Finanční trhy zažívají výjimečné období – uvolněné podmínky v USA, spekulace o míru na Ukrajině a nejkoncentrovanější akciový trh v historii. Pokud likvidita na trzích přetrvá, současná akciová rally by mohla dál pokračovat.
Finanční trhy jsou stále v režimu „risk-on“. To znamená, že akcie a některé vybrané komodity posilují, ale americký dolar oslabuje. Analytici z Goldman Sachs to vysvětlují tím, že finanční podmínky v USA jsou nejvolnější v historii. Což podporuje likviditu a růst cen aktiv. Situaci nahrávají makrodata z USA, která brání radikálnějším krokům americké centrální banky [FED]. Výsledek je, že investoři opět volí rizikovější aktiva. Býčí apetit povzbuzují i nadějné zprávy o možném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou.
A to přesto, že česká média, zejména pak Českou televizi, zaplavili tuzemští škarohlídi, kteří každé jednání USA s Ruskem o ukončení války na Ukrajině považují za směšnou chybu. To i přesto, že jako recept řešení nenabízejí nic jiného než jen další mrtvé na straně Ukrajiny a Ruska a hospodářské a finanční škody na straně všech s výjimkou zbrojařů a politiků, kteří z války na Ukrajině profitují.
Mír na Ukrajině by mohl zahýbat trhy
Nedávné zprávy naznačují, že Rusko a Ukrajina se možná blíží k příměří podporovanému USA. Podle tržních odhadů Polymarket je šance na příměří do konce roku 39 procent. To je výrazně více než před několika týdny. Tento scénář by měl zásadní dopady:
- Pokles cen ropy a kovů: Rusko je klíčový exportér.
- Oživení evropského průmyslu: Německé akcie jako Volkswagen nebo BASF.
- Růst stavebních firem: Obnova Ukrajiny.
- Pokles zbrojařských titulů: Lockheed Martin, Rheinmetall.
- Krátkodobý útlum zlata a kryptoměn: Investoři by se mohli vrátit k akciím.
Dojednané příměří by dopadlo i na země, jako je Čína nebo Indie. Obě země platí za hlavní dovozce ruské ropy. A rovněž by těžily z poklesu cen energií. Analytici někdy zmiňují i Japonsko, kterému by uvolnění napětí mohlo přinést snížení cel.
Hrozí kolaps, nebo pokračování rally?
Pojďme na burzy, které ukazují na nejkoncentrovanější trhy v historii. Deset největších akcií, včetně technologických gigantů jako Apple, Microsoft, Nvidia, nyní tvoří třetinu tržní kapitalizace S&P 500. Podobná koncentrace byla v minulosti sedmkrát – někdy předcházela krachu, jako se stalo v letech 1973 a 2000. V ostatních letech trhy dál rostly.
Nutno dodat, že ocenění hlavních technologických akcií se nyní nezdá tak „bublinové“, jako tomu bylo v roce 2000 [P/E 25x vs. 48x]. Navíc historicky častěji dochází k „dohánění“ zaostávajících akcií než k propadu lídrů. Což znamená, že pokud dojde k rotaci, půjde spíše o přesun k cyklickým akciím než o kolaps technologického sektoru.
Varování od insiderů: Prodeje na vrcholu
Zatímco trhy v červenci rostly, vedoucí pracovníci firem výrazně omezili nákupy vlastních akcií. Naopak zvýšili prodeje. To může být alarm pro býky, protože poměr nákupů k prodejům klesl na polovinu dlouhodobého průměru. Podobné chování často předcházelo korekcím. Sice nejde o jistý signál pádu, ale kombinace s vysokými valuacemi velí k opatrnosti.
Nadcházející schůzka Trump-Putin na Aljašce [15.8.] může výrazně ovlivnit mírové vyhlídky na Ukrajině a tím i komoditní trhy. Přijdou nová inflační data z USA [CPI, PPI] a ta budou klíčová pro rozhodování FEDu o dalším pohybu sazeb.
Trump nechce zpomalení ekonomiky. Tlačí FED do nižších úroků
Aktuální tržní prostředí je plné protichůdných signálů – rekordní koncentrace akcií, spekulace o míru a opatrnost insiderů. Investoři by měli pečlivě diverzifikovat portfolio. Rozhodně by neměli spoléhat pouze na „ty jen skvělé“ technologické akcie. Naopak úkol každého inteligentního investora je teď sledovat geopolitiku a makrodata. Od věci není ani zvážit zajištění rizik, například zlato nebo opce.
Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag
Škarohlídi!
Situace je indentická s covidem. Tehdy také moře politických nul ještě po roce rozhlašovalo, co je třeba udělat (vše zavřít a všechny naočkovat) a pak je zachránila válka na Ukrajině, jinak by dnes musely chodit politickými kanály, aby si jich nikdo nevšiml, protože by pak hrozilo – podívejte se, to je on!
S Ukrajinou je to to stejné. Nerozumí tomu, jak funguje globální reálpolitika a navíc vždy dobře vědí, co má udělat ten druhý. Třeba v oblasti zbrojní techniky. A když ten druhý převezme aktivitu, tak to také dopadne podle společenských zákonů. Jeden z nich zní, že když to za mne udělá druhý, udělá to podle sebe a téměř vždy se mi to nelíbí. Jinými slovy, co si člověk neudělá sám, to nemá (udělané tak, jak chce sám).
Proto jsou dnes vidět na tvářích chmury některých jedinců, kteří by se poměrně nepřesně dali označit jako škarohlídi.
Jinak charakteristickým případem je náš pan prezident. Do roku 1989 kovaný komunista, po roce 1989 v převlečeném kabátě a s názorem, že Rusko je třeba nekompromisně porazit. „Včera“ rozhlašoval, že Trump je ujetá existence, „dnes“ už rozhlašuje, že vzdání se částí ukrajinského území je cestou k míru. Porážka se už nezmiňuje. A jsem zvědav, jaký názorový veletoč si přečtu „zítra“, až budou jasnější podmínky zastavení bojů upečené podle receptu Rusko – USA. Čeho jsem si však všiml, EU už dnes tuší, že ji globální krmě moc chutnat nebude, tak začíná oplývat kuchařskou aktivitou a proto připravuje konkurenční evropsko ukrajinskou pečínku.
Možná to bude lepší ani nečíst. Také nechápu, proč se člověk se zaměřením být vojákem, cpe do politiky. To je zcela jiná oblast fungování jedince, vyžadující jiné schopnosti a přístup.