Kolik procent českých domácností má finanční problémy? Největší problémy mají matky samoživitelky s dětmi a starší ženy, které žijí samy. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu [ČSÚ]. Podle nich je ohroženo příjmovou chudobou necelých deset procent [9,6 %] Čechů. Zbytek vychází se svými příjmy dobře.
Podle Českého statistického úřadu patří Česká republika k evropským zemím s vůbec nejnižším podílem ohrožených osob takzvanou příjmovou chudobou. Hranice příjmové chudoby se liší podle typu domácnosti. Pro domácnost jednotlivce činí 11 963 korun za měsíc, u rodičů se dvěma menšími dětmi jde o 25 122 korun na domácnost.
„Průměrný čistý příjem na osobu v domácnosti za rok 2017 činil 182,4 tisíc korun. To je o 10 000 Kč více než tomu bylo o rok dříve. Většina domácností tak vychází se svými příjmy docela snadno nebo jen s menšími obtížemi,“ říká Simona Měřinská z Českého statistického úřadu, která se zabývá šetřeními zaměřenými na české domácnosti.
Matky samoživitelky a seniorky
Také ale dodává, že pro necelých 18 % českých domácností [17,6 %] je ale problém vyjít se svým příjmem. Nejkritičtěji jsou na tom zejména samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy.
S tím podle statistiků úzce souvisí i situace v oblasti bydlení. Nejenže náklady na bydlení rostou každý měsíc, ale vůbec největší skupinu lidí, kteří žijí v pronajatém bytě, tvoří osaměle žijící penzistky. A je to právě bydlení, které většinu domácnosti v ČR finančně nejvíce zatěžuje.
„Téměř desetina českých domácností platí za bydlení včetně energií více než 40 % ze svých čistých příjmů. Zhruba dvě třetiny z nich přitom bydlí v pronajatém bytě a největší skupinu mezi nimi tvoří osaměle žijící důchodkyně,“ upřesnila Simona Měřinská.
Společnosti se daří
Český statistický úřad neměřil ovšem jen materiální chudobu, ale i takzvanou materiální deprivaci. Zjistil, že ta je na ústupu, protože o téměř 100 tisíc lidí klesl meziročně odhad počtu osob žijících v takzvaně materiálně deprivovaných domácnostech.
„K položkám nejvíce ovlivňujícím tuto míru patří schopnost zvládnout či nezvládnout neočekávaný výdaj ve výši 10 700 korun. Nebo nemožnost odjet na týdenní dovolenou z finančních důvodů. To se loni týkalo 23,7 procent respektive 20,7 procent osob,“ vysvětlil předseda ČSÚ Marek Rojíček.
I přesto dodává, že české domácnosti jsou na tom ve srovnání s domácnostmi v ostatních zemích relativně dobře.
„Souhrnný evropský indikátor ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením se meziročně nezměnil a zůstal na úrovni 12,2 procent. Dlouhodobě se řadíme mezi země s nejnižším podílem osob žijících v ohrožení těmito jevy v Evropě,“ uvedl.
Spokojení Češi?
I přes jeho slova šetření statistického úřadu dále potvrdilo, že Češi nejsou příliš spokojeni se svou finanční situací.
“Otázky na životní spokojenost ukázaly, že obyvatelé České republiky jsou nejvíce spokojeni s osobními vztahy a se svou prací, menší spokojenost vyjádřili s finanční situací své domácnosti,“ řekl Jiří Pekárek z odboru šetření v domácnostech.
Dodal ovšem, že výsledky loňského šetření ukázaly jasný posun „k lepšímu“. Totiž pouze sedm procent Čechů předpokládá zhoršení své životní situace.
„Právě v tomto směru se výsledek nejvíce odlišuje od posledního šetření z roku 2013, kdy negativní očekávání uvedla více než pětina osob,” upřesnil.
Svá slova potvrdil i výsledkem z šetření, v němž nadpoloviční většina osob cítila ve sledovaném období čtyř týdnů často klid a štěstí. Zcela opačné pocity, tj. osamělost, prázdnotu, zoufalost či depresi, připustila třetina lidí.
