Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března deficitem ve výši 125,2 miliardy korun, jak uvedlo Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. To je meziročně více o 80,5 miliardy korun a meziměsíčně o 39,1 miliardy korun. Jde tak o další rekordní deficit rozpočtu. 

Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 123,9 miliardy korun. Podle MF ČR za historicky rekordním schodkem stojí pokračující restriktivní opatření omezující ekonomickou aktivitu a pokles daňových výnosů. To i kvůli sníženému zdanění práce, kapitálu či majetku. A pak také kvůli změně rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů.

Saldo státního rozpočtu za leden až březen [mld. Kč]

2016 2017 2018 2019 2020 2021
43,6 4,7 16,3 -9,2 -44,7 -125,2
-11,9 -4,6 -5,3 -6,2 -41,5 -123,9

[Zdroj: MF ČR]

Podle ekonomů je rychle rostoucí deficit rozpočtu velice znepokojující, zejména pak k úvahám ministryně financí Aleny Schillerové [za ANO, na obrázku, pozn. red.] o dalším navyšování celkového schodku státního rozpočtu za letošní rok.

„Dosavadní vývoj pokladního plnění státního rozpočtu z mého pohledu nedává důvod k jakýmkoli úvahám o dalším navyšování letošního schodku nad rámec 500 miliard korun. Tím spíše, když se pro druhou polovinu roku počítá s oživením ekonomiky a ukončováním vládních podpor,“ uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady [NRR] Eva Zamrazilová.

Loni skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na celý letošní rok je nově schválen schodek státního rozpočtu ve výši 500 miliard korun. Původně byl rozpočet schválen s deficitem 320 miliard korun.

„Státní rozpočet krvácí. […] Výsledek ke konci března podle nás neospravedlňuje požadavky na prohloubení plánovaného schodku. Pevně věříme, že druhá polovina roku již bude ve znamení mnohem lepší pandemické situace a rostoucí ekonomiky,“ okomentoval aktuální čísla hlavní ekonom Komerční banky [KB] Jan Vejmělek.

Příjmy státního rozpočtu

Celkové příjmy státního rozpočtu v březnu meziročně poklesly o deset procent [-37,6 mld. Kč]. Nejvíce pak daňové příjmy bez pojistného [-18,9 %, tj. -34,7 mld. Kč]. Nová úprava rozpočtového určení daní podle MF ČR pak přinesla do rozpočtů obcí a krajů navíc 6,3 miliardy korun.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci [-39,8 %, tj. -14,4 mld. Kč] se v meziročním srovnání promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021. To je hlavně snížení základu daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka.

„Inkaso nadále výrazně ovlivňuje kompenzační bonus s dopadem ve výši 7,7 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů,“ uvedlo MF ČR.

Inkaso daně z příjmů právnických osob [-1,2 mld. Kč], podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky [-0,8 mld. Kč], které bývá v březnu posíleno splatností první čtvrtletní zálohy a vyrovnáním daně pro část poplatníků, bylo ovlivněno posunem lhůt kvůli pandemii covidu. Zálohy na daň byly uhrazeny v obdobné výši jako v roce 2020.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny změnou zákonné úpravy. Dosavadní vývoj jejich inkasa [+2,3 %] zatím zaostává za tempem očekávaným novelizovaným rozpočtem o 1,7 p. b.

Inkaso daně z přidané hodnoty propadlo v březnu měsíčně o 11,5 % [-7,6 mld. Kč]. Čistě za měsíc březen bylo inkaso na úrovni veřejných rozpočtů meziročně vyšší o 2,1 mld. Kč, a to i přes faktický posun lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně za zdaňovací období únor 2021 do 15. dubna 2021. Inkaso spotřebních daní v březnu meziměsíčně propadlo o 19,7 procenta [-7,3 mld. Kč].

Deficit rozpočtu určují růsty běžných výdajů

Pro tempo růstu celkových výdajů ve výši 10,2 procenta [+42,9 mld. Kč] byl dle MF ČR určující vývoj běžných výdajů [+10,8 %; +43,0 mld. Kč]. Kapitálové výdaje meziročně klesly o 0,1 mld. Kč [-0,4 %].

„Realizace vládních priorit a podpora vyplácená kvůli epidemií koronaviru jsou hlavními důvody vysokého tempa růstu výdajů, přestože meziročně zpomalilo,“ upřesnilo MF ČR.

Na objemově nejvýznamnějších sociální dávkách [+12,4 mld. Kč] se tradičně nejvíce podílely výplaty důchodů [+8,8 mld. Kč], do jejichž výše se v roce 2021 promítá valorizace starobních důchodů o 5,8 procenta. Významný podíl na růstu výplat dávek nemocenského pojištění [+2,3 mld. Kč] zaujímá nemocenské [+1,7 mld. Kč] a ošetřovné [+0,5 mld. Kč]. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl rodičovský příspěvek [+0,5 mld. Kč] a podpory v nezaměstnanosti [+0,5 mld. Kč].

Běžné transfery podnikatelským subjektům [+23,5 mld. Kč] zvýšily náhrady mezd a pojistného v rámci programu Antivirus A, A Plus a B v celkovém objemu 11,5 miliardy korun. A dále pak programy:

  • COVID – Nájemné: 3,3 mld. Kč
  • COVID – Gastro – Uzavřené provozovny: 3,2 mld. Kč
  • COVID –Lyžařská střediska: 0,8 mld. Kč
  • COVID – Sport II.: 0,5 mld. Kč
  • COVID – Kultura: 0,4 mld. Kč
  • COVID – Podpora cestovního ruchu: 0,2 mld. Kč
  • COVID – Ubytování: 0,1 mld. Kč
  • Ošetřovné pro OSVČ: 0,4 mld. Kč

Na růst transferů měl vliv i převod prostředků na útlum a odkup dolů OKD, a.s. [1,4 mld. Kč]. A dále zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o dvě třetiny proti stavu k 1. lednu 2020 [meziročně +12,7 mld. Kč.]

A ještě investice: Kapitálové výdaje jsou počátkem roku tradičně nižší, tvrdí MF ČR, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. I přes nízké čerpání na úrovni 12,6 procenta rozpočtu je jejich objem z meziročního hlediska na podobné úrovni [-0,1 mld. Kč]. Pro rok 2021 byly investice státu naplánovány v rekordní výši 187,5 mld. Kč.

Nejen aktuální deficit rozpočtu, ale celkové hospodaření

Doplňme, že podle dnešních údajů České statistického úřadu [ČSÚ] saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve čtvrtém čtvrtletí 2020 schodku 141,6 miliardy korun. To je 9,4 procenta hrubého domácího produktu [HDP].

„Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 došlo opět k nárůstu deficitu vládních institucí, který dosáhl 141,6 miliardy korun a stal se tak nejhorším výsledkem za posledních deset let,“ potvrdila ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.

Podle ČSÚ příjmy sektoru vládních institucí loni dosáhly 41,8 procenta HDP, zatímco výdaje 51,2 procenta HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí vzrostla meziročně o 7,8 p. b. na 38,1 procenta HDP. Mezičtvrtletně vládní dluh v posledním loňském čtvrtletí klesl podle ČSÚ o 19,9 miliardy korun.

Největší podíl na poklesu mělo hospodaření ústředních vládních institucí. To skončilo loni v deficitu 360,9 miliardy korun, zatímco předloni to bylo 31,1 miliardy korun. Zároveň loni klesl přebytek hospodaření samospráv, a to o 23,1 miliardy na 14,5 miliardy korun. Hospodaření zdravotních pojišťoven se loni propadlo do schodku 1,6 miliardy korun. Veřejný dluh ke konci loňska stoupl meziročně o 413,1 miliardy na 2,15 bilionu korun. Z toho 93,4 procenta tvořily vydané státní dluhopisy. Jejich objem loni vzrostl o 416,1 miliardy korun.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here