Prezident Petr Pavel zákon o letošním státním rozpočtu podepíše v pátek [20.3.]. Vládu Andreje Babiše [ANO] ale i varoval, že pokud nezvýší výdaje na obranu v příštím roce, nevyhneme se debatě o odmítnutí zákona ze strany prezidenta.
Aktualizace 20.3.: Prezident republiky dnes podepsal zákon o státním rozpočtu. Výhrady k výdajům na obranu zachoval.
—
Informovala o tom po včerejší schůzce Pavla s Babišem k návrhu státního rozpočtu pro tento rok Kancelář prezidenta republiky. Jako první uvedla, že prezident premiérovi připomněl závazek České republiky k rozvoji vojenských schopností v rámci Severoatlantické aliance [NATO].
To je závazek zvyšování výdajů na obranu do roku 2035 ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. A pak dalších 1,5 procenta na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností.
Prezident Pavel Babiše rovněž varoval, že neplněním závazků vůči NATO a našim spojencům ohrožujeme bezpečnost vlastní země, kterou jinak než společně v rámci kolektivní obrany nedokážeme efektivně zajistit.
„Mezinárodní hrozby se zvětšují, zatímco naše výdaje stagnují. Pokud nebude příští rozpočet odpovídat našim závazkům, nevyhneme se debatě o odmítnutí zákona ze strany prezidenta,“ stojí ve zprávě Hradu k včerejší schůzce prezidenta s Andrejem Babišem.
Bitva o peníze na obranu začala. Schillerová jde na Pražský hrad
Výdaje na obranu prezident řešil i na předchozí schůzce [16.3.] s ministryní financí Alenou Schillerovou [ANO]. Ta uvedla, že 95 procent diskuze s prezidentem o návrhu státního rozpočtu patřilo právě výdajům na obranu. V tomto případě prezident návrh zákona o státním rozpočtu ale už přímo kritizoval, a to jak v kapitole ministerstva obrany, tak v celkových výdajích na bezpečnostní složky a instituce státu.
„Není zdůvodnitelné, aby obranné výdaje v době rostoucích bezpečnostních hrozeb stagnovaly, nebo se dokonce snižovaly,“ uvedl.
Co na schůzku na Hradě říká premiér Babiš
Premiér Andrej Babiš po včerejším jednání s prezidentem Pavlem potvrdil, že s ním mluvil zejména o výdajích na obranu. Jeho kritiku ale odmítá.
Podle premiéra je třeba řešit to, jakým způsobem se obranné výdaje vykazují. Uvedl, že stát je nemůže zohledňovat jenom ve výdajích ministerstva obrany, dalších rozpočtových kapitolách, ale i v krajích. Čímž vysvětlil, proč vláda letos započítává do výdajů na obranu i výdaje na výstavbu dopravní infrastruktury. Připomněl, že některé obranné výdaje vlády Petra Fialy [ODS] považuje za netransparentní a že některé zakázky vyšetřuje policie.
„Ty výběry nebyly podle našeho názoru objektivní ani efektivní,“ řekl Babiš a dodal, že před dalším zvyšováním obranných výdajů na ministerstvu obrany je třeba „udělat pořádek“.
Kontrola efektivity výdajů na obranu bere dech svou komplexností
Podle něj ministr obrany Jaromír Zůna [za SPD] již dostal za úkol do konce května vypracovat koncepci armády, a toho, kam půjdou prostředky. „Už tam“ začne vláda připravovat rozpočet [na obranu] na rok 2027, dodal premiér.
Jak se to má s výdaji na obranu
Ačkoliv letos výdaje na obranu oproti minulému roku vzrostly, vláda Andreje Babiše do nich započítala i téměř 20 miliard korun v kapitole rezortu ministerstva dopravy. Společně tyto výdaje představují 2,07 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Avšak jenom výdaje rezortu ministerstva obrany tvoří vůči HDP jen 1,73 procenta. A to je v rozporu s českými závazky vůči Severoatlantické alianci.
Ministryně financí Schillerová už dříve uvedla, že Česko závazky vůči NATO letos plní, a to nezpochybnitelně. Vyjádřila se i k tomu, zda výdaje na obranu, které vláda ale využije v rezortu dopravy, uzná NATO skutečně jako výdaje na obranu podle své metodiky.
„Plnění je věcí metodiky, hodnocení od NATO dostane Česko až zpětně,“ vyjasnila.
Víc peněz do obrany? Potíž je v českém rozpočtu, armádě i EU
Podle ní celkové obranné výdaje, včetně peněz z jiných kapitol, mají být letos přibližně 185 miliard korun. To odpovídá 2,07 procenta HDP. Odvolala se přitom na lednovou makroekonomickou predikci ministerstva financí.
To, že letos má ministerstvo obrany ve schváleném rozpočtu asi 154,8 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,73 procenta HDP, vysvětlila následovně: „Celá řada členských zemí NATO nedodržuje ani dvě procenta.“
Není bez zajímavosti, že prezident Pavel ministryni Schillerovou na společné schůzce požádal, aby i předkládala státní rozpočet, který obsahuje výhled na následující roky. Odvolal se na zákon o státním rozpočtu.
Kritika výdajů na obranu
Nejen prezident Petr Pavel kritizuje navržené výdaje na obranu v návrhu letošního státního rozpočtu. Zkraje března na ně upozornil americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick. Uvedl, že Česko riskuje, že se zařadí mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v NATO.
„Všichni spojenci musí nést svůj díl odpovědnosti a dodržet Haagský závazek v oblasti obrany. Tyto hodnoty nejsou náhodné. Jde o to odpovědět na současnou situaci – a ta vyžaduje, aby standardem bylo 5 %. Žádné výmluvy, žádné výjimky,“ napsal na síti X, profilu amerického zastoupení v Česku.
Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není
Jeho příspěvek následně přesdílel velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker. Výhrady k letošním výdajům na obranu má i Národní rozpočtová rada [NRR]. Podle ní jsou ve výdajích na obranu i výdaje na dopravní stavby [19,6 mld. Kč]. V samotné kapitole ministerstva obrany je „jen“ částka 154,8 miliardy korun.
„To je sice dle znění zákona o financování obrany České republiky možné, ale pouze pokud jsou tyto výdaje v souladu s definicí výdajů na obranu dle platné metodiky NATO,“ uvádí NRR ve svém posledním Stanovisku ke státnímu rozpočtu, v němž i dodává: „NRR již ale dříve vyjádřila silnou pochybnost, že tomu tak je.“
Vláda Andreje Babiše se podle ní svým nastavením výdajů na obranu v letošním roce potenciálně dostává i do rozporu se zákonem č. 177/2023 Sb. o financování obrany ČR.
–DNA/ČTK–
Když guma107 něco odmítá, tak idiotenfest odmítá správnou věc. Kromě případu, když by odmítl stát se znovu prezidentem ČR. Babiš tentokrát neustoupí. Neudělá ze sebe poslušného paňácu.
Krleš
Když tedy opět půjdeme od obecného ke konkrétnímu, protože obecné nám vždy umožní pochopit to konkrétní, tak nám vyplyne následující.
Kdyby nebylo pánů Trumpa a Putina. K tomu musíme připočíst postup USA ve věci potenciálního posunu vlivu NATO dále na východ, tak myslíte si, že by se tato debata vedla? Protože politiku pozorně sleduji, tak dám ruku do ohně, že by se nevedla ani náhodou. Všechny státy EU (kromě Polska) by pod nadvládou zelených komoušů měly priority všechny možné jiné, než řádné udržování své obranyschopnosti. Voliči si třeba neuvědomují, že pokud chcete masívněji rozvíjet výrobu, bez počátečních půjček se neobejdete a je výsledkem práce zelených komoušů, že banky na zbrojní výrobu moc nechtějí půjčovat. Jasně, aby pak z přetlaku peněz rády půjčovali na zelenokomoušké politické cíle. Výsledkem je to, že z důvodu téměř zákazů na zbraně půjčovat a také i dílem nejistoty pro banky, zda se politickým veletočem zbrojní firmy neocitnou bez státních zakázak a tím pádem bez schopnosti půjčky splácet, mají zbrojní firmy velké potíže. To u států s velikostí impérií, což jsou USA, Rusko a vzmáhající se Čína nehrozí, tam je naopak na dobré vyzbrojování se přímo politický tlak. Tedy stálost zakázek.
Pokud byste však letmým pohledem na současnou vnitropolitickou situaci došli k závěru, že se karta obrátila a časy mění, tak vás chci varovat. Zatím jede vše při starém. Co říká pan prezident, na to ohled neberte. Když by zde život určovali Číňané, neřešil by s předsedou vlády zbrojní výdaje, ale stál by před zrcadlem a řešil by dostatečnou šikmost svých očí. Dnešní geopolitická situace chytila zelené EU komouše v nedbalkách a protože je to nad jejich síly, jsou v defenzívě. Takže nemohou tlaku Trumpa na zvýšení výdajů odolávat a trochu se stáhli. Ale to byste viděli tu otočku, kdyby po volbách v USA vyhráli demokraté a situace by se zklidnila, jak by byli opět na koni. Prachy do zeleného šílenství a věc výzbroj by jako hračka opět letěla do kouta. Že to není jen můj názor, můžete vidět na Španělsku. Tam jsou socialisti se zelenými komouši jedna ruka a pevně v kramflecích. A ti na to, o čem mluví pan prezident, zcela vřejně hned na začátku hodili bobek. Rovnou řekli smolík, že se k žádnému závazku nepřipojí a aby dali svým slovům patřicný důraz, dokonce Američanům nepovolili využít jejich letiště pro akci v Iránu.
A nyní k tomu konkrétnímu. Jasně, když se dlouhobě lajdačí, deindustializuje se, firmám se ztrpčuje byrokratizací život tak, že výsledkem je rostoucí nezaměstnanost a hospodářský růst nula, nula nic s neskrývaným nadšením, že není záporný, škrabe se každá koruna nejlépe tak, že i vytrhání plevele na chodníku před kasárnami se zastrčí do položky zbrojní výdaje. A kdybyste si mysleli, že je to specialita dnešní vlády, tak vás mohu ujistit, že to je dlouhodobý celoevropský problém. I Německá vláda to otevřeně řekla tenkrát Trumpovi, že modernizace jejich dálnic v této kategorii také je, aby po nich mohly jedit tanky. O naší předchozí vládě ani nemluvě. Ta nejen že to měla stejně, ale ta do rozpočtu dokonce nedala ani to, co dát mohla (peníze na dálnice), aby vypadalo, jak je rozpočtově odpovědná.
Zkrátka to lajdačení zelené komouše dohnalo. A že nás také? No co, když se u volební urny nepřemýšlí, tak se s tím pak už nedá nic dělat.