Nezaměstnanost v červenci vzrostla na 3,5 procenta

Nezaměstnanost v Česku nepřekvapila ani letos v červenci. Oproti červnu stoupla o 0,1 procenta na 3,5 procenta. Jde o obvyklý měsíční jev. Nezaměstnanost v Česku buď stagnuje, nebo roste či klesne o desetinu procenta.

Aktuální data za červenec zveřejnil Úřad práce ČR [ÚP ČR]. Úřady práce v červenci evidovaly 259 tisíc uchazečů o zaměstnání. To je zhruba o devět tisíc více než před měsícem a o 18 tisíc více než před rokem. Volných pracovních míst úřady naopak hlásily 286 tisíc. To je o jeden tisíc méně než před měsícem a o 28 tisíc méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá 0,9 uchazeče.

„Červencový mírný nárůst míry nezaměstnanosti je v tuzemsku standardním jevem, když sezónní práce již jsou v plném běhu. Avšak na úřady práce dorazí čerství absolventi ze škol,“ říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Aktuálně umírněný nárůst nezaměstnanosti považuje za signál nadále napjatého trhu práce. Podepisuje se na tom jak nevalná kondice české ekonomiky, tak skutečnost, že v Česku našlo na pracovním trhu uplatnění i nemalé množství uprchlíků z Ukrajiny.

„Podle signálů z firemní sféry sice část podniků již několik měsíců snižuje či plánuje omezovat stavy zaměstnanců, tito si ovšem evidentně bez větších problémů pružně nacházejí uplatnění jinde. Tento stav bude podle nás trvat i nadále,“ dodává.

Nezaměstnanost v červenci podrobně

Během července se na úřadech práce nově zaevidovalo 36 676 lidí. To je meziměsíčně více o 5 108 osob [16,2 %] a meziročně více o 1 830 [5,3 %] uchazečů. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský [4 807] a Středočeský kraj [4 357]. Naopak nejméně jich zaevidovaly úřady v Karlovarském kraji [1 061].

Zastupující generální ředitel ÚP ČR Karel Trpkoš uvedl, že za aktuálním mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí mírně snížená aktivita firem v letním období. Ty přijímají méně nových zaměstnanců z důvodu celopodnikových dovolených. Roli sehrává i každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence ÚP ČR.

„V menší míře se začali hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekáváme v září,“ řekl Trpkoš.

Z evidence v červenci odešlo 27 535 uchazečů, tj. o 8 134 osob [22,8 %] méně než v předchozím měsíci a o 2 086 [8,2 %] více než v červenci 2022. Novou práci získalo 15 838 lidí. Mnoho z nich našlo uplatnění například v malo a velkoobchodu, ve veřejné správě, zdravotnictví, ve výrobě kovových konstrukcí, potravinářských výrobků a ve stravování a pohostinství.

Nejvyšší nezaměstnanost je v Karviné

Z geografického pohledu zůstává nejvyšší míra nezaměstnanosti tradičně v okresech Karviná [8,2 %], Most [7,1 %] a Chomutov [6,4 %]. Nejnižší byla naopak rovněž tradičně v okresech Praha-východ [1,6 %], Pelhřimov a Praha-západ [shodně 1,7 %].

Na jedno volné pracovní místo připadá nejvíce uchazečů v okresech Karviná [0,2], Bruntál [5,1] a Most [4,4], nejméně pak v okresech Mladá Boleslav [0,2], Praha-západ a Praha-východ [shodně 0,3].

Průměrný věk nezaměstnaných činil v červenci 43,3 roku, loni to bylo 43,8 roku. Přičemž věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění.

„Do konce roku sice míra nezaměstnanosti ještě vzroste vlivem sezónnosti a snížené aktivity hlavně ve zpracovatelském průmyslu. Avšak hranice čtyř procent by letos již dosáhnout neměla. V průměru za celý letošek by mohla dosáhnout zhruba 3,7 procenta. Což je na historické i evropské poměry nadále velmi nízko,“ tipuje další vývoj Vít Hradil.

Podle posledních dat Eurostatu [užívá jiný výpočet nezaměstnanosti než ÚP ČR, pozn. red.] nejnižší nezaměstnanost v červnu mělo Polsko [2,5 %], Malta [2,6 %] a Česko [2,7 %]. Naopak nejvyšší nezaměstnanost ohlásilo Španělsko [11,2 %], Řecko [10,3 %] a Švédsko [9,2 %]. Průměr Evropské unie činí 5,7 procenta.

–DNA–