Ekonomické problémy podnítí sociální napětí v EU i USA

0
439
socialni_napeti
Ilustrační foto: Pixabay.com

Ekonomické dopady války na Ukrajině se naplno projeví v druhé polovině letoška a přetrvají v dalších letech. Kvůli zdražování sílí i politická rizika a prohlubuje se sociální napětí v zemích Evropské unie, ale i Spojených státech.

Vyplývá to z aktuální analýzy mezinárodní pojišťovny Coface. Ta uvádí, že politická rizika, která se na globální úrovni výrazně zvýšila již kvůli pandemii covidu-19, nyní umocnil prudký růst cen potravin a energií.

„Žádný region nebude skutečně ušetřen ekonomických dopadů této války. […] Svět se změnil a nic už nebude jako dřív,“ charakterizuje situaci generální ředitel pojišťovny pro Českou republiku a Slovensko Ján Čarný.

Upozornil na význam bojujících stran – Ukrajiny, Ruska a Běloruska – v produkci mnoha základních komodit. Konkrétně jde o oblast energií, ropy, průmyslových kovů a potravin. Přerušení jejich dodávek vedlo k prudkému nárůstu cen, které i přes nedávný pokles některých z nich zůstávají na velmi vysokých úrovních.

„Jinými slovy, jizvy budou pravděpodobně hluboké, a kromě lidských obětí ekonomické důsledky pocítíme ještě několik let po skončení této války na evropské půdě,“ říká Čarný.

Omezení spotřeby domácností a investic podniků

Analýza predikuje další posilování inflačních tlaků. To povede k poklesu reálných mezd domácností a v konečném důsledku jejich spotřeby. Situace tlačí na firmy z hlediska zvýšených nákladů na produkci, ale i financování. Firmy a podniky tak přistoupí k omezení svých investic.

„Zatímco v různých částech světa se tato vlna projeví různě a v různou dobu, země střední a východní Evropy již nyní pociťují důsledky války. Závislost zahraničního obchodu na Rusku je obzvláště vysoká u pobaltských zemí. Například celkový vývoz a dovoz s Ruskem představoval loni 15,1 procenta litevského HDP,“ vysvětluje Čarný.

Růst hrubého domácího produktu podle regionů v procentech

[Zdroj: IMF, Coface]

Upozorňuje i na to, že země, které jsou Rusku nejblíže, se nyní potýkají s dvoucifernou inflací. Jsou to Moldavsko, Estonsko, Litva, Česko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Podle odborné analýzy jsou po středoevropských a východoevropských zemích ponejvíce ohroženy ekonomiky západoevropských států, to kvůli jejich vysoké závislosti na ruských fosilních palivech.

Dopady na USA a sociální napětí jako další riziko

Válka na Ukrajině se významně promítne také do kondice americké ekonomiky. Čarný upozorňuje na to, že tamější centrální banka již začala se zvyšováním základních úrokových sazeb a snižuje svou bilanční sumu. Což masivně dopadne i do zbytku světa.

„Stejně jako při každém výrazném zpřísnění měnové politiky ze strany FED bude muset většina rozvíjejících se trhů skutečně následovat jeho příkladu. To proto, aby se vyhnula odlivu kapitálu a znehodnocení měny. Platí to zejména pro ty země, které mají velké deficity běžného účtu, případně vysoký krátkodobý zahraniční dluh,“ stojí v analýze.

Americkou ekonomiku negativně ovlivňují i přetrvávající lockdowny v Číně kvůli opětovnému šíření koronaviru. A zejména pak politice tamější vlády, která zastává nulovou toleranci k nakaženým a ohniskám výskytu nákaz. To znovu jen podněcuje inflační tlaky a způsobuje výpadky dodavatelských řetězců.

Závěrem analýza zmiňuje riziko sociálního napětí: „Tato otázka bude nadále aktuálnější než kdykoli předtím. Potíže se zásobováním a prudký růst cen potravin ho pravděpodobně ještě více podnítí.“

DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here