Finanční správa nově hlídá airbnb a další digitální platformy

2220
digitalni_platformy
Kurýři digitální platformy Wolt letos v únoru podruhé v Praze protestovali proti výši odměn, které za svou práci dostávají. / Foto: Redakce FinTag.cz

Do 3. dubna se digitální platformy Airbnb, ale i služby jako Bolt, Liftago, Wolt či Uber povinně registrovaly u Finanční správy ČR [FS ČR]. Nové povinnosti platí pro všechny subjekty, které tyto digitální platformy využívají k výdělku.

Platformám, které se u FS ČR nenahlásily, hrozí pokuta ve výši do jednoho a půl milionu korun. Ohlášené platformy tak nově shromažďují data o prodejích a následně je odesílají finanční správě. Tuto povinnosti jim ukládá od letoška platná novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. FS ČR po těchto digitálních platformách nově vyžaduje více informací o realizovaných transakcích, to kvůli vyměření daní.

„Změnu ve zdanění tak mohou pocítit sami prodejci. V případě airbnb poskytovatelé krátkodobého ubytování,“ říká daňová poradkyně a partnerka společnosti BDO Lenka Lopatová.

Nově přijatá novela vychází z evropské směrnice DAC7. Ta nastavuje užší mezinárodní spolupráci daňových orgánů více členských států EU. V současnosti totiž orgány daňové správy členských států EU nemají dostatek informací k tomu, aby správně vyměřily daň z příjmů dosažených obchodní činností prováděné prostřednictvím digitálních platforem.

Ty dosud stály často mimo právní úpravu členských států, panovala u nich nejistota ohledně správného odvádění daní a scházel jednotný postup členských států,“ dodává.

Ohlašovací povinnost se nevztahuje na internetové stránky a mobilní aplikace, které pasivně informují o zboží či službách nebo o nemovitostech k pronájmu. Tedy ty, jak popisuje daňová poradkyně, které fungují pouze jako jakási nástěnka. A kdy je k realizaci obchodu a s ním související platby nezbytný fyzický kontakt mezi prodejcem a zákazníkem. Ohlašovací povinnost se rovněž nevztahuje na prodeje, jež svým objemem nepřekročily zákonem stanovený práh významnosti.

Nově povinnosti platí i pro uživatele digitálních platforem

Provozovatelům digitálních platforem kromě ohlášení vzniká povinnost doložit vždy za celý rok informace o prodejích zboží či služeb realizovaných pomocí platformy jednotlivými prodejci do konce ledna dalšího roku. Poprvé povinnost dodat přehled Specializovanému finančnímu úřadu připadá na 31. ledna 2024, tedy za období roku 2023.

„Za prodejce, jejichž prodeje prostřednictvím platformy budou oznamovány, jsou přitom považovány jak nepodnikající fyzické osoby, tak právnické osoby, ale také jednotky bez právní osobnosti jako sdružení a fondy,“ vysvětluje Lopatová.

Povinnost reportovat podle ní vyžaduje spolupráci mezi prodejcem a provozovatelem platformy. V případě, že prodejce neposkytne provozovateli potřebnou součinnost, provozovatel má právo na uzavření jeho účtu na své platformě. Také mu může bránit v opětovné registraci. A nemusí mu vyplatit finanční protiplnění.

„Lze předpokládat, že oznamovací povinnost bude klást zvýšené nároky na dosavadní reportingové sestavy provozovatelů platforem. Provozovatelé platforem by proto měli včas nastavit své informační systémy tak, aby byli schopni oznamovací povinnost splnit, co se týče požadované struktury dat, kterou budou povinni předat správci daně,“ upřesňuje daňová poradkyně.

Zároveň upozorňuje, že zákon správce daní opravňuje k poskytnutí informací získaných od provozovatelů platforem zahraničním daňovým správám. To v rámci pravidelné mezinárodní výměny informací.

Spravedlivé zdanění příjmů z digitální platformy

Podle daňových odborníků nemá zavedení nové povinnosti provozovatelů platforem za cíl pouze získání informací o příjmech nepodnikajících fyzických osob uskutečněných na online tržištích a jejich lepší zdanění.

„Získané informace mohou být v budoucnu použity i pro účely spravedlivého zdanění příjmů z digitální ekonomiky. To se diskutuje na úrovni OECD v rámci takzvaného 1. pilíře. Jedná se o nový koncept zdanění. Ten spočívá v tom, že v digitální ekonomice pro právo na zdanění není důležitá fyzická přítomnost prodejce na cílovém trhu. Důležitá je hodnota prodejů, kterých na cílovém trhu dosáhne,“ vysvětluje Lenka Lopatová.

Své tvrzení dokládá na příkladu nadnárodní skupiny firem. Přičemž v ní pouze jedna provozuje digitální platformu. Prostřednictvím této platformy ale i další ze skupiny firem nabízejí produkty určené na trzích, kde ale není skupina fyzicky přítomná. A cílem OECD je podle jejích slov dosažení jednotného a efektivního přístupu ve zdanění skupiny firem. A to ve všech zemích, kde nabízejí produkty.

„V souvislosti s nadnárodními skupinami podniků je třeba si uvědomit, že česká finanční správa může v budoucnu svoji pozornost zaměřit spíše než na zdanění příjmů zahraničních prodejců, jakožto skupinových uživatelů digitální platformy, na způsob stanovení výše odměny českého provozovatele platformy. To platí zejména v situaci, kdy si vývoj takovéto platformy vyžádal nemalé počáteční investice,“ uzavírá Lenka Lopatová.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here