Navzdory nárůstu zájmu o některé učební obory v posledních letech je v Česku stále méně řemeslníků. Starší řemeslníci odchází do důchodu a mladí je nestačí nahrazovat. Zatímco před dvěma lety chybělo v ČR zhruba 300 tisíc řemeslníků, nyní je to přibližně 400 tisíc.

Podle odborníků jejich nedostatek souvisí mimo jiné s demografickým vývojem. Řemeslníci chybí prakticky ve všech odvětvích. Například ve stavebnictví je velká poptávka po zednících, svářečích, tesařích, instalatérech, soustružnících, truhlářích, malířích a lakýrnících. Vyučení lidé proto často mohou očekávat i nadprůměrné příjmy.

„Absolutně největší je v současné době nedostatek takzvaných střechařských profesí, tedy klempířů a pokrývačů,“ říká ředitel pražské Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček.

Nedostatek odborných řemeslných profesí na trhu práce podle něj způsobilo více faktorů. Jednak je důsledkem toho, že do důchodu začíná odcházet početnější starší generace. Zároveň je dán i tím, že v posledních 20 letech vlivem demografického vývoje ubylo středoškoláků a na přelomu tisíciletí navíc klesl zájem o učňovské školství.

Řemeslníci nejsou

Sehnat kvalitního řemeslníka proto v současnosti trvá i několik měsíců.

„Na malíře interiérů se čeká tři a více měsíců, na kvalitního a spolehlivého obkladače nebo instalatéra se běžně čeká až půl roku,“ říká Miloslav Janeček.

U pokrývačů, klempířů či tesařů je podle něj situace ještě horší. Řemeslníci si i proto mohou v současnosti vydělat dost peněz. U absolventů bez jakékoli praxe bývají výdělky v prvních letech po vyučení nižší, okolo 25 000 až 30 000 korun. Po získání praxe, a především pokud řemeslník umí pracovat s novými moderními materiály a technologiemi, se jeho výdělky výrazně zvyšují a měsíční plat je vysoko nad průměrem. Průměrná mzda v ČR za loňská tři čtvrtletí byla podle Českého statistického úřadu 33 429 korun.

Statistici ale upozorňují, že úbytek absolventů souvisí zejména s demografickým vývojem. Současné rozdělení studentů v oborech se podle Národního ústavu pro vzdělávání [NÚV] oproti roku 2008 příliš neliší. Podíl přijatých do oborů s výučním listem činil před dvanácti lety 30,3 procenta všech prváků. Do září 2012 stoupl na 32,1 procenta. V roce 2018 byl 29,4 procenta. Nárůst zájmu zaznamenaly v posledních letech zejména některé technické učební obory. Například počet přijatých do elektrotechnických oborů se zvýšil mezi lety 2017 a 2018 o procentní bod.

Mistrovská zkouška

Na nedostatek učňů a odborných pracovníků si stěžuje mimo jiné Hospodářská komora ČR [HK ČR] a Svaz průmyslu a dopravy [SP ČR]. Vláda chce zájem o řemeslné obory více podporovat. Plánuje proto například zavedení předmětu technika do základních škol nebo mistrovské zkoušky a mistrovské kvalifikace. Provádění mistrovské zkoušky budou zajišťovat HK ČR a Agrární komora ČR [AG ČR].

„Mistrovská zkouška bude v ČR nejen oceněním řemeslníka za práci nejvyšší kvality, ale obnoví i funkci a prestiž Mistrů řemesel. Zavedením mistrovské zkoušky se naváže na přerušenou tradici, která po staletí úspěšně fungovala. Po 70 letech tak budou mít Češi, Moravané a Slezané znovu své mistry v oboru,“ uvedla HK ČR.

Držitelům mistrovské kvalifikace a PK Instruktor praktického vyučování bude umožněno vyučovat na školách. Pomůžou tak vychovávat učně a předávat své zkušenosti mladým lidem v regionech, které dnes čelí kritickému nedostatku kvalifikovaných pedagogických pracovníků. Školy budou navíc zapojené i do příprav a realizace mistrovské zkoušky.

Mistrovská zkouška bude v České republice nejen oceněním řemeslníka za nejkvalitnější práci. Čeští mistři získají novou vyšší kvalifikační úroveň, která je deklarována v naprosté většině zemí EU na úrovni 5 EQF. Výjimku tvoří mistrovská zkouška v Německu, Rakousku a Švýcarsku, kde mají mistři 6 EQF.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here