Zástupci koaličních stran i opozice se shodli na zřízení vyšetřovací sněmovní komise, která by vyhodnotila příčinu chyb podzimní epidemii koronaviru v Česku. Podle vicepremiéra a ministra obchodu a průmyslu a dopravy Karla Havlíčka [za ANO] ale parlamentní komise nemusejí být vždy objektivní.
Prošetřit druhou vlnu epidemie covidu-19 v Česku a příčin jejích dopadů na zdraví a životy českých občanů má sněmovní vyšetřovací komise. Shodli se na tom vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček, předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a vicepremiér a ministr vnitra ČR Jan Hamáček [ČSSD] v nedělní Partii Terezie Tománkové televize CNN Prima News. Dotkli se i termínu otevíraní škol a zmatečného přiznání nového ministra zdravotnictví Jana Blatného [za ANO] k jeho podpisu petice proti Andreji Babišovi [ANO].
Vyšetřovací komise ke covidu-19
Za naprosto standardní postup označil Hamáček zřízení vyšetřovací komise, která by prošetřila chyby druhé vlny pandemie covidu v Česku. Počkal by s ní však až do doby odeznění stávající kritické situace.
„Nemá cenu hledat viníka teď, ale až se to uklidní. Je třeba se podívat, jak to celé bylo a jak stát reagoval, jestli se lze poučit do budoucna,“ vysvětlil.
Ministr Hamáček v této souvislosti upozornil, že viníkem této situace není vláda. A ani nikdo jiný, protože se tento stav nedal fakticky předpokládat ani zastavit.
„Země, které byly šampionem, jako jsme byli my, se nyní staly nejhoršími. Nyní prožívá nejhorší dny každá země. Ale v dalších dnech půjdou oni nahoru, ale my půjdeme dolů,” uvedl s odkazem na rostoucí čísla nakažených.
V tomto kontextu dodal, že zemřelých pacientů je stále relativně málo. Podle něj Evropa nyní musí nastavit taková opatření, aby nepřišla především třetí vlna, hlavně o Vánocích.
„To by bylo velmi fatální,“ konstatoval.
Premiér Andrej Babiš po odvysílání pořadu vyjádřil překvapení nad tím, že zřízení komise navrhuje právě koaliční ministr Hamáček. Ten byl podle jeho slov u všech rozhodnutí vlády, na všech radách pro zdravotní riziko.
„Kdyby to navrhla opozice, tak tomu rozumím. […] Parlamentní komise nikdy nic nevyšetřily, je to čisté politikum a akorát to bude politicky zneužíváno. […] Pokud to má někdo vyšetřovat, tak to budou vyšetřovat orgány, které jsou k tomu příslušné,” řekl.
Ustanovení vyšetřovací komise
Ke kroku ustanovení speciální vyšetřovací komise Karel Havlíček řekl, že on si stojí za rozhodnutími vlády.
„Nesu za to plnou odpovědnost, z ničeho nebudu utíkat, pokud bych s něčím dlouhodobě nesouhlasit, tak v té vládě nebudu,“ uvedl.
Se zúčtováním souhlasí za předpokladu přesně uvedených dat. Avšak dodal, že parlamentní komise není vždy objektivní a veřejností jsou dle něj takové komise ne příliš oblíbené.
Jednoznačný souhlas s jejím zřízením vyjádřil Havlíčkům oponent Miroslav Kalousek: „Vláda nesmí váhat, aby řekla, je naší odpovědností, že patříme mezi nejhorší země na světě. Tu odpovědnost nese stále stejnou, na jaře i na podzim.“
Podle něj se mnoho věcí stalo dobře, ale spousta se jich stala špatně: „Komise může udělat užitečnou práci v tom, že se poučíme pro příští takové situace.“
Návrat dětí do škol je prioritou, zůstávají ale doma
I když se nejvíce řeší otevírání ochodů, především v předvánočním čase, tvrdí politici, že jejich absolutní prioritou je brzký návrat žáků a studentů do škol. Ministr Hamáček k výhledům a predikcím, kdy by k tomu mohlo dojít, uvedl následovné.
„S uvolňováním opatření to nemůžeme přehánět.”
Podle osobního názoru Hamáčka se děti vrátí do škol až se dostaneme na denní přírůstky nakažených v rozmezí 2 až 3 tisíců nových případů za den. Úkolem ministerstva zdravotnictví v tuto chvíli je dle jeho slov stanovit, při jakém čísle je možné děti do škol alespoň těch některých, vracet.
Miroslav Kalousek upozornil, že by měla vláda předložit data a varianty scénářů, při kterých by se děti do školních lavic postupně navrátily.
Při jakých číslech se budou školy otevírat není vláda schopna přednést,“ dodal.
Scénáře, podle kterých by se uvolňovala opatření, podle Kalouska chybí již od jara. Podle něj vládní činitelé stále hovoří o číslech, ale nikdo neví o jakých.
„Jak to, že tady není řada scénářů pro optimistický či méně optimistický scénář. To je abeceda,“ říká.
Fakt, že děti a studenti v Česku nechodí prezenčně do škol označil za obrovský problém i ministr Havlíček. Připomněl, že na postupech jejich návratu nyní pracují ministr Robert Plaga [za ANO] s novým ministrem zdravotnictvím Janem Blatným [za ANO].
„Ministr Plaga s ministrem Blatným na tom pracují, nejprve půjdou první a druhé třídy, pak končící ročníky. Ale netlačte nikoho do slibů,“ řekl Havlíček s tím, že nejde o byznys ani ekonomiku, ale epidemii.
Popřený podpis ministra Blatného
Diskutující se krátce vyjádřili i ke kauze nového ministra Blatného týkající se jeho popření podpisu pod petici, jež vyzývá k odstoupení z funkce premiéra Andreje Babiše [ANO]. Podle slov Havlíčka jde o marginální záležitost.
„Nikdo se nedovede dostat do situace, ve které se ocitl,“ řekl s tím, že byl pod tlakem a navíc není mediálně zdatný, například ve srovnání s Miroslavem Kalouskem.
Dle jeho slov je to člověk na správném místě a zaslouží si obdiv za to, že do toho šel.
„Nenachytávejme ho na drobnostech,“ vyzval.
Podstatně odlišný názor na to má Kalousek, který připomněl, že premiér Babiš hledal nového ministra zdravotnictví “na rychlo”. Navíc podmínka jít do Babišovy vlády, nebyla dle jeho slov příliš jednoduchá.
„Víme, že nebyl první, kdo tu nabídku od něj dostal,“ řekl.
Připomněl důležitou věc a to, že se Jan Blatný tím, že přijal nabídku stát se členem vlády, stal politikem a deklaroval tedy, že bude muset dělat politická rozhodnutí i jiná. Například o jaderné elektrárně v Dukovanech.
–VRN–
