Pfizer vydělává miliardy, jeho vakcíny se ale „lijí do záchodu“

446
Pfizer
Foto: EMA

Americká farmaceutická společnost Pfizer v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšila tržby o 77 procent na 25,66 miliardy dolarů [cca 600 mld. Kč]. Její čistý zisk vzrostl o 61 procent na 7,86 miliardy dolarů [cca 184 mld. Kč].

Firma ve své zprávě uvedla, že za rostoucími příjmy stojí hlavně prodej vakcín proti covidu-19. Prodej těchto vakcín přitom příjmy Pfizeru zvedá v posledních dvou letech o vyšší desítky procent pravidelně. V loňském druhém čtvrtletí výrobci čistý zisk stoupl zhruba o 60 procent na bezmála 5,6 miliardy dolarů [cca 131 mld. Kč].

Za vakcíny proti covidu v prvním čtvrtletí společnost inkasovala 13 miliard dolarů [cca 328 mld. Kč]. Za antivirový přípravek na léčbu covidu zvaný Paxlovid pak 1,5 miliardy dolarů [cca 35 mld. Kč]. Paxlovid je v zemích EU první podmínečně schválený lék na léčbu covidu-19 užívaný ústy. Evropská agentura pro léčivé přípravky [EMA] ho Evropské komisi ke schválení doporučila koncem letošního ledna.

Společnost Pfizer patří k největším dodavatelům vakcín ve Spojených státech a v zemích Evropské unie. Loni v polovině roku EK schválila smlouvu na nákup až 1,8 miliardy dávek vakcíny proti covidu-19 právě od firem Pfizer/BioNTech. Naopak neprodloužila smlouvu na dodávky vakcín od britsko-švédské společnosti AstraZeneca. Nový kontrakt má podle představ komise umožnit v příštích dvou letech přeočkování a posílení imunity všech 450 milionů obyvatel unijních zemí. Do té doby EK u Pfizer/BioNTech objednala více než 600 milionů dávek vakcín.

Vakcíny Pfizer a BioNTech nenacházejí uplatnění

Mnohé evropské státy kvůli nezájmu o další očkování proti covidu-19 pro dodávané vakcíny nenacházejí uplatnění. Například Polsko letos v dubnu uvedlo, že přestane dočasně přebírat závozy vakcín proti covidu-19 sjednaných společnou unijní dohodou. A odmítá za ně i platit. Právní spor je podle polské ministra zdravotnictví Adama Niedzielskieho nevyhnutelný. Hodnota kontraktu o dodání vakcín do Polska do konce příštího roku obnáší šest miliard zlotých [zhruba 31,5 miliardy korun]. Z toho více než dvě miliardy zlotých připadají na letošní rok. Stěžejní fakt je, že kontrakty jsou uzavřené prostřednictvím EK.

A stovky tisíc vakcín proti covidu nenachází své adresáty ani v České republice. Většina z nich je přitom i u nás od Pfizer/BioNTech. Skutečnost, že na vakcínách proti covidu Česko tratí miliardy korun potvrdil v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Jakkoli zdůraznil, že vakcíny EK objednávala v době jejich nedostatku a v momentě, kdy v Evropě šíření koronaviru sílilo.

Ukrajinu napadl blázen. Musíme pomoci, říká ministr Válek

Problémy mají i jiné země, a nejen s vakcínami společnosti Pfizer/BioNTech. Francouzská média nedávno upozornila na 218 tisíc vyhozených dávek vakcín proti covidu od firmy AstraZeneca. Podle nich to není vůbec ojedinělý případ. Do konce letošního března v bohatších státech vypršela lhůta pro použití přibližně 240 milionům covidových vakcín. Z tohoto objemu jich 73 procent připadá na látky společností Pfizer/BioNTech, kterými se v Evropě očkuje nejvíce. Zhruba 18 procent prošlých vakcín pochází od firmy AstraZeneca.

Podle britské společnosti Airfinity je zmiňovaný počet prošlých vakcín podhodnocený. Počty znehodnocených vakcín kvůli prošlé expiraci navíc rostou i v rozvojových a chudých zemích. Do nich totiž bohaté státy směřují vakcíny, pro které již nemají u svých občanů využití. Často pak jen několik týdnů před koncem doby použití.

Příkladem jsou nedávno darované vakcíny AstraZeneca do Nigérie v objemu 2,6 milionu dávek. Z nich 500 tisíc dávek pocházelo z Francie. Těmto vakcínám v době jejich doručení do Nigérie zbývaly čtyři až sedm týdnů trvanlivosti. Jejich kontrola nigerijskými úřady trvala v průměru 20 dní. Podle dokumentů, které měli k dispozici novináři z Le Monde, zdravotníci stihli podat jen 1,53 milionu dávek. Zbytek tamní úřady vyhodily. Takový scénář není ojedinělý.

Problém tkví i v krátké době spotřeby vakcín

Podle pozorovatelů spočívá překážka v použitelnosti vakcín v jejich extrémně krátké době trvanlivosti. Ta se pohybuje mezi šesti až 24 měsíci. Výrobci proticovidových vakcín přitom byli již lékovými regulátory vyzvání k podání žádosti o prodloužení data spotřeby.

Z prvních čtyř výrobců [Pfizer/BioNTech, AstraZeneca, Moderna, J&J], kterým lékový regulátor povolil uvést vakcíny na evropský trh, se tímto doporučením neřídila společnost AstraZeneca. Britsko-švédský výrobce dosud ani nepodal žádost o prodloužení trvanlivosti své vakcíny. Zástupci společnosti pouze uvedli, že jde o „komplexní proces“. Její produkt tak zůstává na počátečních šesti měsících trvanlivosti.

Vyhazují se miliony vakcín, delší expirace je problém

Pfizer prodloužil dobu trvanlivosti o tři měsíce, Moderna o dva a Johnson & Johnson dokonce o sedm měsíců. Podle Enriky Altieriové, která do června 2020 vedla v EMA oddělení výzkumu a vývoje léčivých přípravků, je třeba se ptát, nakolik uvedené doby trvanlivosti odpovídají realitě. Italská odbornice na farmaceutický průmysl se totiž domnívá, že společnosti se obecně snaží o co nejkratší datum spotřeby. Jednak kvůli dlouhému vývoji léku, ale také z komerčních důvodů.

Už i Pfizer očekává pokles zisku

Skutečnost, že se statisíce až miliony vakcín proti covidu-19 vyhazují, a státy o ně nejeví zájem, si uvědomují už i samotní výrobci. Pfizer tak aktuálně odhadl celoroční tržby z prodeje vakcín na 32 miliard dolarů [cca 750 mld. Kč], z prodeje paxlovidu pak až na 22 miliard dolarů [cca 516 mld. Kč]. Což je pro antivirový lék nemalý skok.

A není se co divit. Na konci minulého měsíce již Dánsko vůbec jako první země oznámila, že od poloviny května končí s plošným očkováním proti covidu. Dvě dávky očkování v zemi dostalo 89 procent osob starších 12 let. A slušně proočkovaní jsou i děti od pěti do 11 let. Covidem ohroženým skupinám nicméně vakcinaci vedení země nadále doporučuje.

Pfizer podražil vakcínu o 4 eura, Moderna zhruba o 2,5 eura

I přes predikce nižšího zisku pro letošní rok aktuální výsledky společnosti Pfizer překonaly očekávání. Zisk na akcii bez zahrnutí mimořádných položek v prvním čtvrtletí vzrostl na 1,62 dolaru z 0,95 USD před rokem. Analytici odhadovali zisk na akcii ve výši 1,49 dolaru.

„Výsledky naší společnosti za první čtvrtletí mě naplňují hrdostí. A to jak z finančního hlediska, tak z hlediska, že ve světě jsme „silou dobra´,“ uvedl generální ředitel Pfizeru Albert Bourla.

Zajímavé je pak jeho vyjádření k politice firmy ve vztahu jejích dodávek léků a vakcín do Ruska, ze kterého odchází kvůli válce na Ukrajině mnoho nejen amerických firem. Pfizer se z Ruska dle jeho slov nestáhne. To, co ale vydělá, věnuje na humanitární pomoc Ukrajině.

–DNA/ČTK–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here