Před covidem pracovalo v kultuře 209 tisíc lidí. Kolik teď se neví

125
v_kulture
Foto: Pixabay.com

V posledním předcovidovém roce pracovalo v ČR v kultuře 209 tisíc osob, z toho 80 tisíc podnikatelů. Kultura se podílela na celkové zaměstnanosti téměř čtyřmi procenty. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ].

V roce před covidem [2019] se v Česku věnovalo kulturním a tvůrčím povoláním 129 tisíc osob. V kulturních organizacích pak pracovalo dalších přibližně 80 tisíc osob, které vykonávaly jiné než kulturní či tvůrčí povolání. Z celkového počtu 209 tisíc osob jich bylo 103 tisíc zaměstnáno na plný pracovní úvazek. 25 tisíc pak na úvazek částečný či formou dohody. Zbylých 80 tisíc osob tvořili podnikatelé v kultuře a téměř tisíc osob pracovalo jako pomáhající rodinní příslušníci.

„Oblast kultury se v roce 2019 podílela na celkové zaměstnanosti přibližně čtyřmi procenty. Průměrná mzda v kultuře dosáhla v posledním předcovidovém roce 32,8 tisíce korun. Ve srovnání s průměrnou mzdou v celé ekonomice, která činila 34,1 tisíce korun, byla o 3,7 % nižší,“ říká Milan Dedera z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Do oblasti kultury spadají tradiční umělecká povolání, například hudebníci. Dále pak tvůrčí povolání jako designéři a architekti. Do statistik se započítávají také pracovníci v kulturních organizacích, kteří se věnují jiné než kulturní a tvůrčí činnosti, třeba účetní v divadle.

Jak si stála ekonomika české kultury

Celková výše finančních zdrojů vstupujících do oblasti kultury dosáhla v roce 2019 více než 274,7 miliardy korun. V porovnání s rokem předcházejícím to bylo o 1,9 miliardy korun [+0,7 %] více.

Jak je zřejmé z níže uvedené tabulky v šestileté časové řadě je patrná tendence mírného růstu podílu domácností a podniků [soukromých zdrojů] na financování kultury a současně stagnace podílu veřejných rozpočtů.

Podíl jednotlivých zdrojů na financování kultury v časové řadě [v %]
Původ zdroje 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Index 2019/14
Veřejné rozpočty 15,9 15,1 14,4 14,2 15,2 15,7 98,7
Domácnosti 20,2 19,8 20,6 19,7 19,0 20,9 103,5
Podniky 61,8 62,3 61,5 63,2 63,8 62,0 100,3
Neziskové instituce 1,1 1,6 2,6 2,2 1,0 0,7 63,6
Ostatní 1,0 1,2 0,9 0,7 1,0 0,7 70,0

[Zdroj: ČSÚ]

Zatímco v kulturním dědictví, uměleckém vzdělávání nebo činnostech správního charakteru jsou rozhodující veřejné rozpočty [s více než 60% podílem]. Tržně orientované oblasti jako například architektura a reklama jsou téměř výhradně financované z podnikových zdrojů. Na financování oblastí jako jsou audiovizuální média, tisk, ale i výtvarné umění se kromě podnikových zdrojů podílejí také přímé platby domácností. Což jsou například poplatky ze vstupného, koncesionářské poplatky, nákupy knih, časopisů nebo obrazů.

Soukromé zdroje v jednotlivých oblastech směřovaly hlavně do reklamy [79,8 mld. Kč], architektury [30,7 mld. Kč], médií [25,4 mld. Kč] a tisku [20 mld. Kč].

Rozdělení veřejných peněz v kultuře

Z veřejných rozpočtů v roce 2019 šlo na kulturu téměř 43,1 miliardy korun, tj. o 1,6 miliardy korun [+3,9 %] více než v roce předcházejícím. Tato částka představuje konsolidované provozní a investiční výdaje organizačních složek státu, územních samosprávných celků a státních mimorozpočtových fondů [fondu kultury a fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie] na bázi pokladního plnění.

Z celkových výdajů na kulturu z veřejných rozpočtů bylo 35,5 miliardy korun určeno na provozní účely a 7,6 miliardy korun na investice. Veřejné výdaje na provoz tak v porovnání s předešlým rokem vzrostly o 6,5 procenta, zatímco výdaje na investice o 7 procenta poklesly. Z pohledu úrovně veřejných zdrojů bylo nejvíce – jak provozních, tak investičních prostředků – vydáno na kulturu z obecních a městských rozpočtů [69,6 %]. A to hlavně do oblasti kulturního dědictví, interpretačního umění a uměleckého vzdělávání.

Celková finanční částka věnovaná kultuře v roce 2019 představovala téměř dvě procenta výdajů veřejných rozpočtů [v roce 2018 šlo o 2,1 %].

Výdaje domácností na kulturu

Výdaje domácností na kulturu se v roce 2019 v porovnání s rokem 2018 zvýšily o více než 10 procent a dosáhly téměř 57,4 miliardy korun. Jejich váha v celkových finančních zdrojích kultury je dlouhodobě stabilní. Výdaje domácností směřovaly do sféry médií a tisku [televize, rozhlas, kino, knihy a tisk atd.] a to ve výši 40,5 miliardy korun. Což představuje z celkových výdajů domácností na kulturu více než dvoutřetinový podíl. Méně prostředků domácnosti vydaly v oblasti kulturního dědictví, živé umělecké tvorby [interpretační a výtvarné umění] a uměleckého vzdělávání [15 mld. Kč].

„Výdaje domácností na kulturu mají nejčastěji podobu vstupného, nákupu občerstvení a upomínkových předmětů, řemeslných výrobků a koncesionářských poplatků. Dále mají podobu poplatků za služby, úhrad školného za umělecké vzdělání nebo úhrad nákupů zboží kulturní povahy [knihy, časopisy, obrazy, starožitnosti atd.],“ upřesňuje ČSÚ.

Podíl výdajů domácností na kulturu na celkových spotřebních výdajích domácností dosáhl ve sledovaném roce 2019 zhruba 2,2 procenta.

Průměrná mzda v kultuře

Průměrná hrubá měsíční mzda v kultuře v roce 2019 dosáhla 32 835 korun. V porovnání s předcházejícím rokem se zvýšila o více než 10,8 procenta [reálně jo 7,8 %]. Avšak ve srovnání s průměrnou mzdou v celé ekonomice [34 111 Kč] byla o 1 276 Kč [-3,7 %] nižší.

Celkově platí, že více než 80 procent zaměstnanců v sektoru kultury pracovalo v odvětvích s nižší než celostátní průměrnou mzdou. Podle ČSÚ se navíc rozevírají pomyslné nůžky znázorněné úrovní mezd v kultuře a v ekonomice jako celku. V pětiletém období mezi roky 2014 a 2019 rostla nominální průměrná mzda v kultuře pomaleji než celostátní průměrná mzda. Ročně rostla v průměru o 5,1 procenta v porovnání s 5,8 procenta.

„V tomto pětiletém období byla dynamika průměrné mzdy rychlejší než tempo růstu produktivity práce propočtené z hrubé přidané hodnoty (HPH) vytvořené v kultuře. V porovnání s minulým rokem se však v roce 2019 dynamika průměrné mzdy v kultuře za růstem HPH opozdila,“ konstatuje úřad.

Celkový rozsah pracovního zapojení v kulturních aktivitách v porovnání s rokem 2018 klesl přibližně o 5,5 tisíce zaměstnaných osob. V roce 2019 dosahoval výše 208,9 tis. osob. Jak si stojí současný stav po více než roce pandemie, kdy je kultura stále v omezení, se neví.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here