V průměru každá česká domácnost finančně přišla kvůli celostátním opatřením souvisejících s koronavirem během jarního období o třináct tisíc korun. Toto období přineslo více než polovině [57 %] Čechů buď snížené příjmy, nebo zvýšené výdaje. Některé domácnosti postihlo obojí.

Vyplývá to z průzkumu, který pro vzdělávací projekt Den finanční gramotnosti provedla agentura MindBridge Consulting. Podle průzkumu častěji oproti uvedenému průměru [57 %] finančně dopadl koronavirus na Pražany [67 %] a pak na podnikatele [72 %].

„Naopak obecně senioři byli v době krize finančně nejvíce stabilizovanou částí populace. Jejich příjem nebyl dotčen,“ uvedla lektorka projektu Den finanční gramotnosti a finanční poradkyně skupiny Partners Lucie Baslová.

Podle průzkumu zvýšené výdaje a zároveň snížené příjmy postihly pětinu Čechů [21 %]. Tato skupina měla finančně tratit 32 tisíc korun. Snížení příjmů přinesla krize covid téměř polovině [43 %] českých domácností. V průměru přišly postižené rodiny o 24 tisíc korun. Vyšší ztráty uváděli respondenti s vyšším vzděláním. Nejcitelnější ztrátu však zaznamenali lidé s maturitou.

Nedostatečné rezervy domácností

Více než třetina domácností [35 %] musela sáhnout neplánovaně hlouběji do svých kapes a průměrný výdaj za koronavirus pro ně činil téměř osm tisíc korun. Polovina těchto domácností uváděla výdaje do výše dvou tisíc korun. Více než pětinu stála epidemie přes pět tisíc korun. Vyšší výdaje zaznamenali respondenti z Prahy. Vysokoškolsky vzdělaní lidé měli výdaj přes deset tisíc korun. Lidé s maturitou pak šest tisíc korun.

„Více než čtvrtina domácností si nevytváří úspory z měsíčního příjmu. 52 procent respondentů uvedlo, že něco málo uspoří, zbytek, že uspoří i dost,“ říká Lucie Baslová.

Dodává, že v průměru mají domácnosti podle výsledků průzkumu úspory na sedm měsíců.

„Avšak jsou tu velké rozdíly. 40 procent domácností má úspory sotva na dva měsíce,“ upřesnila.

Podle ní zjištěná situace není příliš příznivá vzhledem k dalšímu očekávání. Většina respondentů totiž uvedla, že očekává druhou vlnu koronaviru, která bude stejně závažná jako ta první na jaře.

Většina domácností první vlnu finančně zvládla

Průzkum ukázal, že většina českých domácností se kvůli navýšeným výdajům či sníženým příjmům zbytečně nezadlužovala. Více než tři čtvrtiny respondentů, které pandemie finančně zasáhla, výpadky kompenzovali z předchozích úspor.

„Ti, kterým peníze chyběly, pomohla solidarita okolí, rodiny a příbuzných. To se týkalo zejména lidí s nižšími příjmy a vzděláním,“ vysvětluje Lucie Baslová.

Bankovní půjčkou řešily své finanční problémy podle průzkumu tři procenta respondentů, využití podpory od státu uvedlo šest procent lidí. Tento výsledek podle autorů průzkumu reflektuje skutečnost, že tři čtvrtiny lidí vyjdou s měsíčním příjmem tak, že mohou z příjmu vytvářet i úspory.

„22 procent lidí vyjde v uvozovkách taktak, šest procent lidí si na měsíční výdaje čas od času musí půjčit nebo spotřebovávat předchozí úspory,“ uzavírá Lucie Baslová.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here