Vláda ČR potvrdila sloučení České exportní banky [ČEB] a Exportní garanční a pojišťovací společnosti [EGAP]. Ve vládním návrhu stojí, aby se ČEB stala stoprocentní dceřinou společností EGAP. Sloučení ČEB a EGAP podle Hospodářské komory ČR [HK ČR] podporuje i velká část tuzemských exportních podniků.

Variantu, kdy se EGAP stane hlavním vlastníkem ČEB, uvádí Ministerstvo financí ČR [MF ČR] jako nejvhodnější variantu pro následné kroky vedoucí ke vzniku nové exportní agentury. Sloučení ČEB a EGAP podle MF ČR vyřeší stávající dvoukolejnost nabídky exportního pojišťování a financování a přinese úspory z hlediska optimalizace provozu. Roční náklady na zajištění jen činnosti ČEB stojí 400 milionů korun.

„ČEB už nebude konkurovat komerčním bankám, ale doplňovat jejich úvěrové služby v oblastech, do kterých nemohou či nechtějí jít,“ okomentovala návrh ministryně financí Alena Schillerová.

MF ČR ve svém návrhu dále počítá i se vznikem nové ECA – exportní agentury. Ta by mohla vzniknout fúzí ČEB a EGAP a následným vznikem nové organizace. Nebo by mohl stát založit novou firmu bez vazby na ČEB a EGAP. Tyto změny by si ovšem vyžádaly od rozhodnutí vlády až pět let.

Hrozná zvěrstva na ČEB

Návrhem na sloučení ČEB a EGAP se vláda snaží nastartovat efektivnější podporu tuzemským exportérům. I předcházet ztrátám, které jsou s fungováním obou institucí spojeny. Zejména Česká exportní banka má problematickou minulost.

„Vždyť ta Česká exportní banka, kde se dělala hrozná zvěrstva. Ta nám už udělala ránu do rozpočtu asi 39 miliard korun…,“ uvedl například 4. 12. na 39. schůzi ke třetímu čtení vládního návrhu vládního zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020 premiér Andrej Babiš.

Problémy potvrzují i samotní exportéři.

Česká exportní banka je mezi dvěma mlýnskými kameny, stejně jako je například EGAP. Tomu v posledních letech nevyšlo pár velkých investičních celků. Ať už je to Turecko nebo další akce. A to všechno za peníze daňových poplatníků,“ uvedl před nedávnem pro Fintag.cz místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

Podle něj se všichni musíme chovat hospodárně, abychom nevytahovali peníze z kapes daňových poplatníků. Na druhé straně banky i pojišťovny mohou pomoci, a v mnoha případech se o to také snaží, při etablování našich výrobků na zahraničních trzích.

„Faktem ale je, že zahraniční banky, které mají podobnou činnost jako zmíněné instituce, jsou možná trošku odvážnější. Dokáží svým klientům pomoci více,“ upřesňuje.

Čtyři vlastníci se neosvědčili

Fakt je, že loni v březnu dozorčí rada České exportní banky odvolala generálního ředitele a předsedu představenstva Karla Bureše. Premiér tehdy uvedl, že Českou exportní banku, ale i EGAP vláda zdědila v žalostném stavu.

„Je skutečně potřeba, aby byly pod jednou střechou, protože zkušenosti se čtyřmi akcionáři nejsou dobré. Takže jediným akcionářem by mělo být MF, které řídí státní rozpočet,” řekl.

Stát i proto vykonává vlastnická práva ve státních EGAP i ČEB od loňského rozhodnutí vlády pouze prostřednictvím MF ČR. Předtím měly v obou institucích podíl ještě ministerstva průmyslu a obchodu, zemědělství a zahraničí.

ČEB i EGAP se potýkají se ztrátovými obchodními případy zejména z let 2007 až 2011. Některé vyšetřuje policie. Přímé náklady státního rozpočtu na obě instituce od roku 2006 přitom činí více než 32 miliard Kč.

Sloučení ČEB a EGAP

S návrhem vlády sloučit EGAP i ČEB souhlasí i samotná Hospodářská komora ČR. Podle ní podniky nepotřebují tolik úvěry, jako spíše pojištění se zaměřením na tržně nepojistitelná politická a komerční rizika. To znamená rizika spojená s financováním vývozu zboží, služeb a investic z České republiky.

„Pro Hospodářskou komoru je důležité, aby služby v poskytování úvěrů byly alespoň pro specifický vývoz na určité zahraniční trhy zajištěny i v nově navrhovaném institucionálním uspořádání,“ vysvětluje mluvčí komory Miroslav Diro.

I proto HK ČR v souvislosti s plánem vlády změnit systém státem podporovaného exportního financování a pojištění provedla i bleskovou anketu mezi svými členy.

Výsledky průzkumu:
  • 31,4 % respondentů uvedlo, že je vhodné sloučit ČEB a EGAP do jedné instituce, která bude především pojišťovat export s tím, že pro specifický vývoj na specifické zahraniční trhy bude moci i poskytovat úvěry.
  • 16,9 % respondentů uvedlo, že stačí, aby existovalo pojištění exportu se státní podporou, úvěry lze čerpat u komerčních bank.
  • 16,9 % respondentů uvedlo, že organizační či institucionální podoba není nejdůležitější. Hlavní je, aby v praxi měly podniky snazší a rychlejší přístup ke státní finanční podpoře vývozu. Ať už jde o úvěry nebo pojištění.
  • 16,1 % respondentů uvedlo, že na věc nemá vyhraněný názor.
  • 5,1 % respondentů uvedlo, že vhodné je majetkově a manažersky propojit ČEB i EGAP, aby se ušetřily paralelní náklady a sladily zájmy ČEB a EGAP. A to tak, že EGAP bude dceřinou společností ČEB.
  • 3,4 % respondentů uvedlo, že vhodné je majetkově a manažersky propojit ČEB i EGAP, aby se ušetřily paralelní náklady a sladily zájmy ČEB a EGAP. A to tak, že ČEB bude dceřinou společností EGAP.
  • 2,5 % respondentů uvedlo, že by zrušilo obě instituce jako zbytečné.
  • 1,7 % respondentů uvedlo, že je třeba obě instituce od sebe oddělit, neboť mají při podpoře exportu diametrálně odlišné zájmy.

Z průzkumu dále vyplynulo, že jakkoli podnikatelé kvitují, že pojištění exportu garantuje stát, vadí jím přílišná délka a složitost ověřovacích a schvalovacích procesů. A to včetně neúměrného množství podkladů vyžadovaných státními institucemi.

Jak funguje EGAP

EGAP, který má v současnosti 16% podíl v ČEB, zajišťuje podporu exportu pojišťováním vývozních úvěrů především do zemí mimo EU. Loni státní pojišťovna podpořila vývoz 61 českých exportérů do 37 zemí světa ve výši téměř 36 miliard korun. EGAP uzavřel celkem 203 nových pojistných smluv. Podpořený export putoval nejvíce do Pobřeží Slonoviny, Papui-Nové Guineji, Číny, Egypta, ale také například do Jižní Koreje, Gruzie či Lotyšska.

„Ačkoliv byl rok 2018 ve znamení řešení obchodního případu turecké elektrárny Adularya z období finanční krize, zakončil EGAP uplynulý rok s mírným ziskem 210 milionů korun,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva EGAP Jan Procházka.

Pojištěným subjektům byla za rok 2018 vyplacena suma 7,2 mld. korun na pojistném plnění. Kladný hospodářský výsledek dosáhla tak společnost poprvé od roku 2010.

Jak funguje ČEB

ČEB poskytuje českým vývozcům finanční produkty a poradenství pro export do rizikovějších teritorií a na nové perspektivní trhy. Tvoří tak nedílnou součást systému státní podpory exportu a ekonomické diplomacie České republiky. Teritoriálně se zaměřuje především na podporu exportu do rizikovějších teritorií, kam komerční banky nabízí jen omezené možnosti financování. Současně se ale jedná o teritoria s velkým potenciálem a rychle rostoucí ekonomikou.

Česká exportní banka loni zvýšila čistý zisk meziročně o 37 procent na 352 milionů korun. Bilanční suma banky klesla o 8,5 procenta na 57,45 miliardy korun.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here