EU i Ukrajinci si oddechli. Volby v Rumunsku vyhrál jejich člověk

623
v_Rumunsku
Proevropský primátor Bukurešti Nicušor Dan oslavuje vítězství v opakovaných prezidentských volbách v Rumunsku. / Foto: Unie záchrany Rumunska

Evropská komise i ukrajinští představitelé si oddechli. Prezidentské volby v Rumunsku vyhrál proevropský primátor Bukurešti Nicušor Dan. Po sečtení více než 90 procent odevzdaných hlasů získal podporu přibližně 54 procent hlasujících.

Naopak jeho rival George Simion obdržel kolem 46 procent hlasů. A to navzdory tomu, že po uzavření volebních místností se Simion prohlásil za vítěze. Měl k tomu ostatně pádný důvod. První kolo před dvěma týdny jasně vyhrál s takřka 41 procenty, zatímco Dan za ním zaostal o dvacet procentních bodů. Před dvěma týdny kandidovalo celkem 11 kandidátů, přičemž na třetím místě skončil Crin Antonescu s 20 procenty.

Výsledky I. a II. kola prezidentských voleb v Rumunsku 

[Zdroj: Wikipedia]

Agentura AP uvedla, že v době uzavření volebních místností odevzdalo hlas přibližně 11,6 milionu Rumunů. Což je kolem 64 procent oprávněných voličů. Před dvěma týdny k volebním urnám vyrazilo 9,5 milionu Rumunů, což je 53 procent oprávněných voličů.

Pětapadesátiletý Dan, který slíbil potlačit korupci, kandidoval jako nezávislý centrista. Je prounijní a zastánce Severoatlantické aliance. Podporuje sousední Ukrajinu v jejím boji proti Rusku. Osmatřicetiletý Simion, který stojí v čele Svazu pro sjednocení Rumunů [AUR], druhé nejsilnější strany v obou komorách rumunského parlamentu, je naopak proti dalšímu poskytování vojenské pomoci Ukrajině. Kritizuje Evropskou unii a souzní s názory amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale i maďarského premiéra Viktora Orbána.

USAID se angažovala i v Rumunsku, kde soud anuloval výsledky voleb

Toho, že by Simion v Rumunsku vyhrál, se obávala Evropská unie. Zástupci Evropské komise vyjadřovali znepokojení z toho, že v případě jeho vítězství posílí politiku Viktora Orbána v Maďarsku a Roberta Fica na Slovensku. Obávali se, že podpoří jejich požadavek ukončit pomoc Ukrajině a půjde proti snahám Západu tlačit na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Simion v Rumunsku znepokojoval EU i Ukrajinu

To Simion ale odmítal. Před volbami uvedl, že „je eurorealista, nikoliv euroskeptik“. A také řekl, že je prounijní a pro NATO. Nicméně se vyjádřil, že Maďar Viktor Orbán je jeho vzor. A to přesto, že mezi rumunskými a maďarskými politiky nejsou vztahy kvůli jednání s maďarskou menšinou v Transylvánii příliš vřelé. Brusel rovněž poukazoval na jeho slib, že zabrání „globalistickým“ choutkám EU na jeho nárok na území Moldavska. Kandidátské zemi na členství v EU čelící ruské snaze o destabilizaci.

Moldavsko se obává výpadku ruského plynu

Nutné je ale dodat, že Simionovy vztahy s Orbánem, nejsou úplně bez mráčku. Simion nechvalně proslul v roce 2019 v době sporů o vojenský hřbitov v rumunské vesnici Valea Uzuli, kde jsou pohřbeni maďarští vojáci.

„Maďaři byli poraženi a hroby zneuctěny. Od té doby napadali naše lidi, náš region a naše školy,“ uvedl Botond Csoma, mluvčí a parlamentní lídr Demokratické maďarské aliance v Rumunsku.

Orbán spoléhá na podporu maďarské menšiny v Rumunsku, jimž jeho vláda slíbila občanství. To představovalo v minulých maďarských volbách více než 250 000 hlasů. Jejich podporu bude potřebovat i v příštích volbách. I přesto se chtěl Simion s Orbánem sblížit, být jeho spojencem v Bruselu.

„Vztahy s Orbánem jsou nyní na bodu mrazu, ale jak bylo řečeno, je mi Orbán do jisté míry v mnoha ohledech blízký a budu s ním spolupracovat,“ uvedl již dříve Simion.

Mluvme o míru, nemluvme o vítězství, vyzval Orbán

Sám Orbán se v minulých dnech zmínil o rumunských volbách, když řekl, že souzní s jedním z kandidátů Simionem, který řekl, že „Maďarsko a Rumunsko by na sebe měly nejen v mezinárodní politice spoléhat“.

„S tím souhlasím,“ uvedl Orbán.

Simion mu za toto vyjádření poděkoval, čímž vzbudil nelibost ostatních politických stran.

Hlavní problém je Ukrajina

Z pohledu Evropy je zásadní problém u Simiona v jeho přístupu k podpoře Ukrajiny.

„Myslím si, že Simion určitě bude rozkladným elementem na jednáních o Ukrajině na evropské úrovni a možná i na zasedání NATO,“ uvedla Oana Lungescuová, bývalá mluvčí NATO.

„Jeho názor na ruskou agresi se zdá být jasný, chce prosazovat neutralitu Rumunska, což je v rozporu s členstvím v EU a spojence NATO,“ doplnila.

Simion ale rázně popírá, že by byl proruský. Ukrajinci, pro které je „persona non grata“, mu to ale nevěří. Podle nich propaguje myšlenky, které popírají legitimitu hranic Ukrajiny. Doplňují, že Simionova strana, Aliance pro rumunskou unii, se navíc pojí s iredentistickou vizí velkého Rumunska, což by mohlo odstartovat konflikt s Ukrajinou, Moldavskem a Bulharskem. Iredentismus značí snahy o připojení, anexi, části území jiného státu s významnou vlastní národnostní menšinou.

Unijní a ukrajinští představitelé dále tvrdili, že pokud by se Simion dostal ke kormidlu, vydíral by Západ a Ukrajinu neochotou pokračovat ve výcviku ukrajinských vojáků ze strany NATO. A omezil by propustnost rumunských hranic jak pro vojáky, tak zbraně. Také by bránil vývozu ukrajinských zemědělských produktů přes Černé moře.

Zemědělci i autodopravci protestují už i v Rumunsku

„Simion představuje jednoznačné riziko,“ řekl Manfred Weber z Evropské lidové strany [EPP] s tím, že Simion se nedá srovnávat s italskou premiérkou Meloniovou.

„Ta je také hodně napravo, ale i ctí význam EU. A Rumuni nejsou jako Italové,“ doplnil.

Podle něj Simion rovněž spolupracuje s ruskými bezpečnostními silami.

Simion není Meloniová

Podle Webera Simiona v Bruselu rozhodně nevnímají jako Meloniovou, kterou spolu s Trumpem označuje jako svůj vzor. Za hlavní problém i Weber označil jeho postoj k Ukrajině. Důvodem je, že byť Simion opakovaně označuje Putina za válečného zločince, odmítá přispět k vojenské pomoci Ukrajině. Proti ní by chtěl vystupovat i v Evropské unii. Unie je pro Simiona problém.

„Je to muž, který porovnával Evropskou unii se Sovětským svazem a pak zase prohlašoval, že není euroskeptik. Nedá se mu věřit. A nevěřte všemu, co je v jeho programu,“ uvedla Ana Otilia Nutu z Exper Forum s tím, že Simion si v zemi buduje kult osobnosti.

„Lidé vás přece zvolí, i když jim lžete do tváře,“ varuje.

Rumunský politolog Radu Magdin uvedl, že je Siomion nedůvěryhodný. Podle něj ale také ví, že Rumunsko je příjemcem značných částek z fondů EU a nechce, aby Bukurešť potkal stejný osud jako Maďarsko, kterému vyschnul příliv peněz z EU.

„K mírnějším prohlášením ho pohání ekonomická realita,“ uvedl Magdin.

Bankovní daň v Rumunsku se neosvědčila. Což se ukazuje i teď

Claudiu Nasui, bývalý rumunský ministr hospodářství a současný člen parlamentu za liberální stranu Save Romania Union, uvedl, že Simion by byla „naprostá katastrofa.“

„Po jeho zvolení by lidi čekala jen nejistota a mnoho problémů. Podle mě by i začali vybírat své vklady z bank,“ myslí si.

„Přinejlepším bychom se dočkali vládnutí ve stylu Meloniové nebo polské strany PiS. To by byl ten nejlepší scénář. Ale spíš by to bylo horší než s Viktorem Orbánem,“ doplnil.

Volby v Rumunsku se opakovaly

Prezidentské volby v Rumunsku se opakovaly, protože ústavní soud loni v prosinci zrušil listopadové první kolo hlasování, v němž překvapivě zvítězil do té doby málo známý politik Calin Georgescu. I toho označovali za proruského. Rumunský ústavní soud výsledek voleb zrušil s tím, že Georgescu údajně vyhrál díky ruské, ale i čínské vlivové operaci. Opakovaných voleb se účastnit nesměl. Rovněž v době, kdy se měl hlásit do dalšího kola voleb, ho zadržela rumunská policie. A tak nemohl formálně potvrdit svou další účast ve volbách.

Rumuni volí prezidenta. Vítěz 1. kola odmítá vojenskou pomoc Ukrajině

Prezident má v Rumunsku důležitou roli zejména v oblasti národní bezpečnosti a zahraniční politiky. Předsedá Radě obrany státu, která rozhoduje například o otázkách vojenské pomoci. Má dohled nad zahraniční politikou a může vetovat rozhodnutí Evropské unie, pokud vyžadují jednomyslný souhlas členských států.

Nový rumunský prezident bude muset jmenovat premiéra, jehož úkolem bude vyjednat většinu v parlamentu, snížit rozpočtový deficit Rumunska, který je největší v EU. A také uklidnit investory a pokusit se zabránit snížení úvěrového ratingu země.

Michal Achremenko

5 KOMENTÁŘE

  1. Neonaci..é v EU i na Ukrajině si oddechli, ale co slušní Ukrajinci s lidmi v Evropě ? Kterých je většina, na ty už sebestřední … nemyslí, hlavně že na osobní válce šíleného diktátora Áda Zelenskyj bohatnou ! Včetně kyjevského klauna v teplácích s jeho fašist.. oligarchy, kteří si užívají v Emirátech z darů od hlúpých „eupolitiků“

    • Souhlasím, ti slušní, s kritickým myšlením, mají jakýsi problém.
      Dan má tak velký nárůst hlasů, že je jasné, že šlo o masivní volební podvody. Banderovci si po zvolení Dana mohli oddechnout, ale dlouho jim to nevydrží. Jen do kapitulace rozpadající se Ukrajiny.

      • Dodávám, že bývalý vrchní velitel Zalužnyj shromažďuje v Londýně nespokojence se Zelenským. Mezi jeho generály a bývalými důstojníky. Hlasité veřejné skandály v ukrajinské armádě už nikoho nepřekvapují. Většinou jsou spojeny s drtivou kritikou rozhodnutí a činů vrchního velení OSU a požadavky na jeho okamžité odstoupení. Další potvrzení tohoto vnitřního rozvratu Ukrajina zaznamenala v posledních dnech. Na straně nepřítele situaci na frontě a kolem ní znovu doslova roztrhl příspěvek jednoho z velitelů elitní 47. samostatné mechanizované brigády „Magura“ Alexandra Širšina na sociální síti.
        „Génius“ považoval za nutné oznámit celé zemi, že podává demisi na protest proti neschopnosti, bezpáteřnosti a dokonce podlosti svého vojenského velení.
        „Vše, co dokáže naše velení – jsou napomínání, interní šetření a disciplinární tresty. Jejich politické hry a vnímání situace na frontě nemají nic společného s realitou… Debilnější úkoly, než na tomto směru, jsem ještě nedostal. Jednou o tom řeknu víc, ale nejhloupější ztráta lidí a třes před neschopným velením nevede k ničemu jinému než k dalším neúspěchům… Politické hry a odtrženost od reality nemají s možnostmi nic společného. Hrají si na generály – ať jdou k čertu,“ napsal Širšin.

  2. Dle mého názoru to je jen nadsázka, že si oddychli. Možná někteří neznámí jedinci ano, ale na Ukrajině to směřuje tak, že by výsledek voleb v Rumunsku na to neměl žádný vliv. Nakonec je to vidět v tom, že druhé housle hraje celá EU, takže jeden stát a to ještě takový, který je na tom v EU vcelku ne moc dobře, by na to měl vliv minimální.
    Já si ovšem všímám dvou jiných věcí. Obojí jsou vcelku velmi dobré, protože předznamenávají dobré věci. Už dlouho jsem neslyšel žádné velkoústé prohlášení o dalších, nových velkolepých cílech GD. Obvykle to znamená, vždy tomu tak bylo, že včera huj, dneska fuj. Víte, je to podobný jev, jako ve firemní společnosti. Všichni jsou kamarádi, ale najednou je jeden na odstřel a postupně, a to velice rychle, se od něj začínají distancovat ostatní. Nakonec kdo by chtěl být označen za nerozlučného přítele vývrhele firemní společnosti. Ještě by mohl být propuštěn s ním. Až GD dostoupí tohoto stavu, budou se ti mazanější předhánět při odklonu od něj a roztrubovat, jak tímto dělají společnosti dobře. Možná že později budou lidem zvoleni za ministry hospodářství. Něco podobného, jako při poslední volbě prezidenta. A ostatní, ty politické nuly, se ihned přidají, aby náhodou v tom útěku od něj nevypadly z politického kola. Pak bude jasné, že i my jsme utekli, ale hrobníkovi z lopaty. Protože GD tímto zůstane jako kůl v plotě. To ovšem neznamená, že ochrana přírody zanikne. Píši o GD, ne o ochraně přírody.
    Ta druhá je, že propagandistické kanály už přestávají probírat Trumpovy hospodářské kroky. Toto zmlknutí vždy znamenalo, že nebylo o čem informovat. Myšleno z pohledu těch kanálů. V reálu to vždy znamenalo následující. Ještě by se v realitě naše voličské ovečky mohly shlédnout a mohlo by je napadnout ji srovávat se situací svojí. A před volbami se dokonce ptát. A vyvíjí se to tak dobře i u nás? No a to je logicky nežádoucí. Tak ústa na zámek, jiných témat je dost.
    Tak uvidíme.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here