Meziroční růst čínské ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí navzdory negativním hospodářským dopadům konfliktu na Blízkém východě na ni zrychlil na pět procent. A překonal tím očekávání analytiků.
V mezičtvrtletním srovnání čínský hrubý domácí produkt [HDP] vzrostl o 1,3 procenta. Vyplývá to z aktuálních údajů čínského statistického úřadu. V předchozím čtvrtletí HDP druhé největší ekonomiky světa vzrostl o 4,5 procenta, nejméně za tři roky. Analytici očekávali, že čínský HDP se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýší o 4,8 procenta.
Mezinárodní měnový fond [MMF] tento týden snížil odhad letošního růstu čínské ekonomiky na 4,4 procenta z dříve předpokládaných 4,5 procenta. Čínská vláda si i na letošní rok stanovila cíl dosáhnout hospodářského růstu 4,5 procenta až pět procent. Je to nejnižší růstový cíl za desítky let. Čínská vláda obvykle žádá 5% růst jako základ.
Válka na Blízkém východě je pro Čínu překážka
Od vypuknutí války na Blízkém východě se výrazně zvýšila rizika pro čínské hospodářství. Konflikt mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé ukázal, jak je Čína citlivá na ropný šok. Ten zpomaluje její obchod, zdražuje výrobní náklady a zhoršuje výhled HDP na celý rok. Čína je přitom největším dovozcem energií, zároveň je její ekonomika orientovaná na vývoz. Ropu dováží zejména z Íránu.
„Vleklá válka s Íránem a dlouhodoběji vyšší ceny energie by pravděpodobně začaly mít velmi negativní dopad na hospodářský růst Číny,“ říká ekonomka Lynn Songová z nizozemské banky ING.
Podle ní se čínská ekonomika zřejmě dokáže vypořádat s krátkodobými dopady konfliktu. To i proto, že má velké strategické zásoby ropy a plynu. Nicméně dlouhý konflikt ji určitě poškodí. Potvrzují to i údaje čínského celního úřadu z tohoto týdne. Ty ukázaly, že v březnu se čínský export meziročně zvýšil pouze o 2,5 procenta. Přitom ještě v lednu a únoru rostl o 21,8 procenta.
Válka na Blízkém východě poškozuje Asii a Evropu
„V době, kdy se všechny země snaží chránit své podniky, domácnosti a ekonomiky před dopady války s Íránem, se zájem o dovoz z Číny zjevně snižuje,“ říká profesor ekonomie Eswar Prasad z Cornellovy univerzity.
Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček
„Pokud se válka s Íránem rychle nevyřeší, pravděpodobně to poškodí růst světové ekonomiky, což bude mít negativní dopad na schopnost absorbovat čínský export,“ dodal profesor Prasad.
Stát připravuje krizové scénáře pro případný výpadek energií
Problémy má i Evropa, která je závislá na dovozu ropy a plynu, ale i dalších surovin z Perského zálivu. Ministerstvo průmyslu a obchodu dokonce vypracovává kritické scénáře pro případ výpadku dovozu energií.
—
Válka na Blízkém východě začala 28. února útokem USA a Izraele na Írán. Ten v odvetě mimo jiné začal blokovat plavbu v Hormuzském průlivu, který je důležitou námořní cestou pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. K blokádě tento týden přistoupily i Spojené státy, které se zaměřují na plavidla s vazbou na Írán.
–ČTK/RED–
Většinou čínský růst občany EU ani moc nezajímá a ty co trochu ano, tak ti ví, že je z nemalé části dán vládní politikou nedovolených podpor.
Ale co je mnohem zajímavější, jak zelení komouši bruselští nově perlí. Už jsou na stejné úrovni jak jsem to viděl u rudých, jak si to dobře pamatuji. A zatímco Čína na náš úkor spokojeně hospodářsky roste, na Echu 24 se k novému nápadu bruselských bolševiků píše: …Zavést povinný den práce z domova, zlevnit veřejnou dopravu, či ji někomu poskytnout zdarma. To jsou návrhy v balíčku Evropské komise, které mají členským státům EU pomoci vypořádat se s energetickou krizí vyvolanou válkou s Íránem….. a dále se popisuje, že se tak údajně EK snaží snížit cenu mimo jiné za elektřinu, jejíž cenu vyhnala údajně válka s Iránem.
No pamatuji si, že byly doby, kdy stála ropa více než devadeát pět dolarů, a to byly dříve větší peníze než dnes, a na cenu elektřiny vyráběné z uhlí, které se rozhodně nedováželo z Iránu a tehdy v Evropě hojně z jaderných elektráren, to nemělo velký vliv.
To srovnání s rudými je přesné. Ti také svými nekompetentními zásahy do hospodářství ho rozvrtali a pak připravovali různá opatření k jeho ozdravení. Nakonec k jeho ozdravení skutečně došlo, protože rudí sami vyklidili pozice, jelikož ti pravověrní, kteří by to nikdy nedopustili, byli dávno na pravdě boží a ti kariérní, jako je náš pan prezident a náš pan premiér, ti sami viděli, že to takto dál nemá smysl. Tak přehodili výhybku. Z pana prezidenta je dnes příkladný demokrat a z druhého kariérního komunisty je nejen předseda vlády, ale také velkokapitalista evropského formátu.
Současný stav u bruselských komoušů zelených je však bohužel takový, že ti pravověrní nejen stále žijí a jsou plní sil vybudovat zelený socialismus, ale mají i docela přesvědčený mladý potěr. Takže tu pravou společnost, myšleno tu, která si zachovala zbytky zdravého rozumu, ne to zfanatizované stádo, čeká ještě kopec práce.