Ekonomika Ukrajiny se dál propadá. MMF zemi posílá miliardy USD

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu [MMF] v noci na dnešek schválila další čtyřletý úvěrový program [EFF] pro Ukrajinu v přepočtu za 167 miliard korun. Necelých 31 miliardy korun na účty Ukrajiny poslal MMF okamžitě.

Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF. Nový úvěrový program MMF navazuje na předchozí úvěrový program za v přepočtu více než 320 miliard korun. Ten Fond na pomoc Ukrajině spustil už v březnu 2023. Jen od Mezinárodního měnového fondu tak Ukrajina získá celkem v přepočtu bezmála půl bilionu korun. Jedná se ale jen o část z finanční pomoci, kterou Ukrajina čerpá. Zemi peníze posílají Evropská unie a státy, jako jsou Spojené státy, Austrálie, Japonsko, Kanada a další. Zároveň tyto a další země ručí za půjčky Ukrajiny.

Peníze Ukrajina čerpá na udržení svého hospodářství v chodu, například na výplaty důchodů či platy státních zaměstnanců, jako jsou učitelé a lékaři. Vlastní peníze, domácí daňové příjmy, Ukrajina vynakládá na financování armády.

„Nový úvěr vyřeší problém platební bilance Ukrajiny a obnoví její střednědobou finanční  životaschopnost ve vztahu k externím subjektům,“ uvedla výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová k novému úvěrovému rámci pro Ukrajinu.

Podle jejích slov nový úvěrový rámec zároveň posílí vyhlídky na obnovu a růst země po skončení války a pomůže jí usnadnit kroky na cestě do Evropské unie. Dále řekla, že Ukrajina a její lid už přes čtyři roky prokazují odolnost vůči dlouhé a ničivé válce s Ruskem.

Kristalina Georgievová zůstane v čele MMF další funkční období  

MMF peníze Ukrajině uvolňuje postupně. A podle její výkonné ředitelky nově schválený úvěrový program poslouží i jako základ při obstarávání velkého mezinárodního podpůrného úvěrového balíčku ve výši 136,5 miliardy dolarů [cca 2,8 bilionu korun]. Cílem je, aby se Ukrajina, která čelí ruským vojenským útokům, ekonomicky nezhroutila. Země je závislá na cizí finanční pomoci od samého začátku války s Ruskem. Přičemž si navíc těsně před válkou s Ruskem sjednala prostřednictvím amerických partnerů vysoké půjčky formou několika dluhopisových emisí na finančních trzích. Ty ale nesplácí a o prodlužování jejich splatnosti pravidelně jedná s věřiteli.

—

I s financováním tohoto dluhu zemi pomáhá MMF. Záruky za úvěry Ukrajině prostřednictvím MMF poskytují Rakousko, Belgie, Kanada, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Island, Irsko, Itálie, Japonsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království a Spojené státy.

Na financování Ukrajiny se podílí i Česko. To buď přímou finanční pomocí, ale i podílem na půjčkách ze strany Evropské unie. Jen loni tak přispělo 300 milionů korun na úhradu úroků z těchto půjček pro Ukrajinu. Stejnou částku přispěje i letos, jak uvedli tento týden na jednání sněmovního rozpočtové výboru zástupci Ministerstva financí ČR. 

MMF podmiňuje peníze reformami

Vyplácení peněz Ukrajině MMF podmiňuje splněním některých kroků ze strany ukrajinské vlády a státních orgánů. Sem patří vybrané reformy. K nim se řadí udržování celkové makroekonomické a finanční stability. Dále zvyšování daňových příjmů, boj proti korupci, šedé ekonomice, modernizace energetické a další infrastruktury nebo práce na vzniku funkčního finančního trhu. Naplňování těchto podmínek zástupci MMF kontrolují.

Americká burza NASDAQ jde pomáhat na Ukrajinu

„V tomto ohledu oceňuji úsilí ukrajinských orgánů,“ řekla výkonná ředitelka MMF Georgievová a vyjádřila přesvědčení o tom, že ukrajinští čelní představitelé mají silné odhodlání odstraňovat překážky ekonomického růstu jejich země.

USA chtějí provozovat ukrajinskou část plynovodu Bratrství

Úsilí ukrajinských představitelů ale nyní znovu významně komplikuje zhoršení situace nejen na frontové linii s Ruskem, ale i jeho stále častější útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. To má za následek, že lidé na Ukrajině trpí v mrazivých teplotách bez elektřiny a vody, ale i více vázne ekonomika. Ukrajina rovněž přichází o peníze z obchodu se strategickými surovinami. Například už loni ukončila tranzit ruské ropy a plynu do Evropy, čímž přišla o poplatky z něj. Ty v průběhu války několikrát zvyšovala. Tranzitní poplatky přitom tvořily významnou část příjmů ukrajinského státního rozpočtu. Ukrajina po invazi znárodnila všechny své významné energetické, ale i další výsadní podniky.

V ČR rychle přibývá mladých mužů z Ukrajiny. Jejich počty zvýší i zima

Dalšími faktory tížícími ukrajinskou ekonomiku je nedostatek pracovních sil. Miliony Ukrajinců zemi opustilo a další jsou nasazeni ve vojenském konfliktu s Ruskem. Loni v srpnu ukrajinský prezident Zelenskyj navíc umožnil odchod ze země i mladým mužům od 18 do 22 let. Přičemž do té doby platil zákaz opustit Ukrajinu, aniž by k tomu dostali zvláštní povolení, pro všechny muže od 18 do 60 let. Rozvolnění pravidel vysvětlil ukrajinský prezident tím, že chce mladým mužům umožnit vzdělání v cizině, z čehož bude země těžit po jejich návratu do vlasti.

EBRD snížila odhad růstu HDP Ukrajiny

To, že problémy způsobené vleklým válečným konfliktem s Ruskem ukrajinské ekonomice neprospívají, nyní ve své aktuální zprávě konstatovala i Evropská banka pro obnovu a rozvoj [EBRD]. Ta byla ještě loni v září relativně optimistická z hlediska dalšího vývoje ukrajinské ekonomiky. Tipovala růst ukrajinského hrubého domácího produktu [HDP] v letošním roce na pět procent. Nyní ho snížila na 2,5 procenta. Jako důvod uvedla hlavně škody na energetické infrastruktuře, které zemi způsobují nynější útoky ruské armády.

„Zhoršení výhledu se váže s poškozením zejména energetické infrastruktury,“ řekla hlavní ekonomka EBRD Beata Javorciková s tím, že tyto škody ovlivní ekonomiku Ukrajiny i v příštím roce.

NYT: Ukrajina je znovu plajte. Jsou tu ruská aktiva. Peníze EU došly

Další problém je, že Ukrajina ztratila některé své předchozí výhody. Evropská unie například loni opět zavedla dovozní cla na některé její zemědělské produkty. Jde třeba o cukr a rostlinné oleje. Dovozní cla po vypuknutí války v únoru 2022 EU docela pozastavila. Což ale zase vedlo k zaplavení evropského trhu například levným ukrajinským obilím. Proti tomu ostře protestovali evropští zemědělci.

Ukrajinské obilí rozložilo unijní trh, píše The New York Times

Podle zástupců EBRD ekonomice Ukrajiny neprospívá ani postupná zvětšující se ztráta území ve válečném konfliktu s Ruskem. Zástupci banky to vysvětlili tím, že právě na něm se nacházejí velké, zejména průmyslové podniky. Jinou skutečností je, že na tomto území se nacházejí velké zásoby ukrajinských strategických surovin. Jako je plyn, uhlí a další.

–DNA–