Schodek státního rozpočtu v dubnu dosáhl 93,8 miliardy

Státní rozpočet hospodařil v prvních letošních čtyřech měsících s deficitem 93,8 miliardy korun. Oproti prvním loňsku je letošní schodek horší o 64,1 miliardy korun. Jde o prozatím nejhorší dubnový výsledek státního rozpočtu v historii ČR.

Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 88,8 miliardy korun. Podle zprávy Ministerstva financí ČR [MF ČR] výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu dubna umocnily dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám.

[Zdroj: MF ČR]

MF ČR uvedlo, že klesající tempo příjmů [-0,6 %] a současně vysoké tempo výdajů [12,2 %] vedly k dalšímu zvýšení deficitu rozpočtu, které se jen v průběhu dubna prohloubilo o 46 miliard korun, loni to bylo o 20,4 miliardy korun.

„Z pohledu dubnových výsledků se jednoznačně jedná o nejhorší výsledek v historii České republiky. Rozhodující však bude druhá polovina roku,“ říká ekonom Komerční banky František Táborský.

A to i přesto, že v dubnu ještě mírně rostly příjmy z odvodů na sociální pojištění. Podle Františka Táborského aktuální pokles příjmů není tak dramatický, jak se předpokládalo. Hlavní dopady současné krize ve státním rozpočtu se ale projeví v následujících měsících.

Příjmy státního rozpočtu

„Celkové příjmy státního rozpočtu jsou pouze o 0,7 procenta nižší ve srovnání s předchozím rokem. Detailní struktura však už nyní odhaluje první výrazné problémy rozpočtu,“ vysvětluje František Táborský.

Největší meziroční pokles zaznamenala daň z příjmu fyzických osob [-10,6 %]. Oproti původnímu plánu státního rozpočtu tak ve státní kase chybí již 19 miliard korun.

Významně ztrácela i daň z příjmu právnických osob [-6,8 %]. Pro tu bude zásadní červnová záloha, která ale byla vládou prominuta. Tím by státní rozpočet v tomto roce přišel za normálních podmínek o zhruba 40 miliard korun.

Naopak jen velmi mírně poklesl výběr DPH, který je však pozitivně ovlivněn loňskou mimořádnou vratkou a nižší srovnávací základnou.

„Státní rozpočet však v současnosti počítá se změnou daňového řádu, který měl v tomto roce přinést na této dani o 16,2 miliardy korun více. Zákon však byl překvapivě vrácen k projednání a jeho osud je tedy nejistý a s tím i dodatečný příjem státního rozpočtu,“ upřesňuje František Táborský.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje státního rozpočtu vzrostly za první čtyři měsíce meziročně o 12,2 procenta. Podle analytiků vedle tradičního navýšení platů některých státních zaměstnanců vyčnívají ve statistice i neinvestiční nákupy, které v sobě skrývají výdaje státu za ochranné pomůcky pro boj s koronavirem. Za ně stát utratil za poslední dva měsíce 7,8 miliardy korun. Celkem za ně měl ale stát již vydat více než dvanáct miliard korun.

Platy státních zaměstnanců vzrostly [+6,5 mld. Kč] u pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o deset procent. Došlo i k 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy [+0,2 mld. Kč].

„Výrazný nárůst je také viditelný v oblasti sociální podpory. Celkové sociální dávky včetně starobních důchodů jsou meziročně o deset procent vyšší. Samotná sociální podpora vzrostla téměř o třetinu. Oproti původnímu plánu státního rozpočtu tak šlo na běžné výdaje státu o 34,4 miliardy korun více,“ upřesňuje František Táborský.

Výdaje na sociální dávky vzrostly o 21,7 miliardy korun. Z toho byly od ledna nejvíce zvýšeny penze [+13,6 mld. Kč], rodičovský příspěvek [+3,9 mld. Kč] a příspěvek na péči [+2,0 mld. Kč]. Výplata dávek nemocenského pojištění včetně ošetřovného zatím vzrostla o 1,9 miliardy korun.

Schodek ve výši 300 miliard nemusí být konečný

František Táborský upozorňuje i na nárůst investice státu v prvních čtyřech měsících. Ty vzrostly o 50 procent. To je však podle něj dáno tradičně pomalým rozjezdem kapitálových výdajů v minulém roce a mimořádnými výdaji v letošním. Část výdajů k zabránění pandemie navíc spadá i do investic. Tudíž letošní rozjezd investiční aktivity státu je ve srovnání s předchozími roky o poznání rychlejší.

„Celkový obrázek prvních dopadů aktuální krize na státní rozpočet je smíšený. Prozatím jsou hlavním důvodem rekordního deficitu vyšší výdaje než nižší příjmy, ale to by se podle nás mělo v nejbližších měsících otočit,“ vysvětluje František Táborský.

Dodává, že z hlediska vývoje státních financí budou zásadní další kroky vlády, zejména různé formy odložení plateb sociálního pojištění, které tvoří zhruba třetinu všech příjmů státního rozpočtu. Naopak výdaje státu by ve výsledku nemusely být tak vysoké, jak s tím počítá současný plán.

Dodejme, že vláda letos již dvakrát přistoupila k revizi parametrů rozpočtu. Výsledkem je plánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 300 miliard korun, který však s největší pravděpodobností, jak uvádějí ekonomové, nebude konečný.

–RED–