Řecko v příštím roce vyčlení jen na nákupy armádní výzbroje pětinásobně více peněz než letos. Celkem plánuje utratit za výzbroj 2,5 miliardy eur [66 miliard Kč]. Celkové náklady na armádu bude mít ale více než dvojnásobné. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu, který schválil řecký parlament. Důvod jsou eskalující spory s Tureckem.
Jednokomorový řecký parlament nový rozpočet schválil v poměru 158 ku 148 hlasům. Prostředky určené armádě se podle něj v příštím roce zvýší o třetinu na 5,4 miliard eur [142 miliard Kč]. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ohlásil podstatné posílení armády už letos v září. Argumentoval častými spory s Tureckem ohledně průzkumu ložisek ropy ve Středozemním moři.
„Protože máme za souseda Turecko, a nikoli Dánsko,” odpověděl řecký premiér na otázku, proč je Řecko ke své armádě tak štědré.
Řecko sousednímu Turecku aktuálně vytýká, že se svými plavidly operuje v oblastech, které Řecko považuje za své výsostné vody. Ankara tvrdí, že má na průzkum nárok. Evropská unie minulý týden na summitu rozšířila sankce vůči Turecku a na sankční seznam zařadí další osoby spojené s kontroverzním průzkumem.
15 tisíc nových vojáků a nová technika
Premiér Mitsotakis uvedl, že řecká armáda by měla posílit o 15 000 vojáků a modernizovat techniku. Mezi velké řecké nákupy patří například kontrakt na pořízení 18 stíhaček Rafale, nákupy vrtulníků nebo čtyři námořní fregaty. Poslancům premiér řekl, že kontrakt na nákup francouzských stíhaček Rafale [na obrázku, pozn. red.] má být v Aténách podepsán už v nadcházejících dnech. Bojové letouny má Řecko získat v příštím roce. Jihoevropská země chce rovněž oživit svůj zbrojní průmysl a pořídit novou munici.
Řecko patří dlouhodobě k zemím, které mají v rámci Severoatlantické aliance nejvyšší armádní rozpočet. Ten se podstatně nesnížil ani v době táhlé finanční krize. V roce 2019 mělo Řecko armádní výdaje ve výši 2,3 procenta HDP. To bylo v NATO nejvíce po USA a Bulharsku. Desetimilionové Řecko podle údajů Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru [SIPRI] v roce 2019 dalo na armádu 5,5 miliardy dolarů [120 miliard Kč]. Stejně lidnaté Česko mělo ve stejném roce armádní rozpočet zhruba poloviční [2,9 USD].
Řecko a jeho finanční zdraví
Státní rozpočet v roce 2019 v Řecku skončil v primárním přebytku 8,25 mld. eur [4,3 % HDP]. Pozitivní byla také celková rozpočtová bilance s přebytkem 1,0 % HDP. V závěru roku 2019 bylo patrné zlepšení ekonomického klimatu. Letošní rozpočet byl původně konstruován tak, aby jeho výsledek odpovídal pravidlům fiskální konsolidace [primární přebytek 3,5% HDP]. A to i přes postupné snižování daňové zátěže zejména firem [z 24 % na 20 %] a nemovitého majetku. Pandemie covid-19 si však vynutila mimořádné státní výdaje a revizi naplánovaného rozpočtu.
První náznaky řeckého ekonomického oživení přišlo po finanční krizi v roce 2009 o pět let později. Avšak politická nestabilita, předčasné volby v roce 2015 a následné vleklé negociace s věřiteli o dalším úvěru, růstový potenciál znovu zastavily. Mírné oživení pak přišlo až v roce 2017 a pokračovalo i v letech následujících. Loni vzrostl řecký HDP o 1,9 procenta. Stálý problém Řecka je vysoká nezaměstnanost, která je nejvyšší v eurozóně. Nejhůře postihuje mladší věkové kategorie. Údaje o nezaměstnanosti za rok 2019: 15-24 let 34,7 %, 25-34 let 22,2 % a ženy 20,5 %.
–ČTK/RED–
