Ukrajina dál bojuje proti ruskému plynovodu Nord Stream 2

0
85
nord_stream
Foto: Pixabay.com

Poté, kdy minulý týden USA a Německo ohlásily dohodu o ruském plynovodu Nord Stream 2, Ukrajina požádala Evropskou komisi [EK] a německou vládu o konzultace. To kvůli sankcím a kompenzacím za jeho uvedení do provozu.

Ukrajina se odvolala na Asociační dohodou s EU o 2 135 stranách. Tato dohoda teoreticky poskytuje Ukrajině možnost zavést opatření proti zprovoznění plynovodu, nebo požadovat vyšší finanční kompenzace, než jí nabídly Washington a Berlín.

„Z právního a praktického hlediska je však nepravděpodobné, že by dohoda umožnila Ukrajině zastavit projekt plynovodu. Plynovod by totiž obešel trasu stávajícího plynovodu přes Ukrajinu,“ uvedl list Politico ve svém článku In Nord Stream 2 fight, Ukraine gives EU taste of its own bureaucracy.

Ukrajina nabízí českým firmám slibný, ale i rizikový trh

Také ale zdůraznil, že Ukrajina jako partnerská země, která má ambice se jednoho dne stát členem EU, konečně sebevědomě vystoupila a otevřeně požadovala, aby orgány EU respektovaly její práva a aby Německo, největší a nejsilnější člen Evropské unie, dodržovalo unijní dohody.

„To, že se Ukrajina odvolala na oficiální unijní dokument, učinilo tento krok ještě delikátnější,“ dodal list.

Ukrajina má smůlu, není Německo

Oficiální reakce na ukrajinský požadavek byla vlažná. Německá kancléřka Angela Merkelová slíbila, že bude ochraňovat zájem Ukrajiny, totiž aby zůstala transitní zemí plynovodu. EK zopakovala, že EU nechápe Nord Stream 2 jako kolektivní zájem – navzdory opačnému postoji Německa – a prohlásila, že je otevřena diskuzi se všemi partnery, včetně Ukrajiny.

Avšak neoficiální reakce byla přece jen vřelejší. Mnoho zejména evropských úředníků a diplomatů Kyjev za jeho krok ocenilo. Zvlášť, když v roce 2009 EU vytvořila program Východního partnerství, v němž se bývalé země Sovětského svazu, včetně Ukrajiny, Gruzie a Moldavska přibližují Evropě pomocí asociačních dohod a smluv o volném obchodu. A právě těchto dohod Ukrajina využila v oficiální nótě EK.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se v ní odvolal na článek 274 ve smlouvě z roku 2014, v níž se unie zavázala s Ukrajinou „konzultovat a koordinovat veškeré otázky rozvoje energetické infrastruktury.“ A dále, že „bude spolupracovat v záležitostech spojených s obchodem se zemním plynem, trvalým a bezpečným zásobováním.“ Podle článku 337 se pak podle Kuleby obě strany zavázaly budovat „efektivní mechanismy na ochranu proti potenciální energetické krizi v duchu solidarity.“

Co si myslí v Kyjevě

Ukrajina vidí celou situaci jednoduše. Požaduje, aby EU dodržovala svá vlastní pravidla a požadovala od svých členských zemí to samé jako od zemí kandidujících na členství. Dle ní Německo v případu plynovodu Nord Stream 2 zřejmě porušuje ustanovení Třetího energetického balíčku, který Ukrajina na tlak EU zapracovala do svého právního systému.

Nemůžete po Ukrajině chtít, aby se reformovala v souladu s těmito evropskými pravidly a hned ta pravidla porušila. To je absurdní, zvláště u tak významného projektu, jako je plynovod Nord Stream 2,“ uvedla bývalá poslankyně ukrajinského parlamentu a poradkyně a šéfa ukrajinské plynařské společnosti Naftogaz Světlana Zališčuková.

„Myslím, že máme k Asociační smlouvě rozdílný přístup,“ uvedla s tím, že jde o dvojstranný dokument, který byl ratifikován všemi 27 členskými zeměmi EU.

A také jde o peníze. Když už se Ukrajině nedaří zastavit spuštění plynovodu Nord Stream 2, její Naftogaz hledá cesty, jak nepřijít docela o tranzitní poplatky z proudícího ruského plynu do Evropy. I proto EK navrhuje, aby zajistila, že podmínkou u objednávek ruského plynu od unijních zemí bude, že dodávky budou směřovat přes ukrajinskou východní hranici. Tato strategie by mohla získat podporu unijních zemí, které považují Rusko za bezpečnostní riziko, zvláště pak Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska.

V praxi by to mělo vypadat tak, že by plyn transportovaný přes Ukrajinu, nebo tam skladovaný, patřil už evropským zákazníkům Gazpromu, nikoli Rusku.

Boj o plynovod OPAL

Ukrajinští diplomaté se při svých současných snahách odvolávají na rok 2017 a kauzu plynovodu OPAL. Ten je pozemním prodloužením plynovodu Nord Stream podél východní německé hranice. Tehdy však byla situace docela jiná. Ukrajina své námitky vyslovila velice vlažně, zatímco Polsko rozjelo proti rozhodnutí Německa dovolit Gazpromu zvýšit využití OPALu dlouhou soudní bitvu. A uspělo. Počátkem července se Evropský soud přiklonil v kauze na polskou stranu a odmítl německé námitky.

„Závěry soudu byly a jsou jednoznačně úžasné,“ říká nyní Zališčuková.

Upřesňuje, že Polsko postavilo svoji stížnost na faktu, že princip solidarity v rámci EU má v energetickém sektoru konkrétní význam. Jakkoli ho dle ní Německo dlouhodobě popírá.

„Evropský soud ale jasně řekl: Ne, ne hoši, to, co je v základních dokumentech EU, nejsou jen pouhá slova. A pokud princip solidarity existuje, musí být chápan ve své podstatě. To znamená, že infrastruktury a kapacity, které v EU existují, nemohou být přesměrovány či zrušeny,“ tvrdí poradkyně.

Ukrajina má pravdu, zní z EK

Trvat na svém pro Ukrajinu znamená neakceptovat americko-německou dohodu o Nord Stream 2. Ta jí dle jejích představitelů nenabízí dostatečné finanční a bezpečnostní záruky. A nemyslí si to jen Ukrajina.

„Ukrajina má absolutní pravdu,“ uvedl jeden z unijních činitelů s dovětkem, že unie ve vztahu k Ukrajině více bere, než dává.

Ukrajina prodá největší těžební firmu titanu a zirkonia v Evropě

„Divím se, že tohoto článku Ukrajina nevyužila již dříve,“ uvedl jiný činitel EU, podle kterého je reakce Kyjeva docela oprávněná.

„Myslím, že se Ukrajinci drželi dost na uzdě, když si pokládali nejpřirozenější otázku, kdo jsou naši přátelé,“ dodal.

Podle zástupců Ukrajiny Západ podcenil bezpečnostní riziko, kterému Ukrajina bude čelit, až bude zprovozněn Nord Stream 2. Rusko dle jejich názoru již nebude muset brát ohledy na existující plynovod, kterým proudil plyn přes Ukrajinu do Evropy. Právě tyto ohledy měly být největší překážka pro ruského prezidenta Vladimira Putina v silnějších vojenských útocích na Ukrajinu.

Avšak to, jak píše Politico, nikoho nezajímá. Německo vnímá Nord Stream 2 jako zásadní komerční projekt, který pomůže snížit náklady na energie. A i když americký prezident Joe Biden plynovodu oponoval, o sankcích proti němu neřekl už ani slovo. Naopak hovořil o důležitosti obnovení vztahů s Německem, které utrpěly za bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Důvod? Bidenovi poradci vnímají úzké vztahy s Německem jako nezbytné pro rozvoj spojenectví Západu proti Číně, kterou považují za větší hrozbu než Rusko.

Chystá se ukrajinsko-americká schůzka

Je otázka, jaký bude budoucí vývoj ve věci kontroverzního plynovodu. Poté, kdy se Ukrajina ohradila proti „schválení plynovodu“ ze strany Německa a USA, Bidenova administrativa přece jen oznámila, že 30. srpna dojde k dlouho slibované schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymirem Zelenskym. Co z ní vzejde, nikdo neví.

Nad projektem Nord Stream 2 se znovu stahují černá mračna

Problém je i to, že ukrajinský prezident má svou historii spojenou s Donaldem Trumpem. Ten ho totiž tlačil do vyšetření aktivity syna současného amerického prezidenta do obchodů s plynem na Ukrajině. Existuje dokonce nahrávka jejich telefonního rozhovoru, v níž Trump rozvíjí různé teorie, jimž Zelenskyj pokyvuje.

Do hry vstupuje i NATO. Jeho komuniké z minulého měsíce uznalo požadavek Ukrajiny a Gruzie na připojení k alianci. Byť v něm ale uvedlo, aby Ukrajina zapracovala proti korupci.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here