Český hrubý domácí produkt [HDP] ve druhém čtvrtletí rostl meziročně o 1,9 procenta. Český statistický úřad [ČSÚ] dnes [28.8.] snížil svůj odhad z konce července. V něm uváděl 2% růst. Mezičtvrtletně byl HDP vyšší o 0,4 procenta.
„Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního růstu hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí výdaje na konečnou spotřebu domácností, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. Negativní vliv měla změna stavu zásob,“ uvedl Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas změna v odhadu ČSU nic nemění na základních hospodářských trendech.
„Hlavní oporou české ekonomiky v letošním roce je domácí poptávka. Solidní růst spotřeby a investic zajišťuje pokračování konjunktury, i když je spojen s vyššími dovozy v důsledku importní náročnosti ekonomiky,“ řekl.
Doplnil, že k růstu spotřeby domácností napomáhá rychlý růst reálných mezd při současně nízké inflaci. Přesto podle něj i nadále zřejmě stále platí, že si domácnosti udržují poměrně vysoký sklon k úsporám.
Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí solidně rostla. Ale čekalo se od ní více
„Všechno, co vydělají, proto automaticky nesměřuje do nákupů zboží a služeb, ale na účty v bankách a do investic. Zajímavé je, že tentokrát se domácnosti ale už i pustily do velkých nákupů zboží dlouhodobé spotřeby. Po letech odkládání se zvýšil zájem o automobily a nábytek,“ vyjasnil.
Pozitivně hodnotí i silný růst investic, který táhne výstavba infrastruktury, komerčních nemovitostí i bytů. Vedle toho dle něj se také obměňuje vozový park firem.
Co dál podporuje růst HDP
Podle ekonomů růst HDP dál táhne průmysl následovaný některými službami, jako jsou obchod, finance a realitní sektor. Dominanci průmyslu udává především automobilový průmysl, které dominuje produkci, exportu i zaměstnanosti.
„Největší domácí automobilka se stala druhou nejprodávanější značkou v zemích EU a na výsledcích ekonomiky je to vidět,“ zdůrazňuje Petr Dufek.
„Co už však nepotěší, jsou slabší investice do strojů a ICT. Právě zde vzniká základ budoucí konkurenceschopnosti, a jak je vidět, investiční aktivita v této oblasti polevuje,“ říká dále.
Negativní vliv měla i změna stavu zásob. Činila 17,6 miliardy korun. Což ale bylo o 17,9 miliardy méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku. Ekonomové se shodují, že ani zpřesněné údaje za druhý kvartál nemění pohled na vývoj české ekonomiky ani její výhled.
„Je pravděpodobné, že růst v letošním roce zůstane těsně pod hranicí dvou procent. V příštím roce by pak mohla česká ekonomika přece jen mírně zrychlit. Kritickým faktorem zůstává zahraniční poptávka a vysoké ceny energií, primárně způsobené konfliktem v Perském zálivu,“ myslí si Petr Dufek.
Ekonomka Komerční banky Jana Steckerová pak dodává: „Výsledky za Q2 tak potvrdily naši prognózu pokračujícího robustního vývoje české ekonomiky, podle níž by měla letos vzrůst o 2,1 procenta a v příštím roce zrychlit na 2,6 procenta.“
HDP za druhý kvartál podrobně
Meziroční růst HDP [+1,9 %] pozitivně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností +1,1 p. b., výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí +0,2 p. b., tvorba hrubého fixního kapitálu +1,7 p. b. a saldo zahraničního obchodu +0,2 p. b. Negativní vliv měla změna stavu zásob -1,3 procentního bodu.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 2,2 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se zvýšily mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 2,7 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí vzrostly mezičtvrtletně o 0,1 procenta a meziročně o 1,0 procenta.
Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o 1,5 procenta a meziročně o 7,1 procenta. Meziroční růst zaznamenaly především investice do obydlí, ostatních budov a staveb a dopravních prostředků. Změna stavu zásob činila +17,6 miliardy korun. Což ale bylo o 17,9 miliardy korun méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 99,0 miliard korun. Bylo tak o 20,5 miliardy nižší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně reálně o 0,9 procenta a meziročně o 3,3 procenta. A to především díky vývozům motorových vozidel, počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a elektrických zařízení. Dovoz se mezičtvrtletně nezměnil a meziročně vzrostl o 3,7 procenta.
—
Hrubá přidaná hodnota [HPH] ve 2. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Mezičtvrtletní růst podpořil hlavně průmysl [+0,9 %], skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství [+0,4 %], peněžnictví a pojišťovnictví [+2,7 %] a činnosti v oblasti nemovitostí [+0,6 %]. Dařilo se také stavebnictví [+0,3 %].
Meziroční růst HPH o 1,8 procenta pozitivně ovlivnil zejména průmysl +0,4 p. b. [+1,8 %], skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství +0,4 p. b. [+2,4 %] a informační a komunikační činnosti +0,3 p. b. [+4,1 %].
–RED–
