Pojišťovna Allianz iniciovala celoevropský průzkum o přístupu lidí k autonomnímu řízení. Co se týče České republiky, povědomí o autonomním řízení je relativně nízké. Pouze 32 procent respondentů v ČR uvedlo, že ví, o co přesně jde.
Češi, kteří o technologii autonomního řízení mají povědomí, od něj primárně očekávají zlepšení pohodlí. 43 procent z nich chápe automatizované řízení jako prostředek ke zlepšení mobility. 50 procent jich předpokládá, že bude mít během řízení více času na jiné aktivity. Avšak jen 37 procent dotazovaných v České republice souhlasí s tím, že by se na silnicích cítili s autonomními vozidly bezpečněji.
„Nižší povědomí o tématu naznačuje potřebu lepšího informování veřejnosti o výhodách a nevýhodách autonomních vozidel. A to i v souvislosti se skutečností, že česká legislativa s příchodem nového roku umožní provoz některých autonomních vozidel na vybraných úsecích českých dálnic,“ zamýšlí se nad výsledky průzkumu Veronika Hašplová, expertka neživotního pojištění Allianz pojišťovny.
Autonomní řízení podle ní představuje hlubokou změnu v mobilitě, která kombinuje bezpečnost, efektivitu a udržitelnost. Věří, že autonomní vozidla, která reagují a komunikují nezávisle, přinesou snížení nehodovosti a zlepšení dopravní situace i umožní nové formy mobility.
Autonomní řízení a nepředvídatelné události
Průzkum Allianz dále ukázal, že mezi jeho účastníky přetrvává nejistota ohledně toho, jak se vozidla budou chovat v nepředvídatelných situacích [67 %]. 72 procent respondentů pak vyjádřilo pochyby nad dostatečnou technologickou vyspělostí autonomního řízení z hlediska bezpečnosti. A 43 procent respondentů si myslí, že automatizovaná vozidla musí být schopna zabránit nehodám ve 100 procentech případů.
Podle ředitele likvidace Allianz pojišťovny Radka Juhaňáka průzkum přinesl i pozitivní data.
„Výzkum potvrzuje, že jsou lidé v Česku zvídaví a nové technologie je zajímají,“ uvádí.
Přesto zmiňuje obavy, které s automatizovanými systémy řízení souvisejí. Upozorňuje například na to, že více než polovina českých respondentů [60 %] by se cítila pohodlně v autonomních vozidlech pouze tehdy, pokud by mohli kdykoli převzít kontrolu. Tento postoj podle něj odráží širší evropský trend, kde je důvěra v technologii podmíněna právě možností zachovat kontrolu.
„Klíč k důvěře veřejnosti v autonomní řízení je jasná a transparentní komunikace nejen o výhodách, ale i potenciálních rizicích,“ vysvětluje.
Výhody jsou podle něj ale i tak jednoznačné. Za příklad dává další zjištění průzkumu. Podle něj největší společenský přínos dotázaní [68 %] spatřují ve zlepšení mobility pro skupiny s omezenou pohyblivostí. To znamená pro osoby fyzicky znevýhodněné nebo seniory.
Češi patří k těm méně skeptickým. Opatrní ale jsou
V evropském kontextu se ukazuje, že bezpečnosti autonomních vozidel nejvíce důvěřují Italové [65 %]. Naopak respondenti ve Spojeném království jsou nejkritičtější [44 %]. Němci se pohybují uprostřed s 57 procenty. Češi jsou poněkud méně skeptičtí ve srovnání se zbytkem Evropy [60 %].
„To naznačuje otevřenost vůči novým technologiím, ale zároveň potřebu dalšího vzdělávání a informování,“ říká Hašplová.
Při pohledu na celkové výsledky zdůrazňuje bezpečnost nové technologie. A to třeba už kvůli tomu, že více než polovina evropských respondentů [56 %] očekává, že autonomní auta budou bezpečnější nebo alespoň stejně bezpečná jako vozidla řízená lidmi. V Česku toto ale očekává pouze 37 procent respondentů.
„Pokud jde o další výhody autonomní mobility, čeští spotřebitelé potvrzují evropský trend,“ vysvětluje Hašplová.
Vůz bez volantu a pedálů. Tak vidí automobilka Tesla budoucnost
Odkazuje na výsledky průzkumu ze všech zúčastněných zemí. Ty ukázaly, že spotřebitelé si cení hlavně potenciálních přínosů v oblasti pohodlí. Sem patří využití času na cestování pro jiné aktivity [50 %]. Pak „větší mobilitu“ pro sebe [40 %] a osoby se zdravotním hendikepem a seniory [65 %].
–RED–
Těžko se v takovém autě bude někdo cítit bezpečně. EU chce, aby auta byla sdílená. V takovém autě může být převážen neřidič důchodce, pasažér nemá odpovědnost za škody vzniklé provozem motorového vozidla, dá se v něm pracovat na počítači, a někteří možná i usnou nebo budou sexovat. Ale je to křehký systém, zapadající do digitálního gulagu. Elektronický mozek auta může být i nebezpečný – může pasažéry zabít, když se bude rozhodovat, zda bude muset vjet do hloučku osob přecházejících vozovku, nebo zda zabije nějakého toho pasažéra. Jak by nový způsob zneužívali zloději a teroristé ? Obecně jde vývoj směrem, že s několika výhodami se objeví i několik nevýhod. Ještě po objevení se takovýchto autonomně řízených vozidel přijde schůdnější řešení: Vozidla nebudou jezdit po silnicích, ale budou létat v koridorech. V jiné výšce bude osobní přeprava, v jiné nákladní či hromadná přeprava osob. Tam bych na bezpečnost sázel více. Ale nejdříve je třeba toto vyřešit po energetické stránce. Využít například gravitační volnou energii nebo energii miniaturních jaderných elektráren. Vzniklo by mnoho přistávacích/startovacích portů. Chodci a cyklisti by se mohli pohybovat po úzkých stezkách volněji.