Polsko přišlo kvůli dopadům války na Ukrajině o více než 490 miliard zlotých [cca 2,7 bilionu Kč]. To odpovídá přibližně 3,5 procenta kumulovaného hrubého domácího produktu za roky 2022 až 2025.
Válkou na Ukrajině utrpěly jak polské firmy, tak polské domácnosti. Uvedl to s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita. Podle něj analytici statistického úřadu odhadli, že největší ztráty v důsledku války na Ukrajině utrpěly polské domácnosti. Ty kvůli ní přišly o 292,1 miliardy zlotých [cca 1,64 bilionu Kč]. Podnikatelský sektor tratil 126 miliard zlotých [cca 707 mld. Kč.]. Sektor veřejné správy, včetně samospráv, za válku na Ukrajině zaplatil již 72 miliard zlotých [cca 404 mld. Kč].
Jak statistici k těmto číslům došli? Zohlednili mimo jiné otázky týkající se rozsahu pomoci poskytované Ukrajině a Ukrajincům, situaci na trhu práce a změny v ekonomice a demografii [více níže, pozn. red.].
V Polsku žije asi milion ukrajinských uprchlíků
Podle Rady Evropské unie je v Polsku přibližně 955 000 ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou. Více už jich je jen v Německu. Tam jich podle Rady přebývá zhruba 1,3 milionu. Následuje Česko s aktuálně zhruba 400 tisíci uprchlíky.
Avšak i když je Česko v absolutních číslech na třetím místě za Německem a Polskem, dlouhodobě drží prvenství v počtu uprchlíků na obyvatele. Ti tvoří přibližně 3,5 až 3,6 procenta populace. Zhruba 200 tisíc Ukrajinců v Česku pobývalo již před válkou na Ukrajině.
Ukrajinci budou svá auta povinně registrovat. Zpřísní se jim i dávky
Pomoc Ukrajincům v Polsku se podobá pomoci v Česku. Po počáteční masivní vlně solidarity a plošné finanční pomoci v roce 2022 polská vláda postupně zpřísnila podmínky. A přešla od plošných dotací k adresné podpoře vázané na integraci a práci.
Polský prezident navrhl zpřísnění podmínek u podpory Ukrajinců
A stejně jako v Česku letos i Polsko spustilo speciální pobytový program, který umožňuje uprchlíkům, kteří v zemi žijí alespoň rok a mají práci a dostatečný příjem, přejít na standardní povolení k dlouhodobému pobytu. Nicméně uprchlíci s vízem dočasné ochrany dále čerpají humanitární dávku, příspěvek na dítě nebo na bydlení.
Co dál zjistili v Polsku
Analýza polských statistiků se zaměřila i na to, jak dopady války a příliv uprchlíků ovlivnily finanční situaci domácností a podnikání. Jak uvedl šéf statistického úřadu Marek Cierpial-Wolan, jeho úřad se zaměřil mimo jiné na pokles kupní síly domácností v důsledku zpomalení růstu mezd po invazi z února 2022, alternativní výdaje spojené s rozpočtem na obranu a pokles hrubé přidané hodnoty polského průmyslu.
Polsko, Česko i Německo hlásí rekordní příchody mladých Ukrajinců
Při hodnocení poklesu hrubé přidané hodnoty v polském průmyslu upozornili statistici na dopady, jaké měla ruská invaze na Ukrajinu na polský stavební sektor. Pokles hrubé přidané hodnoty v tomto odvětví byl vyčíslen na 120,9 miliardy zlotých [cca 678 mld. Kč].
Válka nekončí, protože to stále někomu vyhovuje, říká Sergej z Ukrajiny
Statistický úřad rovněž uvedl, že v roce 2023 klesl počet ukrajinských mužů registrovaných k přechodnému pobytu v Polsku o 12,7 procenta. Válka rovněž vedla k růstu cen materiálů, zvýšily se náklady na neželezné kovy, kamenivo, sklo, cement, asfalt, ocel nebo plasty.
–ČTK/RED–
