Němci se stahují z Republiky srbské. Nahradí je Maďaři

738
srbske
Hraniční přechod na hranicích Maďarska a Srbská. Srbové ale žijí i v Republice srbské, která je jedna ze dvou entit, které dohromady tvoří stát Bosna a Hercegovina. / Foto: Redakce FinTag.cz

Maďarsko investuje v Republice srbské 118 milionů eur [cca 2,8 mld. Kč]. Většina půjde do infrastrukturních projektů, z nichž se tento měsíc stáhlo Německo na protest proti směřování tohoto autonomního celku v Bosně a Hercegovině.

Po návratu z jednání v Budapešti to dnes [22.8.] podle médií oznámil bosenskosrbský vůdce Milorad Dodik. Německá vláda začátkem měsíce uvedla, že ruší čtyři projekty v hodnotě 105 milionů eur [cca 2,5 mld. Kč] na rozvoj infrastruktury v Republice srbské. To kvůli tomu, že její prezident Dodik usiluje o odtržení od zbytku Bosny.

Spolková vláda Německa tak učinila v reakci na přijetí dvojice zákonů, které stanovují, že Republika srbská se napříště nebude řídit rozhodnutími celostátního ústavního soudu a vysokého představitele Helmuta Schmidta, jehož funkcí je dohlížet na dodržování daytonské mírové dohody.

„Celkové ujednání o investicích v Republice srbské s maďarskou vládou má hodnotu 118 milionů eur,“ řekl podle listu Glas Srpske prezident Dodik k nedělní schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

„Vyčlenili jsme 70 milionů eur na některé z projektů, které se pokusila zastavit německá vláda,“ uvedl Dodik.

Dodik je na americkém sankčním seznamu

Již dříve Maďarsko poskytlo Republice srbské půjčku 100 milionů eur [cca 2,4 mld. Kč]. Její část země použila na nákup v Maďarsku vyrobených zemědělských strojů.

Teď je ten správný čas být v Srbsku aktivní, říká Tomáš Kuchta

Koncem července uvalily Spojené státy sankce na čtveřici vrcholných představitelů bosenských Srbů kvůli jejich podpoře zákonů o nerespektování rozhodnutí celostátního ústavního soudu a vysokého představitele. Podle médií proruský Dodik se na americkém sankčním seznamu nachází už od loňska. Maďarský premiér Orbán dříve zablokoval snahy, aby byl Dodik zařazen i na sankční seznam Evropské unie.

Krvavá historie komplikuje život nejen Republice srbské

V letech 1992 až 1995 byla Bosna dějištěm krvavé války, která si vyžádala přibližně 100 000 obětí. Země je od daytonské mírové dohody rozdělena na dva vysoce autonomní celky. Vedle Republiky srbské je to chorvatsko-muslimská Federace Bosny a Hercegoviny.

ČR má nové velvyslance a vůbec prvního velvyslance v Kosovu

Dohromady je spojuje v praxi slabá centrální vláda, kterou z velké části ochromují spory zástupců tří hlavních etnik. Vysoký představitel Schmidt opakovaně varoval mezinárodní společenství, že Bosně hrozí rozpad. A ten by se zřejmě neobešel bez dalšího krveprolití.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here