolarů [cca 39 bilionů Kč]. Přičemž podle posledních zpráv tento fond neplánuje snížení svého podílu zahraničních aktiv ve prospěch domácích.

Čína vyzvala banky, aby omezily držení amerických státních dluhopisů

Naopak pozitivně může přispět oblíbenost japonských aktiv u zahraničních investorů. Americký investor, který se rozhodne investovat do japonského státního dluhopisu a zároveň se zajistit proti kurzovému riziku, získá díky úrokovému diferenciálu potenciálně vyšší výnos, než kdyby investoval do amerického státního bondu.

Ačkoli má Japonsko světově nejvyšší zadlužení vůči HDP, část dluhu by teoreticky snížilo i odprodejem části devizových rezerv. V praxi ale spíše počítám se zdrženlivějším přístupem.

U akcií pak pozitivně působí rostoucí ziskovost japonských firem, k níž nepochybně přispěje i fiskální expanze. Zde bych vypíchl například obranný sektor podpořený vládní politikou, ale také banky a technologické společnosti, především ty s vazbami na umělou inteligenci.

Pokud vše vyjde tak, jak trh aktuálně očekává, Japonsko bude nejen zemí vycházejícího slunce, ale i ekonomického růstu.

Jan Berka, hlavní ekonom společnosti Portu

—

Aktualizace 16.2.: Japonská ekonomika vzrostla loni ve čtvrtém čtvrtletí v celoročním přepočtu o 0,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila japonská vláda. Růst přišel po dvou kvartálech poklesu, byl ale výrazně nižší, než se očekávalo. Podle agentury Reuters zpráva představuje test pro vládu premiérky Sanae Takaičiové, protože tlak na životní náklady negativně ovlivňuje důvěru a domácí poptávku.