Evropa říká ne otrocké práci v Číně zákazem dovozu

Evropská komise ve středu [14.9.] zveřejnila dlouho očekávaný plán zákazu dovozu výrobků vzniklých v prostředí nucených prací. Opatření míří hlavně proti Číně, evropští protičínští jestřábi ale požadují ještě přísnější sankce.

Členové Evropského parlamentu se dali slyšet, že si přejí, aby opatření mělo formu výslovného zákazu dovozu. A znělo podobně, jako zákaz prosadily Spojené státy. Poslanec Evropského parlamentu za Zelené Reinhard Bütikofer, jenž je člen výboru pro mezinárodní obchod, uvedl, že zákaz je příliš mírný.

„Není mírný jenom proto, že se pokouší přenést zátěž rozhodování na členské státy, zatímco si Komise myje nevinné ruce, ale také proto, že dokonce ani nezmiňuje státem organizované nucené práce,“ uvedl Bütikofer s tím, že zákaz je mnohem mírnější, než jaký přijaly Spojené státy.

EU zvažuje otevření druhé fronty. Tentokrát proti Číně

Další problém v zákazu spočívá podle kritiků v tom, že odpovědnost za jeho dodržování přenáší EK na jednotlivé členské státy. Dopady proto nebudou tak přísné, jak si někteří z politiků přejí.

„Donucovací úsilí musí být v rámci Unie jednotné. Pokud je donucování v některých zemích EU méně důrazné, vzniknou slabá místa, která mohou ohrozit veřejný zájem a vytvářet nerovné obchodní podmínky,“ stojí proto v návrhu EK.

Rozhodující přitom bude postoj Německa a Francie, jejichž hospodářství je na dovozu čínského zboží nejvíce závislé. Německo se k záležitost již vyjádřilo prostřednictvím svého ministra hospodářství Roberta Habecka.

„Naivita vůči Číně je pryč. Dovolím si tvrdit, že to platí také u německé vlády a Německa. Už nebude platit, že budeme obchodovat nehledě na situaci, nehledě na humanitární a sociální standardy,“ uvedl po jednání [15.9.] skupiny vyspělých zemí G7 ministr Habeck.

Na návrhu zákazu dovozu EK pracovala rok

Oznámení o zákazu přišlo zhruba rok od slibu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, který dala ve svém projevu o stavu Evropské unie.

„Dnes jsme realizovali návrh, který v projevu zazněl. Zakážeme dovoz produktů nucených prací na unijní trh,“ uvedl po středečním oznámení zákazu unijní šéf obchodu Valdis Dombrovskis s tím, že jde o „podstatný krok vpřed“.

Návrh se objevuje v souvislosti se vzrůstajícími obavami ze zpráv, že Čína využívá nucené práce a muslimské ujgurské menšiny přesouvá do táborů nucených prací. V prohlášení Spojených národů se uvádí, že pekingské praktiky jsou zločinem proti lidskosti. Čína obvinění nadále odmítá s tím, že jde o opatření proti radikalizaci muslimských teroristů.

Byť to bruselští úředníci neříkají nahlas a trvají na tvrzení, že zákaz nikoho nediskriminuje, panuje mezi unijními zákonodárci přesvědčení, že se týká především Číny. Ostatně, když von der Leyenová přišla s tímto návrhem poprvé prohlásila, že jde o upevnění vztahů s indo-pacifickým regionem a o konkurenci mezinárodním čínským investicím.

Unie vytáhla proti Číně. Otázka je, zda ale nevytáhla pozdě

US Bureau of International Labour Affairs odhaduje, že v čínských táborech nucených prací pobývá na 100 000 Ujgurů a příslušníků jiných menšin. Vězňové v nich vyrábějí kečup, oblečení a polysilikon. To je surovina pro výrobu solárních panelů.

V Číně otrockou práci popírají

Když EU loni sankcionovala čtyři čínské činitele angažující se v táborech nucených prací, pekingská vláda okamžitě podnikla odvetná opatření vůči unijním činitelům.

Později, když Evropský parlament v červnu schválil předběžnou zprávu o zákazu nucených prací, která se jasně týkala Číny, čínský ministr zahraničí obvinil právníky „ze zjevné lži“.

Čína pořádá minuty nenávisti proti H&M, Nike i dalším firmám

Čínský státní list The Global Times uveřejnil článek, v němž uvádí, že chystaný návrh vykazuje „rasovou diskriminaci“ a citoval ekonoma IPG China, že to jen dále zvýší životní náklady Evropanů.

Čínská obchodní komora při EU tvrdí, že není přesvědčena o tom, že by opatření nebylo „nediskriminační“. Čínským obchodníkům radí, aby se na opatření připravili. Zároveň je varuje, že v centru pozornosti bude hlavně zboží ze Sin-jiangské oblasti.

Co obsahuje zákaz dovozu výrobků

Nabízí se tak otázka, jak bude zákaz dovozu výrobků vyprodukovaných z nucených prací vypadat. Bruselský list Politico je se znalostí návrhu Evropské komise shrnul do pěti bodů v článku 5 things to know about EU plan to ban imports made with forced labor. Za FinTag.cz dodejme, že zákaz spolupráce s firmami využívajících otrockou práci již řeší evropská směrnice o náležité péči [Corporate Sustainability Due Diligence Directive – CSDDD].

Firmy k udržitelnosti nebude nikdo nutit, ale bez ní se neobejdou

Podle listu si země EU nejprve definují pojem nucených prací a využijí buď své celní orgány anebo určí orgán, který zákaz implementuje. EK se pokusí koordinovat činnost jednotlivých úřadů a definovat takzvaný Union Forced Labout Product Network. Čímž nabídne nezávazný návod pro rozhodování založený na databázi informací o podmínkách.

• Nevládní organizace, občané, firmy nebo jiné organizace sestaví seznam potenciálně problémových produktů a zveřejní je „během 30 pracovních dní“. Komise pak sestaví seznam „potenciálně rizikových výrobků“ pro dovozce a jejich zákazníky.
• Kompetentní orgány dokáží, zda je výrobek výsledkem nucených prací. A to 30 pracovních dní od okamžiku, kdy informaci od příslušné firmy obdrží. Pokud se to potvrdí, úřady poskytnou firmě „náležitý čas“, aby výrobek odmítla. Obchodníci pak zboží zničí, znehodnotí nebo jinak odstraní, nikoliv však reexportují.
• Pokud firmy rozhodnutí napadnou, odvolají se během 15 dní. Anebo se odvolají během pěti pracovních dní v případě zboží podléhajícího zkáze, zvířat a plodin.
• Pokud firma dokáže, že nejde o zboží vyrobené v táborech nucených prací, úřady ho uvolní. To během čtyř pracovních dní, pokud půjde o běžné zboží. Když půjde o zboží podléhající zkáze, pak ho uvolní do dvou dnů.

Co zákaz nepostihne a kde jsou jeho slabá místa

Je zajímavé, že návrh nezahrnuje služby poskytované pod nátlakem. Tedy nucenou prostituci, žebrotu, domácí práce a pohostinství. Poslankyně Evropského parlamentu [EP] za Zelené Saskia Bricmontová dále požaduje, aby se zákaz rovněž týkal nejhorších forem dětské práce.

Další problém se týká jednotné podoby konečného návrhu. Podle zástupců EK se obtížně prosadí ve všech 27 zemích EU stejná pravidla. Existuje nebezpečí, že vývozci [z dotčených zemí] vyrazí na obhlídky možností, aby zjistili, do kterých unijních zemí lze „zakázané“ zboží vyvézt.

Jeden z unijních diplomatů uvedl, že národní vlády znepokojuje možnost, že by se evropské firmy zcela z regionu stáhly, pokud by tam byly nucené práce běžné. Obávaly by se porušování předpisů a nadměrné administrativní zátěže. Zvláště pak menší firmy.

„Zkrátka: dobrá myšlenka, ale jak ji uvést do praxe, aniž by poškodila evropské firmy. A to zvláště malé a střední velkou zátěží administrativy?“ poukázal diplomat.

Existuje i možnost, že by jiné země napadly opatření u Světové obchodní organizace [WTO], byť tam má Brusel šanci na výhru. Jeho text totiž uvádí, že by zákaz byl „věcí veřejného morálního zájmu.“ Pojem veřejná morálka použil Brusel dříve, aby vyhrál u WTO některé spory. Například v situaci, kdy EU zakázala dovoz kanadských výrobků z tuleňů.

Otrocká práce není jen v Číně, ale po celém světě

Podle zprávy Mezinárodní organizace práce [ILO] zveřejněné v pondělí pracuje na celém světě v režimu nucených prací asi 28 milionů lidí, včetně více než tří milionů dětí. To značí, že na každých tisíc lidí více než tři pracují v režimu nucených prací. Zpráva uvádí, že to může být jen špička ledovce.

Nucené práce se provozují v každém obydleném světadílu a většinou v soukromém sektoru. Jenom 14 procent lidí podléhajících nuceným pracím zaměstnávají podle ILO vlády.

Služby, výroba, stavebnictví, zemědělství a práce v domácnosti jsou hlavními oblastmi, kde je moderní otroctví běžné. Přes polovina lidí pracujících za těchto podmínek – více než 15 milionů lidí – je zaměstnáno v asijsko-tichomořské oblasti. Nejvyšší podíl otrocké práce na počet obyvatel je na Středním východě. Tam činí více než pět osob na 1 000 zaměstnanců.

Michal Achremenko