Český statistický úřad [ČSÚ] detailně shrnul ve své nové zprávě loňský vývoj hrubého domácího produktu [HDP] ČR. V ní mimo jiné konstatuje, že loňský 2,6% růst českého HDP patřil mezi zeměmi Evropské unie k nadprůměrným.
A pak také to, že loni česká ekonomika rostla nejrychleji za poslední tři roky. Komplexní a podrobnou zprávu o vývoji české ekonomiky i podle jednotlivých odvětví ČSÚ nabízí na níže uvedeném odkazu.
Komplexní údaje o HDP ČR v roce 2025 >
Zatímco loni ve 4. čtvrtletí český HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,6 procenta a meziročně o 2,6 procenta, v zemích Evropské unie HDP vzrostl v průměru o 1,5 procenta a v samotném 4. čtvrtletí se HDP zvýšil mezičtvrtletně o 0,2 procenta a meziročně o 1,4 procenta.
ČSÚ dále potvrdil, že tahounem české ekonomiky byla především spotřeba domácností a vlády. Ale pozitivní roli sehrály i kapitálové výdaje – změna zásob i investice. K navýšení HDP přispívala také bilance zahraničního obchodu. Naopak meziroční i mezičtvrtletní růst HDP byl negativně ovlivněn vývojem zásob.
Hrubá přidaná hodnota v roce 2025
Hrubá přidaná hodnota [HPH] loni vzrostla reálně o 2,8 procenta. K růstu klíčově přispívala odvětví služeb, zejména váhově významné uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství a informační a komunikační činnosti. Došlo také k výraznému oživení stavebnictví. Naopak HPH v průmyslu vzrostla jen mírně.
Vybrané hlavní ekonomické ukazatele v roce 2025
[Zdroj: ČSÚ, ČNB, MF ČR, Eurostat]
Silný meziroční růst si udržovaly informační a komunikační činnosti i uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Ke znatelnému oživení meziročního růstu HPH došlo v závěru roku také ve zpracovatelském průmyslu. A ten zároveň klíčově podpořil celkový mezičtvrtletní růst HPH. Ve stavebnictví došlo po úspěšném vývoji pozorovatelném od 3. čtvrtletí 2024 k výraznému mezičtvrtletnímu poklesu HPH.
Bilance zahraničního obchodu
Vývoz zboží a služeb se loni reálně zvýšil o 4,1 procenta a dovoz o 5,2 procenta. Ve 4. čtvrtletí export vzrostl meziročně o 5,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Dovoz ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostl o 5,3 procenta a mezičtvrtletně o 0,6 procenta.
Stroje a dopravní prostředky loni tvořily 59 % českého exportu
Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami loni dosáhla přebytku 504,2 milia a ve 4. čtvrtletí kladné saldo meziročně vzrostlo o 9,5 miliardy korun na 133,9 miliardy korun. Loni se zhoršovala bilance obchodu s kovodělnými výrobky a elektrickými zařízeními. Naproti tomu posílil přebytek obchodu s motorovými vozidly.
Inflace v roce 2025
Spotřebitelské ceny loni vzrostly o 2,5 procenta. K nárůstu spotřebitelských cen loni nejvíce přispěly potraviny a nealkoholické nápoje a dále oddíl bydlení, voda energie a paliva. Nadprůměrnou dynamiku si loni nadále držely dva oddíly zahrnující služby – stravování a ubytování a rekreace a kultura. Ve směru poklesu spotřebitelských cen loni působil jen vývoj u odívání a obuvi a dopravy.
Inflace v únoru klesla na 1,4 procenta. Jak to bude dál, se neví
Celková cenová hladina – podle deflátoru HDP – loni vzrostla o 3,4 procenta a v samotném 4. kvartálu byla meziročně vyšší o 3,9 procenta a mezičtvrtletně o 1,0 procenta.
Nezaměstnanost a další statistiky
Celková zaměstnanost loni stoupla o 1,1 procenta. V samotném 4. čtvrtletí byla meziročně vyšší o 1,0 procenta a mezičtvrtletně se nezměnila. Celková míra nezaměstnanosti se od počátku roku plíživě zvyšovala a ve 4. kvartálu se držela nad tři procenta.
Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2025 dosáhla 49 215 korun a byla vyšší o 7,2 procenta. Reálně vzrostla o 4,6 %. Ve 4. čtvrtletí průměrná mzda dosáhla 52 283 korun, meziročně byla vyšší o 7,4 procenta a mezičtvrtletně o 1,8 procenta. Reálně průměrná mzda meziročně posílila o 5,1 procenta.
Základní měnověpolitické úrokové sazby se od května 2025 do konce roku neměnily. V roce 2025 bylo patrné oživení nemovitostního trhu. Mezi novými hypotečními smlouvami ale tvořily čisté nové úvěry méně než polovinu.
Splátky hypoték rostou meziročně o 15 %. Stejně jako ceny nemovitostí
Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2025 schodkem ve výši 290,7 miliardy korun, meziročně hlubším o téměř 20 miliardy korun.
–RED–
Stav ekonomiky byl jádrem sporu mezi těmi, kteří se ocitli v opozici a dřívější opozicí, která hovořila o ekonomicky spálené zemi. Proto v rámci osvěty, jak tomu je?
Zase od obecného ke konkrétnímu. Co je to statistika? Velmi zjednodušeně řečeno, je to matematické zpracování hromadných čísel, kdy se využívá matematické zákonitosti, která se nazývá zákon velkých čísel. V rámci tohoto poskytuje velmi dobré informace. Využívá se jí třeba ve hře Sportka. Nikdy nemůžete říci, kdo a kdy vyhraje. Ale i tak si můžete poměrně přesně ekonomicky naplánovat i s výhledem do daleké budoucnosti, kolik má stát sázenka, jak vysoké výhry můžete vyplatit, aby vám zbylo tolik a tolik a na to se skutečně můžete spolehnout. Jedinou podmínkou je, aby sázelo co nejvíce lidí. Čím víc lidí sází, tím přesněji vám vaše plány vychází.
Tedy, když se mluví o statistice, musíte vědět, co vám výsledné číslo, které je vždy přesné, říká. Máte nějaké vstupy, pak proces zpracování a to určuje vypovídací hodnotu výsledného čísla. Takže k tomu konkrétnímu. Od ekonomiky očekávám, že mi bude naplňovat hlavně následující. Když se budu ekonomicky snažit, budu bohatnout. Tak, že když se mí předkové měli nějak, že já se budu mít lépe a že moje děti se zase budou lépe než já. A dává na to tato statistika odpověď? Bohužel moc ne. A pokud ano, tak poměrně nepřesně. Proč? Abyste mohli mít alepoň rámcovou představu, jak se ekonomické věci vyvíjí, nemůžete mít nejen vstupy, ale i vlastní proces vyhodnocování příliš složitý. Když tedy nutně zjednodušujete, číslo se zpřesňuje, ale zjednodušením z něj odpadávají další informace, které výsledné číslo nese.
Takže toto číslo říká, že ekonomická aktivita je prokazatelně vyšší, než v předchozím období. A jaké informace udává v oblasti získávání toho bohatství? Žádné. Velmi zjednodušeně řečeno, dává informaci hlavně o tom, jak moc kmitám rukama. A když platí ono známé, že nadělat se a vydělat si….. Jistou informaci o požadovaném můžete nalézt v údaji růstu reálné mzdy, ale opět jen zjednodušeně. Je to okamžitý stav, když zrovna stojíte u regálu s nočními košilemi. Určitý obrázek vám může také přinést pohled na údaj o inflaci. To je už ovšem další nutné číslo.
Proto nezbývá, než celkový pohled na ekonomiku, kdy si ta čísla musíte vzít všechna. To, které je v článku, k tomu růst nominální i reálné mzdy, také inflaci nejen ve sledovaném období, ale nezapomenout na její vývoj z dávných dob a co je velmi důležité, jak se se vyvíjí nezaměstnanost. A určitě se dobře podívat, o tom se nakonec v článku píše, co je tahounem růstu ekonomiky. Jestli to jsou nezbytné výdaje domácností na stále dražší a dražší život, k tomu podporované zadlužováním státu, nebo to jsou tržní investice soukromých firem, které mají stejný ekonomický efekt, jako když ladem ležící pozemek, který nenese žádný užitek, vyčistíte od kamení, zoráte, prohnojíte a osejete plodinami, které následující rok můžete sklidit a nacpat si jimi břicho. A pokud ho máte i tak plné, výhodně je prodat tomu, komu zrovna kručí v žaludku a hladem mu lezou oči z důlků. Obecně řečeno.
Věřte, není tak těžké. Průběžně to sledujte, časem se do toho dostanete a pak si snadno sami reálný stav věcí vyhodnotíte. A tak nebudete tolik závislí na těch, kteří se vám v rámci svých záměrů snaží podstrčit pohled svůj, jako ten jediný správný, jak se věci v reálu mají.
Sám jsem to nečetl, ale doneslo se mi, že Juhelka předpokládá valorizaci důchodů o 300 korun. A to ještě neví, jaké výsledky v květnu vyhlásí nechvalně známý Český statistický úřad. Jaký bude spotřební koš pro důchodce ? Tedy asi z Juhelky mluví spíše jeho přání, vlhké sny. Komunisté když nemuseli, lidi podobně nedráždili pro politickou citlivost. Být předsedou vlády, s Juhelkou bych si neformálně pohovořil mezi 4mi kukadly. A nejlépe kdyby to i plesklo.