Státní dluh USA minulý týden překonal 40 bilionů dolarů [cca 825 bilionů Kč]. Přesto je podle amerického ministra financí Scotta Bessenta pod kontrolou. Bessent ho chce navíc řešit i pomocí stablecoinů – kryptoměny navázané na dolar.
Na první pohled může působit zvláštně, když americký ministr financí Bessent spojuje kryptoměnový průmysl s financováním státního dluhu. Bessentova úvaha ale má jednoduchou logiku. Stablecoin je digitální token, jehož hodnota se váže zejména na americký dolar. To znamená, že uživatel vloží dolar a získá digitální token v hodnotě jednoho dolaru, jenž následně může převádět prostřednictvím blockchainu.
Proti vydaným stablecoinům však musí jejich emitent rovněž držet odpovídající rezervy. A americký regulační rámec žádá, aby se kryly platební stablecoiny v poměru 1:1 s vysoce likvidními rezervními aktivy. A právě mezi tato aktiva patří krátkodobé dluhové cenné papíry [Treasuries], které vydává ministerstvo financí USA. Už to dává smysl?
Jak to vidí Scott Bessent
Ministr financí Bessent již loni uvedl, že rozvoj stablecoinového ekosystému může vytvořit nový zdroj soukromé poptávky po Treasuries. Rostoucí zájem o dolarové stablecoiny by se tak prostřednictvím rezerv jejich emitentů mohl přelévat do amerických Treasuries a pomáhat snižovat náklady na financování amerického dluhu. Stablecoiny proto Bessent nevnímá pouze jako technologickou inovaci, ale také jako nástroj, který může rozšířit okruh kupců amerického státního dluhu.
Jak stablecoiny podporují nákup amerického státního dluhu
Logiku to má: Z kryptoměnového uživatele se nepřímo stává kupec amerického dluhu. Představme si člověka žijícího v zemi s vysokou inflací a slabou domácí měnou. Nechce držet své úspory v lokální měně, ale otevření dolarového bankovního účtu pro něj může být složité nebo prakticky nemožné. Namísto toho si koupí například vůbec nejpopulárnější stablecoin USD Tether [USDT] nebo druhý nejpopulárnější USD Coin [USDC]. Tímto krokem si nakoupí digitální dolar.
Ten mu ale musí také někdo prodat. A tím je emitent stablecoinů [toto řeší americké zákony, pozn. red.]. Tento emitent přitom musí proti nově vydaným tokenům držet i odpovídající rezervy. Čímž se opět dostáváme k americkým dluhovým cenným papírům – Treasuries. Poptávka po stablecoinech, digitálních dolarech, se tak de facto jejich prostřednictvím mění v poptávku po americkém státním dluhu.
Stablecoiny podpoří poptávku po dolaru
A stejně jako se nakupují americké státní dluhopisy a pokladniční poukázky po celém světě, tak toto bude platit i pro stablecoiny. Bude to jen o něco rafinovanější a „jednodušší“. Zájemce o digitální dolar například v Argentině, Turecku, Česku nebo Brazílii vůbec nemusí ani tušit, že svým nákupem digitálních dolarů „nakupuje“ i americký státní dluh v podobě jeho krytí u jeho emitenta. Přesto prostřednictvím stablecoinů nepřímo přispěje k financování americké vlády.
Z pohledu Washingtonu jde o mimořádně silný mechanismus. Stablecoiny dál zdigitalizují jednu z největších amerických ekonomických výhod – globální poptávku po dolaru. Přičemž už dnes jsou stablecoiny hlavně v amerických dolarech.
Amerika si oproti ostatním stojí velmi dobře, říká Jan Hladík
Celková tržní hodnota všech stablecoinů, které se navíc teprve rozvíjejí, vázaných na americký dolar je v současnosti přibližně 286 miliard dolarů [cca 6 bilionů korun]. Pokud započítáme všechny stablecoiny na trhu, včetně těch, které jsou vázané na jiné měny či zlato, celková částka dosahuje 301 miliard dolarů [cca 6,3 bilionu Kč]. Z toho plyne, že stablecoinové společnosti, emitenti stablecoinů, již dnes představují významného kupce krátkodobého amerického státního dluhu.
Kdo jsou největší emitenti stablecoinů
Dokládají to i statistiky. Podle Bank for International Settlements drželi emitenti dolarových stablecoinů na konci loňska přibližně 153 miliard USD [cca 3,2 bilionu Kč] přímo v krátkodobých státních dluhopisech [T-bills]. Jejich čisté nákupy T-bills loni dosáhly zhruba 33 miliard dolarů [cca 680 mld. Kč].
Trump podporuje stablecoiny USD1. Také na nich ale dost vydělává
Pokud se započítají další rezervní instrumenty navázané na Treasuries, zejména repo operace, jejich expozice je ještě vyšší. Stablecoinový sektor se tak postupně stává významným hráčem především na trhu krátkodobého amerického státního dluhu. Největšími hráči – emitenti stablecoinů, kteří nakupují americké Treasuries – jsou firmy:
- Tether se svým stablecoinem USDT.
- Circle se svým stablecoinem USDC.
Za zmínku pak stojí i to, že zatímco Circle sídlí v USA, firma Tether sídlí v El Salvadoru, samostatné republice, která jako první stát na světě v roce 2021 zavedla bitcoin jako oficiální státní platidlo. Mateřskou společností Tetheru je mezinárodní skupina iFinex Inc., která má kořeny v Hongkongu a na Britských panenských ostrovech.
Zpátky do Ameriky
Avšak zpátky do Ameriky. Co kdyby stablecoiny skutečně vyrostly na biliony dolarů? Ministr Bessent loni veřejně pracoval s možností, že stablecoinový trh dosáhne do konce desetiletí hodnoty až 3,7 bilionu dolarů [cca 76 bilionů korun]. Toto číslo je ale třeba správně interpretovat. Původně totiž nešlo o základní prognózu amerického ministerstva financí.
Trump podporuje stablecoiny USD1. Také na nich ale dost vydělává
Částka 3,7 bilionu dolarů pocházela z tehdejšího optimistického scénáře Citi. Základní scénář banky byl naopak podstatně nižší, kolem 1,6 bilionu dolarů [cca 33 bilionů Kč]. Citi později svou prognózu zvýšila na 1,9 bilionu dolarů [cca 39 bilionů Kč] v základním a na 4 biliony dolarů [cca 82 bilionů Kč] v optimistickém scénáři. Bessent však optimistickou hranici převzal a spojil ji právě s potenciální poptávkou po Treasuries.
Otázka ale je, jestli neměl ve všech ohledech až příliš velké oči. Dnešní americký státní dluh přesahuje 40 bilionů dolarů [cca 825 bilionů Kč]. Veřejně držená část představuje přibližně 32,3 bilionu dolarů [cca 665 bilionů Kč]. Stablecoinový trh o velikosti několika bilionů dolarů by tedy americký dluh rozhodně „nezachránil“. Nicméně by vytvořil velmi významnou skupinu investorů zaměřených především na krátkodobé americké dluhové cenné papíry. A právě zde je potřeba oddělit politickou rétoriku od ekonomické reality.
Komentář: Dolar oslabuje, ale bitcoin i euro posilují. Proč?
Když Circle nebo Tether nakoupí za své rezervy T-bills, americký dluh tím nezmizí. Washington pouze získá dalšího investora, který je ochoten jeho závazky financovat. Pokud americká vláda každý rok utratí výrazně více, než vybere na daních, musí tento rozdíl i nadále financovat vydáváním nového dluhu.
Stablecoiny pomohou, příčinu dluhu ale neodstraní
Stablecoiny tedy nijak neřeší základní příčinu problému – chronické rozpočtové deficity. Bessentova strategie se proto netýká ani tak snižování samotného dluhu jako spíše snižování nákladů na jeho financování. Pokud se objeví nový zdroj strukturální poptávky po Treasuries, může za jinak stejných podmínek pomáhat cenám dluhopisů a tlačit jejich výnosy níže. To znamená levnější financování pro americkou vládu.
Bessentova podpora stablecoinů tak zapadá do širší snahy udržet financování amerického dluhu co nejlevnější i v době, kdy jeho objem rychle roste. Stablecoiny samy o sobě rozpočtový deficit ale nesníží a ani nesplatí existující závazky. Mohou však vytvořit nový a dlouhodobě rostoucí zdroj poptávky po Treasuries. Což je pro Washington při potřebě financovat stále větší množství dluhu mimořádně důležité.
Pokud by se dolarové stablecoiny skutečně rozrostly do bilionového trhu, část globální poptávky po digitálních dolarech by se prostřednictvím rezerv jejich emitentů mohla automaticky přelévat do Treasuries. Stablecoiny, které se sice nikdy nestanou lékem na zadlužování, se stanou novým zdrojem financování zadlužování.
Stablecoiny mají i další výhody
Bessentův plán má ale ještě druhou vrstvu. Tou je globální dominance amerického dolaru. Stablecoiny umožňují prakticky komukoliv s přístupem k internetu získat digitální aktivum denominované v dolarech. Uživatel nemusí mít účet u americké banky ani fyzické dolarové bankovky. Z pohledu USA tak stablecoin představuje nový distribuční kanál pro dolar. Čím více lidí po celém světě začne používat dolarové stablecoiny k platbám, převodům nebo uchování úspor, tím více se upevní role dolaru v digitální ekonomice.
Washington tak může jedním krokem získat dvojí výhodu. Právě proto je možná chybou vnímat americkou podporu stablecoinů pouze jako vstřícnější přístup Trumpovy administrativy ke kryptoměnám. Ve skutečnosti může jít o podstatně širší fiskální a geopolitickou strategii.
V tomto ohledu se nabízí srovnání s námi. S tím jak stablecoiny – navázané například na euro – podporuje Evropská unie. A tady se USA a EU zásadně rozcházejí. Zatímco Spojené státy vidí v dolarových stablecoinech příležitost, Evropská centrální banka [ECB] v nich vidí také hrozbu. ECB upozorňuje, že přibližně 99 procent globálního stablecoinového trhu je navázáno na americký dolar.
Lagardeová odmítá stablecoiny. Oslabují ECB i komerční banky
Pokud by začali Evropané ve větším měřítku používat dolarové stablecoiny pro platby nebo ukládání peněz, mohlo by docházet k přesunu části peněz z evropských bankovních vkladů směrem k dolarovým digitálním aktivům.
Jak je na tom Evropská unie
To, co je výhodou pro USA, může být problémem pro Evropu. Evropan prodá eura, koupí dolarový stablecoin a emitent získané prostředky umístí například do amerických T-bills. Výsledkem bude více kapitálu směřujícího k dolarovým aktivům a méně prostředků v evropském bankovním systému. ECB přímo upozornila, že americká podpora dolarových stablecoinů může vést k přesunu eurových depozit do Spojených států. A dále posilovat postavení dolaru v mezinárodních platbách.
Boj o první digitální měnu přiostřuje. Stablecoiny ohrožují už i banky v EU
USA a Evropa volí odlišný přístup k digitálním měnám. Rozdílný přístup je vidět i v tom, jak obě ekonomiky přemýšlejí o budoucnosti peněz. Spojené státy výrazně podporují rozvoj soukromých dolarových stablecoinů, které mohou pod novým federálním regulačním rámcem vydávat soukromé společnosti. Vzniká tak síť digitálních dolarů, jejichž rezervy zároveň vytvářejí další poptávku po Treasuries.
Amerika, Čína i Rusko akcelerují digitální měny. EU dál zaostává
Soukromé stablecoiny přitom vznikají také v Evropě. Příkladem je EURC společnosti Circle, který je navázán na euro a v Evropské unii funguje v souladu s regulací MiCA. Rozdíl tedy nespočívá v tom, že by Evropa soukromé stablecoiny odmítala. Evropský přístup je však opatrnější a vedle jejich regulace klade velký důraz na připravované digitální euro, které by na rozdíl od stablecoinů bylo přímo penězi centrální banky.
—
ECB digitální euro vnímá také jako způsob, jak posílit evropskou platební suverenitu a omezit závislost na zahraničních poskytovatelích platebních služeb. Rostoucí význam dolarových stablecoinů je v tomto ohledu pro Evropu citlivým tématem. Šéfka ECB Christine Lagardeová v květnu 2026 upozornila, že stablecoinový trh během pouhých šesti let vyrostl z méně než 10 miliard na více než 300 miliard USD. Přičemž téměř 90 procent trhu ovládají dva emitenti – Tether a Circle.
Rozdíl mezi oběma přístupy je tak především strategický. USA chtějí využít růst soukromých dolarových stablecoinů k dalšímu rozšíření dolaru a podpoře poptávky po Treasuries. Evropa soukromé eurové stablecoiny umožňuje, zároveň ale prosazuje digitální euro. Budoucnost evropských digitálních plateb podle ní ale má zůstat ukotvena v euru a evropském finančním systému. Evropa se možná obává přesně toho, v co Bessent doufá.
USA vs. EU: Rozdíl v myšlení, rozdíl v přístupu
A právě tento rozdíl je nejzajímavější částí celého stablecoinového příběhu. Bessent chce, aby se dolarové stablecoiny rozšířily po světě. ECB se obává, že se dolarové stablecoiny rozšíří po světě – včetně Evropy. USA doufají, že zahraniční uživatelé prostřednictvím stablecoinů vytváří další poptávku po dolarových aktivech. ECB upozorňuje, že dolarové stablecoiny usnadní evropským domácnostem přístup k nízkorizikovým dolarovým aktivům a v extrémním scénáři přispějí k určité formě digitální dolarizace.
Ve výsledku tak nejde jen o souboj různých přístupů ke kryptoměnám. Jde také o to, čí měna bude dominovat digitální ekonomice v příštích desetiletí. Pokud budou globální blockchainové platby denominovány převážně v dolarech, Spojené státy si mohou zachovat část své současné finanční výhody i v novém technologickém prostředí. A pokud budou rezervy těchto digitálních dolarů tvořeny Treasuries, Washington zároveň získá dalšího kupce svého stále většího dluhu. Má to ale jeden zásadní háček. Bessentova strategie může fungovat pouze tehdy, pokud stablecoiny skutečně získají masové využití.
Trh dnes sice přesahuje 300 miliard USD, ale proti 40bilionovému americkému dluhu jde stále o relativně malou částku. K tomu, aby stablecoiny měly skutečně významný vliv na náklady amerického financování, by jejich objem musel vyrůst několikanásobně. Navíc není jisté, že každý nový dolar ve stablecoinech znamená jeden skutečně nový dolar poptávky po Treasuries. Část peněz může pocházet například z bankovních vkladů nebo fondů peněžního trhu, které už samy Treasuries drží. V takovém případě se část poptávky pouze přesune z jednoho kupce na druhého, místo aby vznikla úplně nová.
A existuje ještě opačné riziko. Pokud by stablecoinový sektor jednou spravoval biliony dolarů a přišla krize důvěry, masivní odkupy stablecoinů by mohly emitenty nutit rychle získávat hotovost. Z nástroje podporujícího Treasury trh by se tak za určitých okolností mohl stát nový zdroj volatility.
Jsou tu ale i pozitiva
Přesto mohou být stablecoiny pro Spojené státy velmi výhodným finančním nástrojem. Mohou rozšířit používání dolaru, vytvořit další poptávku po krátkodobých Treasuries a potenciálně pomoci snížit náklady amerického ministerstva financí. V tomto smyslu dává Bessentova strategie velmi dobrý smysl.
Její limity jsou ale zřejmé. Americký státní dluh překonal 40 bilionů USD, během necelé dekády se zdvojnásobil a vláda nadále hospodaří s vysokými rozpočtovými deficity. Úrokové náklady se pohybují kolem jednoho bilionu dolarů ročně. Stablecoiny tak mohou Washingtonu pomoci odpovědět na otázku, kdo bude nový dluh kupovat. Neodpovídají ale na mnohem důležitější otázku: Proč ho Spojené státy musí vydávat stále více?
Bessent: Odkupy dluhopisů i ty nejtvrdší sankce na Írán v historii
Dokud Washington nevyřeší strukturální rozdíl mezi svými příjmy a výdaji, žádná finanční inovace problém rostoucího zadlužení neodstraní. Stablecoiny mohou financování tohoto dluhu zjednodušit a možná i zlevnit, ale samotný dluh tím nezmizí.
A to, že se jedná o problém, dokazuje to, že ještě před necelými deseti lety byl americký dluh na polovině toho, co je nyní. Rychle ho prohloubily náklady na pandemii covidu, politika administrativy Joea Bidena a nyní i politika Donalda Trumpa. Zahraniční investoři přitom i nadále představují klíčovou skupinu kupců. A podle amerického ministerstva financí drží Treasuries za více než 9 bilionů dolarů [cca 185 bilionů Kč].
Vývoj amerického státního dluhu od roku 2000
Kryptoměnový specialista XTB a spolupracovník redakce FinTag Xuan Quang Dang
