Němci řeší buď továrnu na čipy, nebo Green Deal

3761
cipy
Návrh chystané továrny Intelu na výrobu čipů v Magdeburku / Vizualizace: Intel

Americký výrobce polovodičů, firma Intel, bude investovat v Magdeburku 17 miliard dolarů [cca 427 mld. Kč]. Výsledkem investice bude již v roce 2027 továrna na čipy. Problém ale je, kde pro ni vzít energii.

Intel zatím plánuje v Magdeburku zaměstnat 3 000 lidí, jejich počet by se ale mohl zvýšit až na 20 000. Úměrně tomuto případnému rozšíření však vzroste rovněž spotřeba elektřiny.

„Až začne továrna pracovat, bude potřebovat tolik elektřiny, jako město s 240 000 obyvateli,“ uvedl pro bruselský list Politico bývalý starosta Magdeburku Lutz Trümper.

USA chtějí znovu získat dominanci na trhu s mikročipy

O americkou investici se zasloužil právě Trümper, který smlouvu s Intelem podepsal v roce 2022. O tři měsíce později z funkce odešel. Jeho odhad o spotřebě elektřiny továrny ale i tak místní operátor rozvodu vysokého napětí potvrdil.

„Skutečná spotřeba energie továrny pracující na plnou kapacitu by mohla dosáhnout trojnásobné spotřeby Magdeburku,“ varovala předsedkyně městské pobočky strany Zelených Madeleine Linkeová s tím, že ona a ostatní členové městské rady se to dozvěděli od bývalého starosty.

Otázka zní: Čipy nebo energie? A případně jaké?

Město Magdeburk nyní zvažuje přínosy továrny a zajištění potřebné energie. Na jedné straně stojí tisíce nových pracovních míst v regionu s nadprůměrnou nezaměstnaností, na straně druhé se řeší otázka, kde město vezme tolik energie. A zejména pak z jakého zdroje ji získá. To vše v situaci, kdy se dostupnost energií stala výsostným tématem i v Německu. V obytných domech lidé snižují teplotu vytápění a v některých městech se v důsledku zvyšování cen energií zavírají bazény a sauny.

Vláda jedná neprofesionálně, připustil poradce Síkely

Intel sice slíbil, že ve své továrně využije pouze energii z obnovitelných zdrojů, to ale vypadá pravděpodobně až od roku 2030. Do té doby musí Německo vyvinout nové zdroje energie. Odstaví totiž tři zbývající jaderné elektrárny. Němci pracují i na snížení závislosti země na produkci plynových elektráren. Tedy i na dovozech zemního plynu z Ruska.

Loni se v Magdeburku prodalo 1 500 gigawatthodin [GWh] elektřiny, 1 400 GWh z produkce plynových elektráren a 500 GWh z tepláren. Což podle odborníků ale nestačí.

„Je třeba mít na paměti, že čím komplikovanější polovodiče budou, tím víc energie se na jejich výrobu spotřebuje,“ upozornila Julia Hessová z Nadace Neue Verantwortung.

Američané slibují další peníze

Společnost Intel uvedla, že je předčasné odhadovat spotřebu továrny. Podle ní je v aktuální fázi vypočítávání spotřeby Magdeburku a fabriky „zavádějící či hodně nepřesné“.

„Jakmile budou o továrně k dispozici věrohodné údaje, ihned je veřejnosti poskytneme,“ uvedli zástupci Intelu.

Zdůraznili, že mimo investice do továrny vydají další peníze na podporu veřejných projektů.

„Projekt tohoto rozměru, kdy společnost v jediném regionu investuje 17 miliard dolarů plus další peníze na prospěšné projekty v tak krátké době, jsme v Německu ještě neviděli,“ vyzdvihl Trümper.

Lenovo nově vyrábí počítače v Maďarsku, kousek od Budapešti

Podle něj je navíc americká investice odpovědí na volání politiků po výrobě polovodičů na území Evropské unie. A cení se zejména poté, kdy pandemie odhalila problematickou závislost Evropy na jejich dovozu ze třetích zemí. Dnes o to více kvůli čínskému vojenskému tlaku na Tchaj-wan, který patří k hlavním dodavatelům čipů do Evropy.

–AM–

4 KOMENTÁŘE

  1. Víte, co je vypovídající hodnotou článku? Tou jsou celkové důsledky agresívní zelené politiky. Tedy, že Čína, která je pod ekonomickým a politickým tlakem, ochranu životního prostředí bere jen do nezbytné míry, protože v řadě měst se už nedá dýchat (jak v době páry v Londýně) a jejím obyvatelům to jedno není. V USA, tam je to obojaké, ale v konečném důsledku tu ochranu vezmou také jen do nezbytné míry. Aby jim zbyly peníze na imperiální zájmy ve světě, které nakonec Čína a Rusko mají též. Takže v článku popisovaná snaha přitáhnout výrobu, která kromě zaměstnanosti má i strategický význam a do které se ještě navíc nalejí dnes mizející veřejné peníze občanů, může přijít nazmar. Ovšem ten zmar ne jako nový celosvětový jev, ale zmar jen v Evropě. Protože i VW vyhrožuje odstěhováním výroby. Kdybyste někomu toto jako budoucnost vyprávěli před třiceti lety, řekli by vám, že jste snad hlavou upadli na obrubník, že si takové fantasmagorie vymýšlíte. Takže se těm, kteří dnes fňukají, jak drahé energie mají, a snaží se všechny nesmyslně přesvědčit, že to nemohou zaplatit (no tak musí topit jen v jedné místnosti a pořádně se obléci), tak těmto lidem se snadno může stát, že možná budou muset k té zimě i hubnout (je faktem, že některým to zpočátku naopak přijde k duhu), protože práci nebudou mít žádnou. A pak se teplejšího oblečení, které se stane standardem, nenají! Takže moje otázka je: „Vyplatí se sledovat politiku, ekonomiku místo přihlouplých seriálů v TV a včas rozeznávat politické písně ve stylu, když ptáčka lapají, pěknou a bezproblémovou budoucnost mu zpívají? A podle toho volit?“ Mně trochu jo, protože levnější energie jsem si jen na čas už v loni zafixoval. Ale stejně je mně to houby platné, když pak nebude ani pro podniky. To stejně postihne všechny. V cenách všeho i mne. Ne Putin, ne válka na Ukrajině, to evropská politika zavinila nedostek levné energie. To, co se na východě děje, to situaci jen zhoršilo. Ale možná je to i dobře. Jinak by si té devastace energetického hospodářství lidé dodnes ani nevšimli.

      • Jen je třeba podle toho volit. A to je dnes – vylučovací metodou z parlamentních stran jedině SPD, i když z její personální politiky nejsem nadšen.
        Všichni ostatní green deal víceméně podporují – někdo dokonce hodně – Piráti a TOP09

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here