Celosvětový veřejný dluh se loni zvýšil o 5,6 bilionu dolarů [cca 127 bil. Kč] na rekordních 97 bilionů dolarů [cca 2,2 bld. Kč]. Uvedla to Konference OSN o obchodu a rozvoji [UNCTAD]. Ve své zprávě zdůraznila i rychlý růst úroků z dluhu.
Podle zprávy celosvětový veřejný dluh od roku 2010 stoupl téměř dvojnásobně. Strmě vzrostl zejména v obdobní pandemie covidu. Poté došlo k jeho stagnaci, od roku 2022 ale opět rostl. Nejrychleji dluh roste v rozvojových zemích.
Vývoj celosvětového veřejného dluhu v bil. USD
[Zdroj: UNCTAD]
Největší veřejný dluh měly podle zprávy v loňském roce Spojené státy, to přes 33 bilionů dolarů [cca 746 bil. Kč]. Za USA následovala Čína s téměř 15 biliony dolarů [cca 339 bil. Kč]. Třetí příčku obsadilo Japonsko, jehož veřejný dluh činil téměř 11 bilionů dolarů [cca 249 bil. Kč].
Veřejný dluh podle největších dlužníků v mld. USD
[Zdroj: UNCTAD]
UNCTAD poukázala na rychlý růst veřejného dluhu především v rozvíjejících se zemích. V loňském roce na ně připadal veřejný dluh ve výši 29 bilionů dolarů [cca 656 bil. Kč]. Jeho podíl na celosvětovém veřejném dluhu se vyšplhal na 30 procent, zatímco v roce 2010 činil pouze 16 procent.
„Růst úrokových sazeb centrálními bankami po celém světě má od roku 2022 přímý dopad na veřejné rozpočty v rozvojových zemích,“ píše se ve zprávě.
Čisté úrokové platby rozvojových zemí v mld. USD
[Zdroj: UNCTAD]
Čisté platby úroků z veřejného dluhu dosáhly v roce 2023 objemu 847 miliard USD [19,16 bil. Kč]. Což je 26% nárůst ve srovnání s rokem 2021.
„Rozvíjející se země nesmějí být nuceny volit mezi správou státního dluhu a poskytováním služeb svým obyvatelům,” uvedla UNCTAD.
Státní dluh za I. čtvrtletí je na rekordu. Deficit vůči HDP rostl i loni
Vysoké náklady na správu dluhu podle UNCTAD podkopávají schopnost rozvíjejících se zemí financovat klíčové aktivity, jako jsou zdravotní péče, vzdělávání a ochrana klimatu.
„Mezinárodní finanční architektura se musí změnit tak, aby zajistila budoucí prosperitu lidem a planetě,” dodala.
–ČTK/DNA–
