Íránská tryzna se zvrhla v útoky na tankery. Benzin i nafta zase zdraží

Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně stanoví stát, porostou i ve čtvrtek. Benzin oproti dnešku [8.7.] zdraží o 12 haléřů na 41,43 koruny za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 37,45 koruny.

To je o 16 haléřů více než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Ceny benzinu a nafty přitom rostou už od minulého týdne. Vláda před týdnem regulaci cen prodloužila zatím do 19. července. Je ale otázka, zda ji nakonec neprodlouží vzhledem k aktuální eskalaci americko-izraelské války s Íránem.

—

Eskalaci napětí na Blízkém východě vyvolaly včerejší íránské útoky na nejméně tři tankery v Hormuzském průlivu. A to přesto, nebo právě proto, že v Íránu se nyní koná šestidenní oficiální tryzna za padlého nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. USA na íránské útoky okamžitě odpověděly leteckými útoky na více než 80 íránských pozic. Írán následně obnovil dronové útoky na území Bahrajnu a Kuvajtu, kde sídlí americké vojenské základny.

V důsledku posledního vývoje americký prezident Donald Trump na summitu NATO označil Íránce za „nemocné lidi“ a „špínu“. Další vyjednávání s nimi podle něj nemá smysl. Je to jen ztráta času, uvedl Trump.

„Co se týče mě, s vyjednáváním je konec. Vyjednávat s nimi je ztráta času, jsou to lháři,“ prohlásil Trump o příměří s Íránem, které podle něj dneškem skončilo.

Írán porušil příměří. USA na něj útočí. A Španělé mají utrum

Za prezidenta Trumpa se tentokrát plně postavil šéf NATO Mark Rutte. Ten podle agentury Reuters po jednání s Trumpem uvedl, že aktuální americké útoky na cíle v Íránu byly absolutně nezbytné. To proto, že Írán porušil dojednané příměří.

„Pokud máte příměří, ale Írán ho v zásadě porušuje, pak si myslím, že je důležité, aby na to USA rázně reagovaly,“ řekl Rutte novinářům na summitu NATO v Ankaře.

Americké útoky na Írán na summitu NATO podpořil i nizozemský premiér Rob Jetten. Podle něj se dohody mezi civilizovanými zeměmi dodržují. A jejich porušování se netoleruje. Oproti Trumpovi však nezavrhl další jednání s Íránem.

Eskalace konfliktu zdražuje ropu

Aktuální eskalace se nejspíš znovu projeví v cenách pohonných hmot v Česku. Cena ropy dneska prudce vystřelila nahoru. A zdražovat začala již včera. Od začátku týdne stoupla zhruba o deset procent.

„Geopolitický šok se okamžitě promítl do ocenění černého zlata. Cena ropy Brent, která v posledních týdnech systematicky klesala díky nadějím na deeskalaci konfliktu, dnes zaznamenala silný odraz,“ potvrzuje pro FinTag vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.

Aktuální vývoj ceny ropy Brent

Zdražení ropy přitom značí i prakticky okamžité zdražení pohonných hmot v Česku. To i díky státní regulaci, která denně stanoví jejich maximální ceny. Přičemž do nich zahrnuje i aktuální cenu ropy. Cenové výkyvy na ropě se do cen pohonných hmot v Česku promítají prakticky okamžitě. Přičemž platí, že cena samotné ropy a její rafinace se na konečné ceně pohonných hmot podílí zhruba jednou třetinou, obvykle v rozmezí 30 až 35 procent. MF ČR současně stanovuje cenové stropy pro pohonné hmoty na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen.

Japonci trpí, válka v Íránu jim vzala jimi tolik milované barvy

Určitou náplastí pro motoristy zůstává, že MF ČR stále do 19. července u provozovatelů čerpacích stanic uplatňuje marži ve výši maximálně tří korun na litr paliva. Vláda zároveň kvůli zdražování paliv rozhodla v dubnu o dočasném snížení spotřební daně na naftu z původních 9,95 koruny za litr na 8,011 koruny. U benzinu se spotřební daň nezměnila, dál činí 12,84 koruny za litr.

Co bude dál?

Nyní vyvstává klíčová otázka. Vrací se snad válečný faktor? Podle Jiřího Tylečka rozhodně ano. I když, jak říká, od Donalda Trumpa lze očekávat prakticky cokoli.

„Na druhou stranu v tuto chvíli došlo k tak výrazné eskalaci, že růstový tlak může pokračovat i bez dalších komentářů z obou stran,“ říká.

Jednání s Íránem: Přednostně se jedná o zastavení bojů v Libanonu

Smír mezi USA, Izraelem a Íránem se bude hledat jen velice obtížně. Podle dostupných zpráv totiž Íránci zaútočili na tři obchodní lodě přímo během průjezdu strategickým Hormuzským průlivem. Zpravodajci nyní řeší, zda to bylo v teritoriálních vodách Ománu či Íránu. Jakkoli má toto rozlišení pro lodní dopravu zásadní význam, ve výsledku je to jedno.

„Skutečnost, že se Írán rozhodl zaútočit v tomto klíčovém koridoru a porušil nedávno podepsané memorandum garantující bezpečný průjezd bez poplatků, ukazuje, že Teherán je odhodlán kontrolovat celé úzké hrdlo bez ohledu na státní hranice,“ vysvětluje pro FinTag Jiří Tyleček.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Což podle pozorovatelů znamená jediné, Írán nerespektuje dohody, ignoruje status obchodních tras a rozšiřuje konflikt do dalších zemí regionu, jako jsou Kuvajt a Bahrajn. Pro Ameriku to znamená, že jediný způsob, jak si vynutí otevřenost průlivu, je trvalá vojenská ochrana konvojů, tedy vojenský doprovod. To však výrazně zvyšuje riziko přímého námořního střetu mezi USA a Íránem téměř při každém kontaktu.

„A taková situace je pro ropný trh noční můrou a hrozí návratem cen ropy dokonce na trojciferné úrovně,“ uzavírá Tyleček s odkazem k cenám i ve výši 110 dolarů za barel v době, kdy americko-izraelská válka s Íránem začala.

–RED–