Míra progrese zdanění příjmů je v Česku oproti sousedům nižší

Míra zdanění příjmů fyzických osob je v Česku méně progresivní než v sousedních zemích. Rozdíl mezi základní a zvýšenou sazbou činí osm procent. Vyplývá to z každoroční analýzy poradenské společnosti Forvis Mazars.

Analýzu ještě před jejím pravidelným zveřejněním firma poskytla České tiskové kanceláři. Podle dokumentu je míra progresivity zdanění v okolních státech vyšší než v Česku, kde je základní sazba daně z příjmu fyzických osob 15 procent. Na výdělky přesahující trojnásobek průměrné mzdy se uplatňuje vyšší sazba 23 procent. Pro letošní rok se zdanění neměnilo.

Oproti tomu Polsko má nastavenou základní sazbu daně z příjmu na 12 procent. Zvýšená sazba 32 procent se uplatňuje pro příjmy nad 120 000 zlotých [cca 690 000 Kč] ročně.

I nejnižší česká sazba DPH je nejvyšší široko daleko

Rakousko a Německo mají sazbu příjmové daně nastavenou podle výše příjmů na více stupňů. V Rakousku je rozmezí sazeb od nuly do 55 procent a v Německu od nuly do 45 procent. Rakousko a Německo mají více daňových pásem než Česko.

„V regionu střední a východní Evropy i nadále převládá trend zachování stávajících sazeb daně z příjmů. Tam, kde ke změnám dochází, jde spíše o doplnění vyšších pásem, jako je tomu na Slovensku,“ uvedla manažerka daňového oddělení Forvis Mazars Gabriela Ivanco.

Právě na Slovensku letos v rámci konsolidace veřejných financí tamější vláda změnila nastavení sazeb daně z příjmu. K sazbám 19 a 25 procent doplnila pro vysokopříjmové obyvatele ještě daňová pásma se zdaněním 30 procent a 35 procent.

Daň z příjmů právnických osob

I když vláda Andreje Babiše [ANO] slibovala, že sníží daň z příjmu právnických osob, kterou v minulých letech zvedla vláda Petra Fialy [ODS] z 19 na 21 procent, tuto daň zatím nesnížila a ani se k tomu nechystá. Podle ministryně financí Aleny Schillerové [ANO] vláda zvažuje namísto toho podpořit investiční aktivitu firem formou zrychlených odpisů. Zdanění firem v Česku tak zůstává třetí nejvyšší v zemích Visegrádské skupiny.

Vyšší daň mají jen Slováci, i když ne tak docela. Firmy s výnosy nad v přepočtu cca 125 milionů korun platí 24% daň, ale firmy se zdanitelnými výnosy pod v přepočtu zhruba 2,5 milionu korun platí 10% sazbu daně.

V zemích V4 mají menší firmy nižší daně z příjmů, ale ne v Česku

V Maďarsku platí obecná sazba daně 9 % a v Polsku rovněž 9 % u snížené daně až po 19 % u základní sazby daně. V Polsku a Maďarsku je rovněž možné zvolit skupinové zdanění právnických osob. Legislativa v Česku ani na Slovensku tento krok neumožňuje.

„Obecně pak platí, že země v regionu CEE mají nastavené základní sazby daně z příjmů právnických osob mezi 10 až 24 procenty,“ uvedl již dříve vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars ČR Pavel Klein.

V zemích V4 mají menší firmy nižší daně z příjmů, ale ne v Česku

Ale také dodal: „Provést srovnání průměrného daňového zatížení firem daní z příjmů je poměrně složité. Například Slovensko a Polsko uplatňují výhodné daňové sazby pro menší firmy, a naopak v Maďarsku, které se prezentuje nejnižší 9% sazbou daně z příjmů právnických osob v EU, může dosahovat celkové zdanění firem v některých sektorech až na 50 procent.“

Zdanění práce v Česku je letitý problém

Materiál poradenské společnosti jako každý rok upozorňuje, že Česko má jedny z nejvyšších odvodů zaměstnavatelů ve střední Evropě. Letos činí 33,8 procenta hrubé mzdy. Vyšší hodnoty dosáhly odvody pouze na Slovensku, kde činí 36 procent. Ve střední a východní Evropě jsou odvody zaměstnavatelů nad 30 procenty už jen v Estonsku. Nejnižší jsou naopak v Litvě, kde činí 1,77 procenta.

„Je potřeba snížit zatížení zdanění práce. Pokud by se mělo uvažovat o nějakých [daňových] změnách, zdanění práce je klíčové,“ uvedla v rozhovoru pro FinTag.cz dnešní viceguvernérka centrální banky Eva Zamrazilová ještě v době, kdy vedla Národní rozpočtovou radu.

OSVČ na odvodech zaplatí více. Nová vláda jim ale navýšení vrátí

Česká republika má dlouhodobě jedny z nejvyšších odvodů na sociální a zdravotní pojištění vůči hrubému domácímu produktu [HDP] ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. I když celkové daňové zatížení práce vůči HDP je v Česku slabě pod průměrem OECD. Avšak právě odvody na sociální a zdravotní pojištění zaměstnavateli zvedají zdanění práce v zemi. Což se projevuje do trhu práce i dynamiky ekonomiky.

Nejvyšší složenou daňovou kvótu ze zemí OECD má dlouhodobě Dánsko [cca 47 % HDP]. Naopak nejnižší vykázalo Mexiko, kde dosahovala cca 17 procent. Ze zemí OECD, které jsou i členy Evropské unie, ji mělo nejnižší Irsko s hodnotou 21,1 procenta HDP.

–ČTK/RED–