
Nové americké sankce proti Íránu dostávají pod tlak i Čínu. USA totiž hrozí, že od amerického finančního systému odstřihnou všechny banky a firmy, jež s Íránem i nadále budou spolupracovat při obcházení sankcí. USA k tlaku využívají dolar.
Pro Peking jde o citlivou otázku. Před začátkem války směřovalo do Číny přibližně 90 % íránského exportu ropy a íránská ropa tvořila zhruba 12 procent čínského dovozu této komodity. Čína přitom v minulých dnech americké sankce znovu odmítla s tím, že pro ni je na prvním místě ochrana jejích ekonomických zájmů.
„Problém ale je, že v praxi má Čína jen velmi omezený prostor pro otevřený konflikt. Její největší banky a exportní firmy stále potřebují přístup k dolarovému finančnímu systému,“ říká pro FinTag vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
Bessent: Odkupy dluhopisů i ty nejtvrdší sankce na Írán v historii
Doplňuje, že americký dolar se jen letos v červenci podílel na více než polovině globálních plateb a na téměř 80 procentech financování mezinárodního obchodu. Podíl čínského jüanu v červenci činil pouze 3,1 procenta, respektive 8,4 procenta při financování obchodu.
„Jsou to ale paradoxně právě americké sankce, které mohou urychlit nejen Čínou tolik chtěnou dedolarizaci globální ekonomiky. Motivují Čínu i další země ke snižování závislosti na americkém finančním systému,“ vysvětluje dále vedoucí analytik XTB.
Čínský Cross-border Interbank Payment System
Peking již nyní buduje alternativu k americkému dolaru prostřednictvím platebního systému Cross-border Interbank Payment System [CIPS]. To je čínský mezibankovní platební systém, který slouží k mezinárodnímu zúčtování a vyrovnání plateb v čínských jüanech. Jde o konkurenci západnímu systému SWIFT. CIPS Čína spustila už v roce 2015.
„Čínský platební systém CIPS dnes sdružuje 210 přímých účastníků a jeho význam roste zejména od začátku války na Ukrajině. Čína zároveň rozšiřuje měnové swapové dohody s dalšími centrálními bankami, které umožňují realizovat větší část vzájemného obchodu v jüanech,“ říká Tyleček.
Rovněž ale zdůrazňuje, že CIPS zcela jistě nepřináší bezprostřední konec dominance dolaru. Rozdíl mezi oběma měnami zůstává velký a Čína má stále silnou motivaci zůstat součástí dolarového systému.
„CIPS a rostoucí využívání jüanu jsou spíše pojistkou pro případ, že by Washington finanční sankce využíval stále agresivněji,“ uvádí.
ECB jde proti dolaru. Rozšíří záložní mechanismus eura na celý svět
A to se nyní právě děje. USA sílu dolaru v mezinárodním obchodě využívají jako geopolitický nástroj čím dál častěji. Tím Čínu a další země ale i nutí ke snižování své závislosti na dolaru.
Americký dolar a současné dění v Íránu
To stejné platí pro Írán, ale i pro Čínu. Analytici se shodují v tom, že nyní bude klíčové, zda Washington zůstane u sankcí proti menším firmám a bankám, které spolupracují s Íránem, nebo zasáhne také některou z velkých čínských finančních institucí.
„V druhém případě by už nešlo pouze o ekonomickou izolaci Íránu, ale o další eskalaci americko-čínského soupeření a potenciálně nový impulz pro dlouhodobou dedolarizaci světové ekonomiky,“ potvrzuje pro FinTag Tyleček.
Vývoj kurzu amerického dolaru vůči čínskému jüanu

Analýza: USA fedrují stablecoiny. A nejen kvůli obřímu dluhu
Vedle toho Tyleček doplňuje pohled finanční trhů na americké a čínské měnové soupeření. Čínský jüan podle něj zůstává navzdory rostoucímu geopolitickému napětí relativně silný. Měnový pár USDCNH od začátku srpna klesl přibližně z úrovně 6,75 pod 6,72. To znamená posílení jüanu vůči americkému dolaru.
Avšak znovu: Situace by se mohla změnit v případě, že by Washington přistoupil k sankcím vůči velkým čínským bankám. Omezení jejich přístupu k dolarovému systému by mohlo zvýšit tlak na jüan a podpořit poptávku po americké měně.
–DNA–





































