Boj o to, kdo ovládne svět nových digitálních měn, pokračuje. Zatímco EU v čele s Evropskou centrální bankou [ECB] dál zaostává, věci už se dějí v Americe, Číně, a dokonce i v Rusku.
Evropa dál zaostává. ECB spolu s evropskými komerčními bankami se obává ztráty kontroly nad trhem [podrobněji v odkazech níže, pozn. red.].
Americké ministerstvo financí tento týden v pondělí [17.8.] poslalo k 60dennímu připomínkovému řízení dlouho očekávaná pravidla u zákona Genius Act. Právě ten vytváří regulatorní rámec pro stále více rozmáhající se stablecoiny, digitální měnu navázanou na dolar. Nová pravidla již i definují, jak se bude platit dolarovými stablecoiny.
„Nová regulace ale mimo jiné stanovuje i podmínky, za kterých budou společnosti moci vydávat platební stablecoiny v USA. Obecně má platit, že emitent bude potřebovat odpovídající federální nebo státní licenci,“ popisuje pro FinTag kryptoměnový specialista společnosti XTB Xuan Quang Dang.
Postavení stablecoinů
Stablecoiny se stávají čím dál více populární a rozšířené. Oproti jiným kryptoměnám mají tu výhodu, že se váží na konkrétní fiat měnu – nejčastěji na dolar, ale také japonský jen, případně čínský jüan. Někdy i na cenu zlata či jiných komodit, to ale zatím jen okrajově.
Celková tržní hodnota všech stablecoinů vázaných na americký dolar je v současnosti přibližně 286 miliard dolarů [cca 6 bilionů korun]. Pokud započítáme všechny stablecoiny na trhu, včetně těch, které jsou vázané na jiné měny či zlato, celková částka dosahuje 301 miliard dolarů [cca 6,3 biliony Kč].
ECB jde proti dolaru. Rozšíří záložní mechanismus eura na celý svět
Se stablecoiny v eurech experimentuje i Evropská centrální banka [ECB]. Ta se jejich rozšíření prozatím ale brání. Což platí zejména pro stablecoiny v dolarech. Zástupce ECB argumentují ztrátou kontroly nad trhem.
Lagardeová odmítá stablecoiny. Oslabují ECB i komerční banky
„Stablecoiny jsou samozřejmě velice zajímavou alternativou. Pokud by došlo čistě hypoteticky ke zrušení či oslabení mezinárodního mezibankovního systému SWIFT, který umožňuje převody peněz mezi různými zeměmi a v různých měnách, okamžitě bych vsadil na stablecoiny a pracoval s nimi,“ vysvětlil pro FinTag potenciál stablecoinů Petr Borkovec, ředitel Partners Banky, která letos v srpnu jako první v Česku nabídla svým klientům nákup a prodej bitcoinů ve své mobilní aplikaci.
Kryptoměnový specialista XTB Xuan Quang Dang upozorňuje na to, že takzvaný zákon Genius Act, který řeší zejména využití stablecoinů na dolar, americký prezident Donald Trump podepsal již loni v červenci. A účinnost má nabýt 18. ledna 2027, případně 120 dní po dokončení prováděcích pravidel, podle toho, která možnost nastane dříve.
Boj o první digitální měnu přiostřuje. Stablecoiny ohrožují už i banky v EU
„Problémem zůstává, že americké úřady nestihly původní červencový termín pro dokončení regulace, a zákon tak může začít platit ještě před dokončením všech potřebných pravidel,“ uvádí dále pro FinTag Quang Dang.
Ve Spojených státech řeší i klasické krypto
Amerika však nesleduje pouze stablecoiny. Zaměřuje se i na “klasické kryptoměny”, tedy aktiva jako bitcoin, ethereum a další. Ty řeší pro změnu Clarity Act. I jeho schválení nabírá zpoždění.
Senát odložil projednávání zákona na dobu po své srpnové přestávce. Patrick Witt, výkonný ředitel prezidentské rady pro digitální aktiva, přesto uvedl, že administrativa bude pokračovat ve vyjednávání s demokraty až do samotného zářijového hlasování.
Trump podporuje stablecoiny USD1. Také na nich ale dost vydělává
„Clarity Act má vytvořit federální rámec pro kryptoměnový trh a mimo jiné jasněji určit, kdy mají být digitální tokeny považovány za cenné papíry nebo komodity a jak mají být regulovány obchodní platformy,“ vysvětluje Quang Dang.
Podle něj mezi hlavní sporné body patří etická pravidla týkající se kryptoměnových aktivit spojených s Trumpem. A stále zůstává otevřená otázka odměn držitelům stablecoinů.
Čína dál rozšiřuje digitální jüan
Pozadu nezůstává v oblasti budoucího rozšíření kryptoměn ani Čína. Čínská centrální banka nyní přidala do infrastruktury digitálního jüanu dalších osm bank. Tím počet institucí oprávněných provozovat služby spojené s e-CNY vzrostl na tři desítky. Jde o další výrazné rozšíření systému. Ještě před letošní expanzí síť zahrnovala deset bank. A již letos v dubnu se přidalo dalších 12 institucí.
e-CNY je oficiální digitální měna centrální banky [CBDC] vydaná Čínskou lidovou bankou. Má stejnou hodnotu a platnost jako fyzická hotovost – bankovky a mince. Je plně kontrolovaná, nejde o decentralizovanou kryptoměnu typu bitcoin. Nyní slouží především pro každodenní maloobchodní online i offline platby v Číně.
V případě offline plateb transakce probíhá například přes mobil či kartu pomocí technologie NFC. Transakce se tak neověřuje v databázi centrální banky.
e-CNY funguje v rámci dvoustupňového systému, kdy tyto peníze šíří komerční banky a instituce k uživatelům. Nově zapojené banky do systému e-CNY začnou služby poskytovat po dokončení technických a provozních příprav.
„Peking rozvíjí digitální jüan už mnoho let a postupně jej rozšiřuje do plateb obchodníkům, veřejných služeb i státní správy. Větší počet zapojených bank může podpořit jeho dostupnost zejména pro regionální podniky a přeshraniční obchod,“ říká Xuan Quang Dang.
Co se děje v Rusku
Zprávy o kryptotrhu přicházejí i z Ruska. Tamější prezident Vladimir Putin tento měsíc podepsal zákon, který vytváří komplexnější rámec pro fungování kryptoměnového trhu v zemi. Nová pravidla se budou vztahovat na burzy, brokery, správce aktiv, depozitáře a další poskytovatele kryptoměnových služeb.
Západní finanční systém technologicky zastarává, uvedl Putin
Provozovatelé kryptoburz musí splnit regulatorní požadavky a vstoupit do samoregulační organizace finančního trhu. Běžní investoři budou smět nakupovat pouze schválená digitální aktiva prostřednictvím licencovaných zprostředkovatelů. A jejich roční limit bude činit 300 000 rublů [cca 77 800 Kč] na jednoho zprostředkovatele.
„Pro kvalifikované investory by platily vyšší limity. Ročně by mohli nakoupit kryptoměny až za 3 miliony rublů [cca 740 000 Kč] a do zahraničí převést prostředky v hodnotě maximálně 1 milionu rublů [cca 247 000 Kč]. Zákon však nadále zachovává zákaz používání kryptoměn k placení za zboží a služby v Rusku,“ uvádí pro FinTag Quang Dang.
Hlavní část pravidel vstoupí podle něj v platnost 1. září 2026, některá ustanovení až 1. července 2027. Dohled nad trhem získá Bank of Russia, která určí, jaká aktiva nabídnou licencovaní poskytovatelé v Rusku.
My v Česku teď uděláme matrjošky i z odpůrců Putina, říká šéfka Zelených
Vznikající legislativa má vytvořit legální podmínky pro používání kryptoměn v Rusku a současně umožnit některým společnostem využívat digitální aktiva při financování dovozu a přeshraničních obchodních operací, dodává pro FinTag Xuan Quang Dang.
–DNA–
Nějak mi to smrdí. Virtuální peníze, nevyzpytatelná umělá inteligence, peníze bych nemohl vysázet na prkno ? Bez chytrého telefonu, počítače, se pak nedobejdu ? Chci bankovky kryté zlatem. Tak si tohle strčte do zádele !