Při jednání Senátu o unijní Strategii práv osob se zdravotním postižením do roku 2030 senátoři upozornili na nevyváženost veřejných investic do ústavní a terénní sociální i zdravotní péče. Tlačí na transpozici průkazu OZP a parkovacího průkazu.
Senátoři směrem k ministrovi práce a sociálních věcí Aleši Juchelkovi [ANO] uvedli, že evropská data ukazují na pokulhávání České republiky v naplňování takzvané deinstitucionalizace. Tento termín znamená, že dochází k postupnému odklonu od dlouhodobé ústavní péče k domácí nebo také komunitní péči. Tedy k takové péči, kdy lidé s omezenou soběstačností žijí v nikoli velkokapacitním sociálním zařízení, ale například v chráněném bydlení. Anebo čerpají terénní služby přímo u sebe doma.
„Z dat vyplývá, že veřejné investice do ústavní dlouhodobé péče v České republice jsou o 14 procent vyšší, než je průměr v EU, zatímco investice do domácí zdravotní a sociální péče, toho terénního charakteru, jsou naopak o 20,5 procenta nižší ve srovnání s EU,“ uvedla na jednání senátu [29.7.] zpravodajka daného tisku z výboru pro záležitosti Evropské unie, který tisk projednal, senátorka Adéla Sucharda Šípová [Piráti].
Dodala, že takový vývoj ukazuje na to, že se Česká republika od deinstitucionalizace spíše odklání, než by ji podporovala. Dále upozornila, že výbor se zabýval podporou osob se zdravotním postižením a jejich pohybem v členských zemích EU. Údaje Eurostatu z roku 2024 uvádějí, že 24 procent obyvatel EU starších šestnácti let může mít nějakou formu zdravotního postižení. To představuje 90 milionů osob či každého čtvrtého dospělého v EU. Právě jednotnou podporou těchto lidí se zabývá zmíněný unijní dokument Strategie práv osob se zdravotním postižením.
Evropský průkaz OZP a parkovací průkaz OZP
Tímto narazili senátoři i na naplňování transpozice evropské směrnice o evropském průkazu pro hendikepované stejně jako na upravenou verzi evropského parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním znevýhodněním. Parkovací průkazy sice v praxi již fungují, avšak nikoli jednotně ve všech státech EU. I tyto nástroje jsou součástí unijní Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021 až 2030.
„V půli období zhodnotila Komise naplňování cílů této strategie a konstatovala, že sice bylo při jejím provádění dosaženo pokroku. V celé EU však stále přetrvávají překážky, které omezují plnou účast osob se zdravotním postižením ve společnosti a hospodářství na rovnoprávném základě s ostatními,“ uvedl před senátory ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka [ANO].
Zmíněný Evropský průkaz osob se zdravotním postižením má podle ministra Juchelky společně s evropskou parkovací kartou usnadnit mobilitu handicapovaných v Evropské unii.
Unijní Strategie počítá také se zlepšením dostupnosti zdravotní péče, využitím umělé inteligence a podporou účasti osob se zdravotním postižením na demokratických procesech.
„Což je velká legislativa, kterou v tuto chvíli jako transpozici připravujeme na ministerstvu práce a sociálních věcí,“ řekl dále senátorům ministr, aniž by ale potvrdil termín dokončení příprav těchto nástrojů pro OZP.
Strategie je podle ministra v souladu s Národním plánem podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením.
„Zaměřuje se zejména na zlepšení přístupnosti dopravy, veřejných služeb, informací a digitálního prostředí. Podporu nezávislého života a komunitních služeb, na vyšší zaměstnanost a kvalitní inkluzivní vzdělávání,“ vyjmenoval dále Juchelka.
Veřejné investice do ústavní péče jsou v ČR nadprůměrné
Na zavedení evropské směrnice o evropském průkazu pro OZP a evropském parkovacím průkazu OZP do tuzemské legislativy má Česko čas do 5. června 2027. A byla to právě transpozice unijní směrnice do národní legislativy, která podle Karla Trpkoše, vrchního ředitele Sekce IT na MPSV, stála za odkladem digitalizace dávek pro osoby se zdravotním postižením. Dávky a podpory si měly OZP vyřídit elektronicky v ministerské aplikaci Jenda od letošního dubna. Převod úřad odložil bez určení dalšího termínu.
Stejně tak se odložil, byť v tomto případě s určeným termínem na polovinu roku 2028, roky plánovaný přesun veškerých dávek pro OZP z Úřadu práce ČR pouze na Českou správu sociálního zabezpečení [ČSSZ]. To znamená, že veškeré příspěvky a podpory, včetně průkazů ZT, ZTP a ZTP/P či příspěvků na péči a zvláštní pomůcku pro osoby se zdravotním postižením i nadále, to po 1.7. 2026, vyřizují úřady práce ve spolupráci se sociální správou.
Do řízení o přiznání podpory tak stále složitě vstupují dva úřady. A sice úřady práce a pracoviště ČSSZ. Žádost o příspěvek podávají zdravotně postižení na úřadu práce. Nárok na podporu následně prošetřuje sociální správa, respektive její lékařská posudková služba. A ta výsledek šetření odesílá zpátky na úřady práce. Ty pak na základě posudku vydávají rozhodnutí o přiznání, nebo nepřiznání dávky. Pro takový postup se nejen u laické veřejnosti zažil termín „úřednický ping-pong“.
–VRN–
Netušil jsem, že takové obludárium jako ústavní péče /tedy péče Ústavy ČR o občany/ existuje – Ústavní soud ČR je třeba zrušit stejně jako Senát ČR. Pokud se nejedná o zdravotní péči o lidi umístěné ve zdravotnických ústavech; takových ústavů by jistě bylo třeba řadu, už jen kvůli psychopatům. Stejně jako potřebujeme státem podporované Klokánky.
Čerchmanti, Babiš se po dovolené nechal slyšet, že jeho vláda investovala do Meteorolologické služby ČR. Jelikož předpovědi stále selhávají, ponechal bych v ČR jednu fungující Meteorologickou kancelář s počtem lidí do 10 kusů, a síť monitorovacích stanic. Kancelář by vycházela především z předpovědí okolních států.