Trhy se soustředí na ztráty z pokračujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem. Všichni započítávají ztráty, rizika pro růst ekonomiky, inflaci, dluhopisy, rozebírají centrální banky a podobně. Jsou tu ale i vítězové.
Sem patří v případě války s Íránem výrobci munice i na straně Spojených států a Izraele. Podle oficiálních dat USA od začátku leteckých útoků na Írán do příměří [28.2 až 8.4.] provedly více než 10 000 bojových misí a v Íránu zasáhly přes 13 000 cílů. Podle analýzy prestižního a nestranického amerického think-tanku se sídlem ve Washingtonu Center for Strategic and International Studies [CSIS] použily USA při operaci „Epic Fury“ v Íránu ne zrovna zanedbatelné množství munice.
Munice / náklady v mil. USD / Odhad zásob v ks / Odhad užití ks. v Íránu / Čas dodání
[Zdroj: CSIS]
Odčerpávání munice na zásahy v Íránu ukazuje podle CSIS na významné výzvy pro americké ministerstvo obrany a obrovské příležitosti pro dodavatele zbraní americkým silám. O kom přesně je tady řeč? Mezi výrobci nejpokročilejší americké munice si RTX Corp. a Lockheed Martin udržují téměř úplnou dominanci.
- RTX Corp: Tomahawk, SM-3 a SM-6.
- Lockheed Martin: JASSM, PrSM, THAAD a PAC-3 Patriot.
Podle CSIS u nejpokročilejších typů munice, především systémů dlouhého doletu, USA nyní vyčerpaly zhruba 30–60 procent svých předválečných zásob. Analýza think-tanku uvádí, že pouze doplnění zásob implikuje částky zhruba 20 až 30 miliard amerických dolarů [cca 414 až 625 mld. Kč] za období přibližně čtyř let.
Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru
Při konzervativním předpokladu 25 miliard USD [cca 525 mld. Kč] by to znamenalo tržby přibližně 13 miliard dolarů [cca 271 mld. Kč] pro RTX Corp. A až 16 miliard dolarů [333 mld. Kč] pro společnost Lockheed Martin.
Při použití segmentových marží těchto společností [12–13 %] to představuje provozní zisk 1,5–2,5 miliardy dolarů [cca 31 mld. Kč až 52 mld. Kč] v následujících čtyřech letech. To je asi 0,4 až 0,6 miliardy dolarů [cca 8,3 mld. Kč až 12,5 mld. Kč] ročně.
Obě společnosti přitom již letos předpokládají zisk přesahující deset miliard dolarů [cca 208 mld. Kč].
Doplnění zásob munice vezme čas
Velká opatrnost je podle vedoucího analytika XTB Jiřího Tylečka namístě u načasování „nových“ tržeb. CSIS uvádí, že problém spočívá v tom, že tato munice je nejen extrémně drahá, ale její výroba je omezena na několik desítek kusů ročně. Při současné výrobní kapacitě budou USA potřebovat přibližně čtyři roky na obnovu vyčerpaných zásob.
„Munice je v současnosti celosvětově jedním z nejvýznamnějších úzkých míst obranného průmyslu. Spojené státy nejsou výjimkou,“ přidává pro FinTag Tyleček.
Evropa jde do boje. Bez Číny či Ruska ale zbraně vyrábí jen obtížně
„To v žádném případě neznamená, že se USA stávají ´bezbrannými´ či neefektivními. Neznamená to ani, že je obnovená eskalace v Íránu nepravděpodobná,“ dodává.
Upozorňuje na to, že i když je výroba uvedené munice v současnosti jedním z nejnaléhavějších úzkých míst Pentagonu, jak státní, tak soukromý sektor nyní masivně investuje do zajištění vyšších výrobních kapacit. Současně říká, že odhady zisku u společností RTX Corp. a Lockheed Martin „nejsou absolutní“.
„Neexistuje vysoká přesnost při odhadu výdajů tohoto typu. A to proto, že specifika výroby těchto střel jsou vysoce utajovaná. Marže jsou zprůměrované. Navíc mnoho provozních problémů se může nečekaně objevit nebo zmizet, aniž by o tom investory nebo veřejnost kdokoli informoval,“ vysvětluje Tyleček.
Výdaje na obranu zůstávají v USA „doma“
V souvislosti s výdaji na obranu v USA není od věci zmínit, jak je to s výdaji na obranu v Evropě. Think tank Evropského parlamentu [EP] loni zpracoval zprávu, v níž uvádí, že zatímco 96 procent všech zakázek amerického ministerstva obrany dostávají američtí zbrojaři, v Evropě je to jen zhruba 22 procent.
Spojené státy jsou zároveň zdaleka největším vývozcem zbraní na světě. Loni podle zprávy EP dosáhl prodej americké vojenské techniky zahraničním vládám rekordní výše 318,7 miliardy dolarů [cca 6,6 bilionu Kč], to je cca 275 miliard eur.
Vývoz amerických zbraní se v letech 2015 až 2019 a 2020 až 2024 zvýšil o 21 procent. Tím stoupl podíl USA na globálním vývozu z 35 procent na 43 procenta. To podle zprávy odpovídá celkovému podílu dalších osmi největších vývozců.
V letech 2020 až 2024 dodaly Spojené státy hlavní zbraně do 107 států světa. Do Evropy se za dané období americký vývoz více než ztrojnásobil. Mezi největší příjemce patřily Ukrajina, Spojené království, Nizozemsko a Norsko. Samotná Ukrajina se na veškerém vývozu USA podílela bezmála z deseti procent [9,3 %].
–DNA–
