Bankovní krizi Amerika vyřešila rychle a efektivně

8927
bankovni
Foto: United States government

Prudký pokles akciových trhů, který způsobil pád tří amerických bank, skončil stejně rychle, jako začal. Většina bankovních titulů včera [14.3.] rostla a umazala pondělní ztráty. O zažehnání bankovní krize se zasloužily především americké úřady, FED a vláda.

Přispěla americká centrální banka FED, administrativa Joe Bidena a ministerstvo financí pod vedením někdejší šéfky FED Janet Jellenové. Společnými silami a kroky uklidnili klienty zkrachovalých bank, že o své peníze nepřijdou. Federální úřad pro pojištění vkladu [FDIC] oznámil, že využije Fond na ochranu vkladů, do nějž přispívá bankovní sektor, aby vyplatil klienty zkrachovalých bank. A to i nad 250 000 USD [cca 5,5 mil. Kč]. Ministerstvo financí poskytlo peníze FEDu na stabilizaci bankovního sektoru, konkrétně půjčky bankám, které se ocitnou v problémech. Trhy se po pondělní panice uklidnily a vrátily k běžnému provozu.

„Investoři tím signalizují, že problém amerických bank považují za vyřešený, kroky regulátorů ke stabilizaci situace považují za dostatečné, a tudíž nečekají další eskalaci,“ okomentoval včerejší obchodování ekonom Komerční banky [KB] Bohumil Trampota.

A rostla i pražská burza. Po třech dnech, kdy pražský index klesal, včera část ztrát vyrovnal. Index PX vzrostl o +0,67 % [1 355,20 b.]. Přičemž ještě v pondělí ztrátová Erste Bank přidala 2,12 procenta [789,20 Kč]. Posílila i KB o 0,71 procenta [708 Kč]. Avšak mírně klesla Moneta [-0,12 % / 83,30 Kč].

„Americký index S&P 500 včera otevřel slušně v plusu. Krátce po zahájení obchodování rostl o asi +2 procenta. Reprezentant Evropy, index STOXX Europe 600, rostl od rána a před koncem obchodování byl silnější o +1,6 procenta,“ shrnuje Trampota.

V USA padají banky. Situaci řeší prezident, vláda i FED

Trhy se tak včera plně soustředily zejména na údaje o americké inflaci. Ta v únoru klesla na šest procent, když ještě v lednu činila 6,4 procenta. Míra jádrové inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, v únoru zpomalila na 5,5 procenta. Což byl nejnižší údaj od prosince 2021. Meziměsíčně jádrové ceny stouply o 0,5 procenta po lednovém zvýšení o 0,4 procenta. Za pozornost pak snad stojí ještě mírné oslabení koruny vůči euru. Její kurz se včera dostal až téměř k 23,85 CZK/EUR. Takto slabá byla koruna naposledy před více než měsícem. Odpoledne už ale byla o téměř deset haléřů silnější.

Zpátky k bankovní krizi v USA

Krachu tří amerických bank se ve svém aktuálním komentáři věnuje hlavní analytik České spořitelny David Navrátil. A začal zeširoka: „Jak vlastně fungují banky? Velmi zjednodušeně si banka půjčuje od klientů vklady a půjčuje svým klientům úvěry. Za vklady platí úrok a za úvěry dostává úrok. Rozdíl je úroková marže. Vklady mají většinou krátkou splatnost, velkou většinu lze vybrat kdykoliv. Úvěry mají naopak delší splatnost, například hypotéky 20 let. A tento rozdíl způsobuje riziko, které je potřeba řídit.“

A pokračoval: „Představme si, že za vklady banka platí 2 % a za úvěry dostává 4 %. Úroková marže je 2 %. Představme si dále, že máme banku, která má vklady ve výši 100, poskytla úvěry ve výši 100 a vlastní kapitál je 10. Dále, její roční náklady [lidi, IT apod.] představují 1,5 jednotky. Taková banka má roční úrokový výnos ve výši 2 a zisk po nákladech 0,5. Což zvýší její kapitál z 10 na 10,5.“

Banky žádné nadměrné zisky nemají, tvrdí bankéř Marek Ditz

Obecný příklad banky ale zasadil do reálné situace zkrachovalých amerických bank: „Teď si ale představme, že tržní sazby, například díky centrální bance začnou růst. Za vklady tak musí banka najednou platit 4 %. Úvěry ale poskytla dlouhodobé, takže je nemůže změnit, takže pořád dostává 4 %. Najednou je úroková marže 0% a zisk se proměnil ve ztrátu 0-1,5=1,5 a kapitál poklesl z 10 na 8,5.“

Bankovní byznys má rizika jako kterýkoli jiný byznys

Podle něj v naprosto zjednodušeném prostředí by taková banka mohla fungovat několik let, než by se stala nesolventní, než by její kapitál poklesl pod nulu. Proto banky vkládají do svého podnikání i vlastní peníze. A ty slouží jako finanční polštář, jako krytí rizika v časech, kdy banka více ztrácí, než vydělává. David Navrátil ale současně upozorňuje, že doba, kdy je banka ztrátová a ztrátu vykrývá doplňováním vlastního kapitálu nebo snižováním nákladů, nemůže trvat donekonečna. Zvlášť, když jí hrozí riziko z bankovních rizik největší.

„Největším problémem je, že všichni vkladatelé, kteří mají peníze uložené tzv. přes noc, tedy bez výpovědní lhůty a neterminované, mohou zítra požádat o vrácení všech svých vkladů. Taková akce se nazývá run na banky,“ vysvětluje.

Trhy se šíří panika kvůli pádu amerických bank

A přesně to se stalo v USA. Klienti provedli run na banky, které se ocitly v problémech, protože nedokázaly dostatečně ukočírovat rizika z vysokých úroků, které platily na vkladech a klesajících cenách dluhopisů, jimiž se jistily, aby toto riziko zvládly.

„Takže co se stalo Silicon Valley Bank? Vklady byly velmi krátké, ale aktiva velmi dlouhé. Banka nakupovala hodně státních dluhopisů a dluhopisů krytých hypotékami s dlouhou dobou splatnosti. A pro zajištění úrokového rizika toho moc neudělala, což byl zásadní problém. Pak došlo ke změně tržních sazeb a tím pádem k poklesu cen dluhopisů. Potenciální ztráty víceméně požraly celý její kapitál, což odreportovala,“ shrnuje Navrátil.

Pojištění vkladů brání runu na banku

Podle něj vyvstane-li obdobný problém, přichází na řadu pojištění vkladů. To snižuje riziko runu na banky. Problém v případě zkrachovalé Silicon Valley Bank [SVB] ale spočíval v tom, že pojištění v USA se vztahuje na vklady do výše 250 tisíc USD [cca 5,5 mil. Kč]. A 97 procent vkladů v SVB nebylo pojištěno. Hrozilo tak, že ztrátu nerealizuje pouze banka, ale i její klienti. Hlavními vkladateli SVB jsou přitom velké technologické firmy, které mají už nyní svých vlastních problémů dost.

„Tato kombinace se stala pro SVB smrtící. V jeden den se vkladatelé pokusili vybrat 42
miliard USD [cca 930 mld. Kč]. Pro srovnání, na konci 2022 byla celková aktiva banky 210 miliard USD [cca 4,65 bil. Kč]. Ztráta by mohla zůstat nerealizovaná, banka mohla přežít, kdyby ale nenastal run na banku,“ upřesňuje David Navrátil.

A dodává: „A když nastane run na jednu banku, tak se lidi začnout ptát – kdo je další?“

Akcie Credit Suisse od potvrzení nové půjčky posílily

To v situaci, kdy FDIC před několika málo týdny zavřel kryptobanku Silvergate a minulý víkend převzal Signature Bank. Panika se začala šířit nejen mezi klienty amerických bank, ale i na finančních trzích. Začaly klesat ceny akcií bank, zejména bank malé a střední velikosti. Což je přirozené, protože velké banky přece jen pracují s riziky jinak než malé. To třeba už kvůli tomu, že většina z nich patří do skupiny takzvaných systémových bank. A jejich pád by skutečně mohl přinést pád ekonomiky “jednadvě”. Avšak i malé a střední banky jsou banky. A v souvislosti s pády amerických bank se objevil termín “nákaza”.

A co evropské banky a úřady, zní znepokojivá otázka

I proto úřady v Americe jednaly rychle, aby pád několika málo bank „nepoložil“ celý bankovní sektor a nenapáchal škody v ekonomice. Nutno dodat, že se jim to společným úsilím podařilo. Uspokojily banky, jejich klienty i finanční trhy. Jistě, ponesou náklady, ale ty budou docela jistě nižší než ty, které by přineslo nezvládnutí situace – rozšíření nákazy.

Ostatně ne náhodou ve svém komentáři David Navrátil odkazuje k loňským nobelistům za ekonomii, kteří svou cenu získali právě za analýzu rizik krachu bankovního systému.

Nobelovu cenu za ekonomii dostal Ben Bernanke a spol.

Ve své analýze, v níž rozebírá současný dluhopisový trh ve vztahu k fungování bank, se věnuje ale i budoucnosti: „Dalším rozhodnutím bude, kdo americké postižené banky převezme. Britskou část SVB už koupila HSBC. Proces bude taky docela rychlý. Samozřejmě jsou banky, které mohou na současné situaci profitovat. Mezi ´obvyklé podezřelé´ patří J.P. Morgan, která má dostatek kapitálu a likviditu. K této bance přešlo mnoho klientů, případně klientů z jiných bank, ale tzv. pro sichr. A spekuluje se, že by mohl některou z bank převzít.“

Hlavní ekonom ČS zároveň ale klade i znepokojivou otázku. A to, zda by stejně rychle dokázali zareagovat i evropští bankovní regulátoři a vlády, pokud by se ukázalo, že obdobné problémy kvůli poklesu cen státních dluhopisů řeší i evropský bankovní sektor.

Daniel Tácha

Aktualizace: Jen co se akciové trhy oklepaly z událostí týkající se amerických bank, diskuze kolem evropské banky Credit Suisse zásadním způsobem ovlivnila akciové trhy. Jeden z vlastníků banky z Saudi National Bank uvedl, že v žádném případě neuvažuje o případném navýšení kapitálu. Proč to uvedl, není úplně jasné. Každopádně to uvrhlo trhy do nejistoty.

2 KOMENTÁŘE

  1. Já to nechápu. Proč podporovat něco, co nevynáší? Ledaže by to vynášelo, i když to nevynáší. Protože jinak je to jen síla zvyku. Oni si ty banky opečovávají, jako by to byl symbol státnosti.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here