Studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu [NHÚ] Akademie věd ČR zkoumala, na který typ domácností zdražování v Česku od ledna 2020 do března 2023 dopadlo nejvíce. Výsledek je, že inflace tvrdě dopadala na důchodce.
Studie think-tanku IDEA uvádí, že při rozdělení podle typu domácností dopadal růst cen ve sledovaném období nejvíce na domácnosti důchodců. Přesněji na penzisty s nižšími výdaji [34,5 %] i s těmi vyššími [33,4 %].
„Ti byli po většinu sledovaného období nejméně zasaženou skupinou, až do prosince 2022. Pak se ale od ledna 2023 náhle stali skupinou zasaženou nejvíce. Způsobilo to zejména skokové zvýšení cen bydlení včetně energií,“ přibližuje výsledky studie její spoluautor Petr Janský.
Další spoluautor studie Daniel Kolář pro FinTag.cz upřesňuje: „Ano, ve studii nám vyšlo, že nízkopříjmoví penzisté měli de facto nejvyšší, největší inflaci. To proto, že dávají nejvíc ze svých peněz na bydlení a energie.”
Ve srovnání s penzisty inflace podle něj méně dopadla na rodiny s dětmi [32,4 %]. Středně ovlivnila domácnosti samoživitelů [33,0 %] a ostatní [32,9 %]. Ze studie i tak vyplynulo, že rozdíly v dopadu inflace na jednotlivé domácnosti byly poměrně malé. Při rozdělení domácností podle výše celkových příjmů zdražování nejvíce zasáhlo domácnosti s druhými nejnižšími příjmy [růst cen 33,6 %]. Naopak nejméně inflace přirozeně dopadala na domácnosti s nejvyššími příjmy [32,3 %].
Co způsobil nejvyšší inflaci pro důchodce
Prudké zvýšení cen bydlení podle autorů šetření způsobilo zohlednění takzvaného vládního úsporného tarifu Českým statistickým úřadem v datech o cenách. Úsporný tarif vedl nejdříve k výraznému poklesu cen energií, a tedy celé položky bydlení, mezi říjnem a prosincem 2022. Následně po skončení úsporného tarifu ale došlo ke skokovému nárůstu mezi prosincem 2022 a lednem 2023.
„Jelikož důchodci na tyto položky vydávají nejvíce, byli právě oni nejvýrazněji zasaženou skupinou,“ vysvětlují výzkumníci.
Vývoj relativních cen různých kategorií zboží a služeb 2020 až 2023 / [kumulativní inflace od ledna 2020 do března 2023]
[Zdroj: NHÚ]
Daniel Kolář pro FinTag.cz dodává, že na věc je třeba nahlížet komplexně. I když ceny položek, za které penzisté vydávají nejvíce peněz, rychle rostly, tak v posledních letech došlo k vyššímu růstu penzí než mezd.
„To znamená, že tento růst penzí inflaci pro důchodce určitým způsobem i kompenzoval,” vysvětlil.
Přesto se podle Koláře finanční situace zhoršila z hlediska dopadů inflace na seniory v momentě, kdy vláda ukončila úsporný energetický tarif na konci loňského roku. Vládou nastavené stropy energií podle něj už zdaleka nepomohly seniorům tak, jako úsporný tarif.
Na druhé straně už v době zavedení úsporného energetického tarifu mnozí upozorňovali na to, že svým plošným zaměřením účinně nepomáhá tam, kde je potřeba. Průzkum Institutu prevence a řešení předlužení [IPŘP] již loni ukázal, že největší potíže kvůli zdražujícím energiím mají právě samostatně žijící senioři.
„Ohlášený úsporný tarif jde ale opačnou cestou. Tedy pomoci všem a málo, místo jen zranitelným a adekvátně. Většina z desítek miliard korun, které vláda plánuje na úsporný tarif využít, zamíří tam, kde vůbec není třeba,“ uvedla loni výkonná ředitelka IPŘP Gabriela Vondrušková.
Inflace dopadla na všechny, nejen na důchodce
Mezi lednem 2020 a březnem 2023 vzrostly ceny v ČR kumulativně o 33 procent. Výzkumníci vyšli z předpokladu, že inflace dopadá na jednotlivé společenské skupiny odlišně z důvodu rozdílného nárůstu cen různých výdajů a kvůli odlišné struktuře spotřeby.
„Zatímco ceny některých zboží a služeb vzrostly o více než 40 procent, sem patří stravování, ubytování, odívání, obuv, bydlení, voda, energie a paliva, jiných se inflace téměř nedotkla nebo jen mírně. To je třeba vzdělání,“ uvádějí výzkumníci AV ČR.
Výdaje za různé kategorie zboží a služeb podle typu domácností [podíly na spotřebním koši v %]
[Zdroj: NHÚ]
Inflace podle nich ovlivňuje jednotlivé domácnosti více či méně podle toho, co tvoří největší položky jejich výdajů. Analýza pak ukazuje na to, že domácnosti s nižšími příjmy [to je 40 % domácností s nejnižšími příjmy] dávají větší podíl výdajů na potraviny. Nižší podíl výdajů dávají na bytové vybavení nebo ostatní zboží a služby.
„V domácnostech důchodců tvoří větší část výdajů potraviny, zdraví nebo bydlení a energie a menší část odívání, stravování a ubytování,“ uvádí studie.
O think-tanku IDEA
Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu [IDEA] při Národohospodářském ústavu AV ČR je nezávislý akademický think-tank. Zaměřuje se na analýzy, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na faktech, datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorii.
IDEA je projektem Národohospodářského ústavu AV ČR, který spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK [CERGE] tvoří společné akademické pracoviště CERGE-EI.
–RED–
