Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v listopadu zpomalilo na deset procent z říjnové hodnoty 10,4 procenta. Jde o první pokles tempa růstu inflace v Německu za několik posledních měsíců.
Předběžné údaje o inflaci v Německu včera [29.11.] zveřejnil spolkový statistický úřad Destatis. Podle něj za vysokou inflací stojí zejména ceny energií, které v listopadu meziročně stouply o 38,4 procenta. V říjnu energie meziročně zdražily o 43 procent. Výrazně zdražují také potraviny, jejichž ceny se meziročně zvýšily o 21 procent, v říjnu to bylo o 20,3 procenta.
„Inflaci nyní mírně zpomalila stabilizace cen energií na vysokých úrovních. Důvod k oslavám to ale není. Nic nenasvědčuje návratu k cenové stabilitě v souladu s dvouprocentním inflačním cílem Evropské centrální banky,“ komentuje aktuální výsledky ekonom Friedrich Heinemann z německého institutu ZEW.
Problém podle něj je, že inflace již dávno prostoupila všemi položkami spotřebního koše a zasahuje do cen zboží a služeb.
Na celý letošní rok očekává německá vláda inflaci na osmi procentech a na rok příští počítá se jejím zpomalením na sedm procent. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie meziroční míra inflace v Německu v listopadu dosáhla 11,3 procenta. To značí proti říjnové hodnotě pokles o 0,3 procentního bodu.
Inflace v Německu snižuje reálné mzdy 4. čtvrtletí
Reálné mzdy v Německu klesají kvůli rostoucí inflaci již čtvrté čtvrtletí za sebou. Destatis uvedl, že kvůli vysoké inflaci se zaměstnanci v Německu musejí smířit s reálným poklesem výdělků. Ty v letošním druhém čtvrtletí meziročně klesly o 4,4 procenta, v prvním o 1,8 procenta a ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 1,4 procenta.
„I když současné mzdové dohody plně nekompenzují velmi vysokou inflaci, zvyšují tlak na náklady firem a nedovolují, aby se inflace v příštím roce vrátila k hranici dvou procent,“ říká v této souvislosti Heinemann.
Ve třetím kvartálu byl sice index nominálních mezd o 2,3 procenta vyšší než ve stejném čtvrtletí loni, spotřebitelské ceny ale v daném období vzrostly o 8,4 procenta, uvedl statistický úřad. Podle něj to znamená reálný pokles výdělků o 5,7 procenta.
Aktualizace 30.11. 2022: Míra inflace v eurozóně v listopadu klesla na deset procent z říjnové hodnoty 10,6 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Je to první pokles od poloviny loňského roku. V meziměsíčním srovnání ceny klesly o 0,1 procenta. I nadále se zvyšují zejména ceny energií, u kterých meziroční tempo růstu činí 34,9 procenta. V meziměsíčním srovnání už ale energie o 1,9 procenta zlevnily. Na druhém místě je z hlediska cenového růstu kategorie potraviny, alkohol a tabák s meziročním nárůstem o 13,6 procenta.
Mě na té anabázi s energiemi zajímá, jaké zásadní potíže nastanou. Ono totiž to, co se dnes v inflaci děje, stojí na problému právě s energiemi. S jejich cenou. Protože energie je krev hospodářství. Němci, aby ochránili svůj průmysl, přesněji, aby jeho částečný krach oddálili, úplný krach totiž být nemůže, něco se bude vyrábět stůj, co stůj a ať to stojí, co to stojí, protože zákazník to koupit musí za všech okolností a cen, tedy pokud žije, tak zafixovali cenu energií. Tím si na úkor státního dluhu opticky snížili znehodnocování peněz. Jenže Německo je pokladnou, ze které čerpají peníze zadlužené státy jižní Evropy. Do jisté míry oprávněně, protože bez Eura by německý průmysl tak dobře nefungoval a státní pokladna se z daní tak dobře neplnila. Jenže když peníze dojdou, je to je vždy košile bližší, než kabát. Nikdy tomu nebylo jinak. Nakonec to vidíte, že v Evropě vyskočily velké nářky, protože okolní státy nemohou energie tak nízko zastropovat, že to je podpora jen německému průmyslu, což je zakázáno. Až do teď se to přísně hlídalo. Vždy s takovou podporou státu byly velké potíže, protože to znevýhodňuje průmysl ostatních států. I Fiala byl nedávno velký hrdina, že to prostě možné není. Ale nyní je v celé Evropě ticho po pěšině. Asi jim to Němci “politicky správně vysvětlili”. Ale německé obyvatelstvo se začne ptát. Státní pokladna se prázdní, daně nám rostou, životní úroveň v lepším případě stagnuje, tak co pro svou životní úroveň dělají sami občané jihu? Jeví se mně, že EU, myslím tím tu politickou EU, ne tu hospodářskou, s tou osobně potíže nemám, jak se silně posunula k RVHP, k té RVHP kterou jsem znal já, se zákonitě začne vyvíjet podobně. Tedy do slepé uličky. Snad první obětí toho bude Green Deal.