Komentář: Ruský útok na Polsko smysl nedává. Navíc není první

2670
rusky
Proč, když se vztah mezi Polskem a Ukrajinou ochlazuje, by měl ruský prezident Vladimir Putin znovu přispívat k jejich oteplení útokem na polské území? Ptá se ve svém komentáři komentátor britského konzervativního magazínu The Spectator Owen Matthews. / Ilustrace: Pixabay.com

Provokace, omyl, nebo něco mezi tím? Ruský prezident Vladimir Putin buď poslal drony do polského vzdušného prostoru, aby prověřil reakci NATO, nebo se nad Polsko dostaly proto, že je zmátly ukrajinské rušivé elektronické systémy.

Ale možná, že Kreml hraje i nějakou podivnou hru a drony poslal nad Polsko záměrně. Nad tím vším se v komentáři The Kremlin had nothing to gain from sending drones to Poland zamýšlí na serveru britského konzervativního časopisu The Spectator Owen Matthews.

Ať už Vladimir Putin zamýšlel cokoliv, sestřelení několika dronů nad Polskem představovalo první nasazení sil NATO a zneškodnění ruských cílů nad evropských vzdušným prostorem. I když polský premiér Donald Tusk uvedl, že „není důvod prohlašovat, že jsme ve válce“, nazval tento čin mnohem nebezpečnějším než všechny ostatní předešlé. Rovněž varoval, že vojenský konflikt s Ruskem je od druhé světové války nejpravděpodobnější.

Problém je v tom, že tento čin nemá velký politický, ani vojenský smysl. Vztahy Polska s Ukrajinou se již ochlazují. Což je přesně to, co si Kreml přeje. Před několika dny polský prezident Karol Nawrocki navíc uvedl, že věří, že by se měl vstup Ukrajiny do NATO odložit. Vysvětlil to tím, že by to automaticky zatáhlo do konfliktu s Ruskem spojence v rámci aliance. A dodal, že diskuze o členství Ukrajiny v EU je předčasná. To proto, že tento postup „vyžaduje čas a zvážení ekonomických faktorů.“

Jinak řečeno, Nawrocki se obává, že polský zemědělský sektor bude znevýhodněn levnou ukrajinskou produkcí. A pak i toho, že se Kyjev stane příjemcem unijních dotací, které prozatím přicházejí do Varšavy. Polsko nedávno zastavilo výplatu většiny podpor ukrajinským uprchlíkům na svém území.

Polský prezident navrhl zpřísnění podmínek u podpory Ukrajinců

[Pozn. red.: Polskou politickou scénou navíc nyní polarizovala slova bývalého prezidenta Andrzeje Dudy. V aktuálním rozhovoru pro týdeník Do Rzeczy uvedl, že Ukrajina se v roce 2022 pokusila přimět Varšavu, aby obvinila Moskvu z raketového útoku na východopolskou vesnici Przewodów. Podle Dudy šlo o cílený tlak ze strany prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož cílem bylo vtáhnout Polsko přímo do války s Ruskem.

Incident, o němž Duda mluví, se odehrál 15. listopadu 2022. Do zemědělského areálu poblíž hranice s Ukrajinou tehdy dopadly trosky rakety a zabily dva místní zemědělce. Bezprostředně po výbuchu panovalo přesvědčení, že šlo o ruský útok, a obavy z eskalace sahající za hranice Ukrajiny narostly. Prezident Zelenský tehdy jednoznačně tvrdil, že šlo o ruskou střelu, a žádal tvrdou reakci.

Komentář: Ukrajinci si s námi, co se týče plynu, vytřeli zadek

Později se ukázalo, že situace byla složitější. Jak popsala polská média, například Gazeta Wyborcza, tamní bezpečnostní složky už několik hodin po dopadu rakety měly radarové záznamy, které ukazovaly na ukrajinský protiletadlový systém S-300. O rozhovoru Andrzeje Dudy u nás [9.9.] informoval server Aktualne.cz.]

Nabízí se otázka, komu ruský útok prospívá

Nabízí se otázka: Proč, když se vztah mezi Polskem a Ukrajinou ochlazuje, by měl Putin znovu přispívat k jejich „oteplení“ útokem na polské území?

Z vojenského hlediska také není moc jasné, k čemu by měl posloužit tento „zkušební“ útok. Zdá se, že drony přiletěly z různých stran. Jeden skončil 275 kilometrů od hranic směrem k Varšavě, ostatní byly sestřeleny v okolí Rzesowa v jihovýchodním Polsku. Připravenost polské protivzdušné obrany by ale otestoval koncentrovaný útok na specifický cíl.

Útoky drony: Rusko si teď chce vzít co nejvíce ukrajinského území

A dále: Drony Šahíd a jejich ruské klony známé pod názvem Geran jsou podivným způsobem testování protivzdušné obrany, protože jsou pomalé a těžké. Zároveň nemohou jako ruské rakety a hypersonické rakety Kinžal nést jadernou munici. Prostě vojenským důvodem útoků drony Šahíd je překvapit obranu jejich vysokým počtem v jednom místě s tím, že jen 10 až 20 procent z nich bude úspěšných.

Dalším důkazem toho, že napadení nebylo příliš smysluplné, jsou zprávy naznačující, že poté, kdy drony vstoupily do polského vzdušného prostoru, několik ruských strategických bombardérů ukončilo svoji misi a vrátilo se na základnu. A to se stalo, aniž by vypustily rakety na ukrajinské cíle. Pokud je tomu tak, můžeme se domnívat, že se ruští velitelé obávali rozšíření války mimo ukrajinské území.

Letouny F-16 pro Ukrajinu je jedna věc, druhá je jejich efektivní využití

Rusko a Bělorusko mají tento týden zahájit společné vojenské cvičení označené jako Zapad-2025, aby otestovaly svoji reakci na případný útok Západu na Rusko. Tyto válečné hry jsou celá desetiletí zdrojem napětí v Polsku a pobaltských státech. Úmyslná provokace proti NATO před zahájením manévrů by byla jen lehkomyslnou a hloupou provokací. Avšak celá invaze na Ukrajinu je to samé.

Putin má své cíle ne Ukrajině, nikoliv v Polsku

To, co je zřejmé, je, že Vladimir Putin chce skutečně zničit ukrajinskou energetickou a dopravní infrastrukturu ještě předtím, než nastane zima. Rusko posílá na Ukrajinu každou noc masivní útoky raket a dronů. Hlavním cílem jsou sklady výzbroje zasílané ze západních zemí, které se nacházejí v okolí Lvova, Lutska a Rivne. A všechny jsou poblíž ukrajinských hranic s Polskem.

Politico: Válka zrychluje pokles počtu obyvatel Ukrajiny

Přesto v důsledku náletu dronů polský premiér Tusk požaduje aktivaci článku čtyři. To je teprve posedmé od založení aliance. Je to výzva ke konzultaci se spojenci v čase ohrožení. To bude důležitý test Trumpova postoje v NATO. Minulý týden americký prezident Donald Trump uvedl: „Jsme s Polskem za každých okolností a pomůžeme mu ochránit se.“

Avšak označení evropských členů jako černých pasažérů je už delší čas Trumpovým narativem. Evropští unijní vůdci v červenci ale přislíbili vydávat na obranu pět procent hrubého domácího produktu. Sekretář NATO Mark Rutte následně Trumpa dokonce nazval „taťkou.“ Jestli to změnilo Trumpův postoj k NATO, se teprve uvidí.

Víc peněz do obrany? Potíž je v českém rozpočtu, armádě i EU

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu o stavu EU ocenila, že Evropa zvýší tlak na Rusko, aby ho donutila zasednout k jednacímu stolu. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil vzdušný útok jako „nepřijatelný“.

„V otázce bezpečnosti našich spojenců zůstaneme nekompromisní,“ řekl, jakkoli by si ale kdokoli z toho, co říká Macron, někdo dnes dělal hlavu.

Problém je navíc jinde. Ani NATO ani Evropa příliš nepokročily v tom, aby Putinovi zabránily v systematické snaze zničit Ukrajinu.

–AM–

7 KOMENTÁŘE

  1. Neznám nikoho, kdo by věřil, že to není další primitivní komedie, jako ricin, vrbětice, trubky v baltu, je to zrůdná snaha, krvelačného židofašisty zelinky, zahájit atomovou válku, konec civilizace

    • Ukrajinci predevsim valci za to aby nemusli byt soucasti niceho Rusko – aby mohli konecne svuj narod kompletne vymanit z poroby Moskvy.

      nechteji zit pod genocidni odpornosti zvanou Rusko. A na to kompletne se oddelit od veskereho Ruskeho politickeho, ekonomickeho, spolecenskeho i bezpecnostniho vlivu mu Ukrajina absolutni pravo a ma pravo to dosahnout vsemi prostredky

      • Vy také budete jeden z těch, kterým uniká, kudy se ubírají kroky globální reálpolitiky!
        Osvětlím Vám to. Možná jste si všiml, že na té naší slavné EU nenechám nit suchou. Ale současně tu slovně biji za to, aby byla obranyschopná a nikdy ani slůvkem jsem nenaznačil, že bychom z ní měli vystoupit. A víte proč? Protože vím, kudy se tyto kroky ubírají. Chod dějin určují kroky impérií. To jsou socioekonomické celky, které mají politickou a hospodářskou sílu si téměř vždy prosadit své. A dříve či později každý v nějaké té „zájmové oblasti“ skončí. Ať dobrovolně, nebo násilně. Nakonec si vezměte sám sebe a i mne. Také jsme skončili v celku zvaném Česká republika. V celku deseti miliónů lidí. Jedna měna, jedna vláda, společné hranice. A uvnitř nich se můžeme pomyslně bít po hlavách, kdo toto tu celé povede, jestli, jak říkají jedni, „filaový hnus“ nebo ti druzí, „estébák a čerpač dotací pro malé firmy“. Nejsou oba ani špatní, ani dobří, mají totiž všechny vlastnosti, které máme i my sami. Být schopní i neschopní, být poctví i nepoctiví, neboť jsou jedni z nás. Už z principu tedy být jiní nemohou. Jejich formování skončilo v jejich patnácti letech.
        Takže o tom, v jaké zájmové oblasti Ukrajina skončí, v její dnešní situaci, už oni sami nerozhodují. Tyto velké socioekonomické celky, jak jsem je zmínil, do toho, kde a jak by měla skončit, investovaly příliš mnoho, aby jen tak řekli a nyní hoši a dívky, se rozhodněte sami.
        Byla smozřejmě ta možnost. Teoreticky. Kdyby to byl funkční stát se schopnými politiky, tak do okamžiku, než se vystřelilo, by na tom, kam by chtěli patřit, mohlo dlouhodobě a trpělivě pracovat.
        Dnes se tedy zmíněné kroky budou ubírat tudy. Nedopustit (to se ovšem děje průběžně), aby se kvůli Ukrajině do sebe tyto velké celky pustily. Tím však nemyslím okopávání kotníků jako jsou hospodářské sankce, cla a zmrazování aktiv, například. To se děje i ve fotbale, že když hrozí, že hráč vsítí gól, tak mu protivník podrazí nohy. Pokutový kop se pak bere jako nedílná součást taktiky hry. A pak se kroky budou ubírat směrem vmanévrovat samotné Ukrajince do situace, že rádi budou souhlasit s tím, že já si vezmu do své zájmové oblasti tuto vaši část a on (nyní už tak trochu kámoš) si vezme zase tam tu vaši část. Ale nebojte, máme za to pro vás to a to. A to a to bude logicky velmi lákavé. Alespoň na papíře to tak určitě vypadat bude (vše zalité sluncem).
        Stoprocentně to fungovat bude, protože smyslem života je život sám a co s tím není v souladu, dlouhodobě nevydrží. Na hodnocení, co se mělo a nemělo udělat, ve smyslu po bitvě každý generál, bude dost času potom.

  2. Už jednou bojechtivá blondýna vyzývala k zásahu proti Rusku a ejhle po 2 letech se ukázalo že dron byl ukrofšský, Nord stream taky odpálili Rusové ? Ejhle opět Ukrajinci, takže vyčkejte Trumpovi mopslíci a a sklidněte se uvidíme, Američané mají přesné informace z družic odkud a kam letěli drony, uvidíme……Trump by si je měl evropské psíky zase pozvat, posadit je před stůl a nadiktovat jim co si mají myslt, koupit z USA, a být vděční, že nad evropou ještě drží ochranou ruku, Evropa totiž nezasluhuje v rámci světa, žádnou velkou pozornost, neboť se zlikviduje sama, Na závěr – KDE JE FOLTÝN – FIALO ???????????

  3. Už se na několika serverech píše, že to byla práce Ukrajiny, které to do plánů zapadá.
    Vyvolat ve světě ještě větší odpor proti Rusku. Politimpotenti to hltají ochotně a jistě snadno podpoří zvyšování výdajů na zbrojení. Nedává příliš smysl, aby Kreml posílal drony 40 km do polského vzdušného prostoru. Jak by to bylo v jeho zájmu, je záhadou, ale Varšava na tom trvá. Zelenskyj tvrdí, že šlo o drony „Šáhed“ (což nemohly být, protože ruská armáda používá pokročilejší „Gerany“), zatímco místní zdroje uvádějí, že šlo ve skutečnosti o dva ruské víceúčelové drony „Gerbera“ s čísly YY 31402 a YY 32384. Tyto UAV se obvykle používají jako klamné cíle pro systémy SAM (protivzdušné raketové systémy) nebo pro ISR (průzkum, sledování, zpravodajství). Mohou být sice upraveny i pro omezené úderné mise, ale to není jejich primární funkce. Tyto zprávy zatím nebyly potvrzeny, ale pokud by to byla pravda, znamenalo by to, že Rusko Polsko cíleně nezasáhlo. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že Varšava stále hledá sestřelené drony, což znamená, že v době psaní článku stále nemáme oficiální potvrzení. Povšiml jsem si většinou opomíjeného faktu – že k zásahu došlo v den, kdy se nechodí do práce. Tedy je to provokačka.

    Ještě důležitější je však toto – Proč USA válčí, když nemají nepřítele:
    Americké vojensko-průmyslové lobby nedovolí Washingtonu ustoupit od konfrontace s Ruskem a Čínou.
    To v rozhovoru na YouTube Judging Freedom se známým americkým právníkem, bývalým soudcem Nejvyššího soudu státu New Jersey Andrewem Napolitanem prohlásila podplukovnice americké armády v záloze, bývalá pracovnice Národní bezpečnostní agentury Karen Kwiatkowski. „Mluvíme o Rusku jako o velké hrozbě. Ale i když je to jaderná mocnost, pro nás hrozbu nepředstavuje. Totéž platí o Číně. Je iracionální už samotná představa, že vaším úhlavním nepřítelem je ten, kdo vám zajišťuje životní úroveň a skoro 90 % věcí, které máme doma. USA mají jen velmi málo skutečných nepřátel. Pokud se budeme držet republikánských principů a dodržovat ústavu, žádné nepřátele mít nebudeme,“ uvedla Kwiatkowski. Podle jejích slov by se bez hledání nepřátel role armády scvrkla na funkce pobřežní stráže. „To ale nepotřebujeme. Mohli bychom se obejít s 10 % toho, co dnes utrácíme na armádu, ale vojensko-průmyslový komplex se bez toho neobejde. Ten potřebuje biliony. A ovládá Kongres a vybírá prezidenta.
    Proto máme velký problém. Pokud chceme armádu omezit, musíme skoncovat s impériem. K tomu je nutné, aby státy i lidé přestali podporovat Washington. Ale to se nestane přes noc,“ dodala.

  4. Poradce a vrchní ideolog Zelenského už lídrům NATO vzkazoval, že není co vyšetřovat, že je to jasné. Byly to ruské drony a basta. Tady je vidět, že to byla zase Ukrošská provokace, možná ze zákulisí řízena opět Brity, jak už několikrát. Britům se totiž nelíbí, že polský prezident Nawrocky kategoricky odmítá poslat vojáky na Ukrajinu.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here