Nečerpáte příspěvek na péči? Pak na domov seniorů zapomeňte

28358
prispevek_na_peci
Foto: Pixabay.com

I když zákon o sociálních službách nárok na příspěvek na péči jako podmínku pro přijetí do sociálního zařízení neupravuje, poskytovatelé přiznání dávky většinou požadují. Bez něj se lidé do zařízení jen těžko dostávají.

Čekání na přijetí do domova pro seniory či domova se zvláštním režimem trvá v mnohých regionech i roky. Někteří senioři se přijetí vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu ani nedočkají. A navíc, jak ukazují zkušenosti rodin a takzvaných neformálních blízkých pečujících, rozhodující pro přijetí osoby do sociálního zařízení je přiznaný příspěvek na péči.

„Na ubytování v domově pro seniory čekala matka ve věku osmaosmdesát let necelé čtyři roky. Poté jsme podali žádost do dalšího zařízení, kde už mi při pohovoru došlo, že ve výběru sehrává roli příspěvek na péči,“ popisuje svoji zkušenost paní Jindřiška.

V témže roce proto podala k úřadu práce žádost o příspěvek na péči pro svou matku. O ni se do té doby střídavě staraly její dvě dcery. Tedy ona a její sestra. Jejich matka už nebyla s ohledem na její věk plně soběstačná. Nikoli ale nemocná.

„Po přidělení příspěvku a jeho následného zvýšení na 3. stupeň závislosti se stala matka pro sociální zařízení okamžitě zajímavější. Umístění se dočkala do několika měsíců,“ popisuje svoji zkušenost paní Jindřiška.

Bez přiznaného příspěvku to jde hůře

A důvodem jsou peníze. Bez přiznaného příspěvku by domov ať už pro seniory, nebo ten se zvláštním režimem, inkasoval měsíčně v případě matky paní Jindřišky kolem 15 500 korun. To již po odečtení patnácti procent, které ji musí z celkového příjmu zůstat k osobní potřebě podle zákona o sociálních službách.

S přiznaným příspěvkem na péči jde poskytovali mimo platby za ubytování a stravu rovněž plná částka tohoto příspěvku na pokrytí pečovatelských služeb. V případě matky paní Jindřišky tedy 12 800 korun [3. stupeň závislosti, pozn. red.]. Což je v součtu 28 300 korun každý měsíc.

„Pokud někdo usiluje o umístění do domova pro seniory nebo domova se zvláštním režimem, doporučuji mu proto nejprve vyřídit příspěvek na péči. To v co nejvyšší výši. Jinak se umístění nedočkáte,“ radí paní Jindřiška.

Dodává, že nikoli obdobné, ale naprosto stejné zkušenosti s umístěním do sociálního zařízení mají i ostatní lidé z jejího okolí.

Podmínka příspěvku na péči není v rozporu se zákonem

Klást si nárok na příspěvek na péči jako podmínku pro umístění do zařízení sociálních služeb ze strany jejich poskytovatele, třeba i dotovaného ze státního rozpočtu, není podle Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] v rozporu se zákonem. Zákon o sociálních službách [č. 108/2006] poskytovatelům sice vymezuje účel, požadavky, podmínky i zásady pro poskytování sociálních služeb. Dokonce vymezuje i skupiny osob, jimž jsou služby v nich určeny. Nikoliv však konkrétně, ale pouze v obecné rovině.

„Takto vymezený okruh osob je však poměrně široký. A je proto na samotném poskytovateli sociální služby, aby se předem rozhodl, jaké konkrétní cílové skupině zákonem stanoveného okruhu osob bude danou službu poskytovat,“ vysvětluje pro FinTag.cz Jakub Augusta z tiskového oddělení MPSV.

Povinností poskytovatele sociálních služeb je pak podle Augusty pro vymezenou cílovou skupinu zajistit dostatečné a odpovídající materiálně technické zázemí, personální obsazení. A to tak, aby vše odpovídalo standardům poskytování dané sociální služby. K níž má zařízení registraci.

„Při konkrétním vymezení cílové skupiny může poskytovatel blíže stanovit, že jde o osoby, kterým byl přiznán určitý stupeň závislosti [stupeň I.-IV.]. Ten musí osoba doložit a splňovat,“ potvrzuje Jakub Augusta.

Jinak řečeno, poskytovatelé sociálních služeb v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem si mohou stanovit, že jimi poskytované služby se váží na čerpání příspěvku na péči v některém stupni závislosti.

Využití příspěvku kontrolují úřady práce

Způsob využití příspěvku na péči úřady práce kontrolují. Sledují, zda slouží výhradně ke kompenzaci snížené osobní soběstačnosti, tedy k pomoci a nákupu některé ze sociálních či sociálně zdravotních služeb. Nekontrolují to ale plošně.

„Předmětem kontroly je zjištění, zda je příspěvek využíván na zajištění pomoci. A zda osobě, které byl příspěvek přiznán, je poskytována pomoc odpovídající stanovenému stupni závislosti,“ přibližuje náplň takové kontroly Jakub Augusta z MPSV.

Krajské pobočky Úřadu práce ČR [ÚP ČR] podle něj kontrolují využití příspěvku u klientů umístěných v pobytových zařízení. A kontroly provádí v domácím prostředí. Kontrolu danému klientovi předem ohlásí. Standardní praxí ale takové kontroly nebývají. Jde spíše o namátkově iniciované akce. Často i při podezření na zneužívání přiznaného příspěvku.

„Příjemce příspěvku je povinen na vyžádání Úřadu práce ČR, který kontrolu provádí, prokázat, že příspěvek je využit k zajištění pomoci,“ dodává Augusta.

To příjemce dávky dokládá například potvrzením o vyplacení příspěvku fyzickým či právnickým osobám, které poskytují pomoc při zvládání osobních potřeb. A to těch, které výslovně uvádí v žádosti o příspěvek. Pokud se prokáží vážné nedostatky ve využívání příspěvku, pak sociální pracovník příjemci stanoví termín pro zjednání nápravy. Anebo zahájí přezkumné řízení.

Veronika Táchová

7 KOMENTÁŘE

  1. To co je zde napsáno o příspěvku na péči při umísťování do domů seniorů, platí i pro „pečovatelské“ domy? Zinčenková Stanislava

  2. Prostě se evidentně provozování DD a Domů s pečovatelskou službou, zřizovatelům a asi i pracovníkům, dobře vyplácí, byť podmínky ani strava určitě nejsou růžové. Snad je i přepych, nechat se tam umístit ?? Doufám, že se tam nedostanu!.. Daňový poplatník i starý člověk jsou chudáci, když Stát cpe podpory z jejich daní jen na to, co si někdo vykřičel….Kdo se stará doma o staré rodiče, ten určitě takové částky nedosáhne a ještě má kvůli tomu, že musel skončit v práci, nízký důchod.

  3. Článek je zavádějící. Je zmiňován pouze věk osob čekajících roky na přijetí v domově pro seniory, neobsahuje však žádné informace o tom, nakolik vlastně potřebovali něčí pomoc.
    Zákon o sociálních službách nabízí pro nesoběstačné seniory několik sociálních služeb ve snaze nabídnout jim vždy tu nejlevnější možnou, která odpovídá jejich konkrétním potřebám. Většina seniorů jen nerada opouští vlastní domov – je to pro ně těžký krok spojený s obavou, že rodina jim již nebude nablízku, ani o ně pečovat, opouštějí „svoje“, aby zbytek života prožili s cizími lidmi v cizím prostředí. Proto mají v první řadě seniorům potřebujícím pomoc pomáhat kromě rodiny terénní služby docházející do jejich domácností. Část seniorů může také využívat služby domů s pečovatelskou službou. Tam je zachováno soukromí osob, každý má pronajatou vlastní bytovou jednotku a nasmlouvanou potřebnou dopomoc s úklidem, nákupem, s podáváním jídla, s úkony hygieny a podobně. Běžně je zde zajištěna pomoc během pracovních dní, v noci a o víkendech obvykle ne. Noci má být jejich uživatel schopný zvládat sám bez pomoci, mimo pracovní dny mu má pomáhat především rodina.
    Právě pro ty, kteří potřebují více pomoci, než je výše popsáno, jsou určené domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Oba typy poskytují službu pobytovou, trvající dnem i nocí a pochopitelně i přes víkendy a svátky, trvale. V domovech se zvláštním režimem je více pracovníků a také mají uzpůsobené podmínky pro péči o osoby s demencí, s potřebou zvýšeného dohledu a uzavřeného oddělení (aby tito senioři nemohli bez doprovodu opustit dané zařízení a ztratit se, umrznout nebo si jinak ublížit).
    Pro zahájení služby domova pro seniory není důležité, jestli člověk pobírá příspěvek na péči a v jaké výši. Důležité je, jestli tu míru péče skutečně potřebuje – protože pokud ne, tak mu má pomoci jiná sociální služba. Často tak například přijme dosud soběstačného člověka po úrazu nebo mozkové příhodě přímo z nemocnice, kdy tato osoba žádný příspěvek na péči dosud nepobírá. Je však jisté a logické, že se zahájením poskytování sociální služby v domově pro seniory bude o tento státní příspěvek sloužící právě k financování potřebné pomoci zažádáno.

  4. při příjmu je běžně požadováno po chovanci :
    1) přiznání příspěvku na péči ve prospěch zařízení
    2) přiznání příspěvku na bezmocnost ve prospěch zařízení
    3) dispoziční právo k důchodu (včetně dispozičního). Proto se tedy vydává do rukou chovance pouze tzv. kapesné, z nehož se dále hradí/sráží doplatky (včetně léků, pomůcek i inkopomůcek a pod)

    Pozn pokud celková suma nedosáhne cca 25.000 Kč (liší se dle zařízení) je nutná (a požadovaná) finanční kompenzace (doplatek). A to tak důrezně, že jsme musel jednu pacientku založit jednomšsíční úhradou (platba měla být zálohou – tedy forschusem).

    Filozofie je taková, že každe zařízení má jiné náklady na „ošetřovací den“ a z důchodu se to pochopitelně neutáhne i kdyby se tam přepsal celký. Nelze tedy srovnávat s ošetřovacím dnem ve zdravotnických zařízení.

    Potom ale existuje celá řada „sociálních pobytových“ zařízení, která se nazývají „hotelového typu“ a tam je toto zcela jinak (= komerční ceny). Proto jsou naplněny zejména movitějšími chovanci ale zejména zahraniční klientelou.

    Dále jen na margo – existuje celá řada zařízení, která se titulují „dům s pečovatelskou službou“ kterou tam u pacient a ale nikdo neuvídí – pokud si ji dopřadu nezaplatí. Konkrétně to vypadá tak, že v týdnu je donešeno vychladné (objednané a zaplacení) jídlo v pátek cca ve 12:00 a další donáška je až v poněli v tutéž dobu. V čase mezi (Pá-Po) žádný kontakt! Znám konkrétní případ mé pacientky, která ležele za vstupními dveřmi od pátku cca 17:00 hod do neděle cca 15 hod když se neozývala rodině. Vyproštění provedli hasiči + RZP. Nikdo za provozovatele nebyl zásahu přítomen.

    Jak je vidět dalo by se psát ještě mnohé, například kolik vyplacených příspěvků na bezmocnost a závislost je vypláceno odpovědně a přiměřeně ke skutečným potřebám občanům (důchodcům v ČR) – nerozlišuji zda jsou doma a nebo v pobytovém zařízení

    • Pan Václav napsal komentář opět zavádějící už v samotném začátku. Stát přiznává pouze příspěvek na péči – již v názvu má definováno, že je určen na zaplacení pečujícím osobám/subjektům. Pokud se o člověka stará rodina, zůstává rodině. Pomáhá-li kromě rodiny terénní sociální služba, platí z ní dle ceníku za poskytnuté úkony také této službě.
      Žádný příspěvek na bezmocnost neexistuje, je to zažitý název příspěvku z doby před rokem 2006, kdy zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách příspěvek nazval právě „příspěvkem na péči“. Tento zákon také chrání seniory, takže v § 73 vymezuje, že po úhradě za bydlení a stravování osobě musí zůstat minimálně 15% z jejích příjmů (za péči neplatí daná osoba, ale stát právě formou příspěvku na péči). V registru sociálních služeb na stránkách MPSV je možné si přes filtr vyhledat sociální služby ve vašem okolí, které postupují podle zákona. Také v těchto službách dochází k oslovení rodiny klienta se sníženou úhradou, zda je schopna a ochotna (alespoň částečně) doplácet daný rozdíl. Není to však striktně vyžadováno jako podmínka k poskytování péče.

  5. Já si myslím ze domov se zvláštním režimem už by měl byt financován i rodinou , když zdědí majetky . Přece si nemyslíte ze těžká demenci je možné financována z 19 200? Není je to mnohem dražší . Je to obrovská tragédie pro rodinu , a když nemůže pecovat doma musí péči v zařízeních dofinancivst . Socialismus v sociální péči už přece skončil 🥲🥲🥲

  6. Dobrý den , v březnu jsme žádali o zvíšení příspěvku na péči o seniora (po prodělání covidu je ležící ) . Stále to není u konce . Opravdu je normální takto dlouho čekat ? Není na to nějaká právní lhůta ?

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here